Diváci mohou obdivovat více než 100 papírových modelů proslulých staveb světa. Jejich autoři, studenti 1. ročníku Fakulty architektury VUT, při práci na nich stráví i více než 200 hodin času. Foto: M. DvořákováPrvní letošní výstavní premiéru má za sebou Dům umění města Brna. A hned trojnásobnou. V jediný den byly na Malinovského nám. zahájeny 3 výstavy, Architektonické struktury a retrospektivy Jože Plečnika a Gerharda Richtera.
Fakulta architektury VUT představuje širšímu publiku práce studentů 1. ročníku. Za odborného vedení svých učitelů dostanou nelehký úkol: vytvořit z papíru trojrozměrný model staveb významných architektů. „Nejde však o pouhé kopie, ale o vlastní tvůrčí postoj k nim,“ tvrdí pedagogové. Studenti se učí pronikat ke struktuře stavby a odhalují zákonitosti tvaru pomocí kladívkového papíru a lepidla. Výsledkem jsou do nejmenších detailů propracované modely neboli struktury např. Eiffelovy věže, římského Pantheonu, pražského Tančícího domu nebo Pavilonu Z na brněnském výstavišti. Jejich promýšlení a tvorba trvají stovky hodin, během kterých se budoucí architekti učí i trpělivosti a pokoře. Nejstarší exponáty mají asi 30 let. Stovku modelů mohou diváci prozkoumat naživo, dalších 140 na fotografiích.
V 1. patře výstavního domu se lze blíže seznámit s dílem Slovince Jože Plečnika, který působil jako hlavní architekt Pražského hradu za dob prezidenta T. G. Masaryka. Ve 20. a 30. letech 20. stol. zde provedl řadu rekonstrukcí a adaptací, patří k nim Sloupová síň u Matyášovy brány nebo prostory Nového paláce s bytem prezidenta, jeho dílem je také monumentální kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech. Meziválečná Lublaň, jeho rodiště, je Plečnikovou rukou také významně poznamenána – vytvořil řady mostů, podílel se na úpravách hradních valů, náměstí a sítě ulic i na stavbě knihovny, stadionu, gymnázia, tržnice apod.
Další retrospektivní přehlídka tvorby představuje v české premiéře jednoho z nejznámějších německých umělců současnosti, Gerharda Richtera. 27 děl vybral pro svou putovní výstavu malíř sám. Informují o různých fázích jeho tvorby, od fotomalby 60. let, kdy zredukoval barevnou škálu na odstíny šedé, po abstraktní obrazy 80. a 90. let, kdy se vrací k pestrým barevným odstínům. Co si můžeme pod pojmem fotomalba představit? Richter jako východisko svých obrazů používá fotografie z časopisů, z vlastní dílny apod. Zvětšuje je, napodobuje, vybírá pouze detailní výřezy. Tímto způsobem se snaží přiblížit malby realitě.
(zug)
Architektonické struktury
Dům umění města Brna, Malinovského nám. 2
10. 2. – 30. 3. 2005
Jože Plečnik: Pouliční lampa, Divadelní ul., Lublaň, 1932
Jože Plečnik (1872-1957) – Retrospektiva
Dům umění města Brna, Malinovského nám. 2
10. 2. – 20. 3. 2005
Gerhard Richter: Guildenstern, cibachrom, 1998
Gerhard Richter – Přehled
Dům umění města Brna, Malinovského nám. 2
10. 2. – 20. 3. 2005
