V klášteře kapucínů na Kapucínském náměstí v Brně, právě vedle proslulé hrobky, kde odpočívá mumifikované tělo pandurského velitele barona Trenka, včera spisovatel Karel Richter představil nové – doplněné – vydání své knihy „Trenk – životní příběh geniálního válečníka“. Na úspěch u čtenářů mu připil primátor Richard Svoboda.
Richterova monografie o Trenkovi vychází už počtvrté, tentokrát je ovšem doplněna o přibližně osmdesátistránkový Vojenský řád hraběte Khevenhüllera (poprvé vydaný v Brně roku 1733), jenž přesně stanovuje „zákony“ závazné pro císařské regimenty, tedy i pro oddíly barona Trenka („…Jestli pak sprostých vojákův provinění jest, má desátý oběšen býti, ostatní mají se na nejnebezpečnější místa commandírovati…. Kdo se bez důležité příčiny po obyčejným troubení neb bubnování při své companyji vynalézti nedá, má býti s poutami trestán.“)
Příběh rakouského velitele pandurů Trenka patří k brněnským legendám. Právě v Brně proklínaný dobrodruh totiž jako osmatřicetiletý v roce 1749 dokonal, poté co strávil rok ve vězení na Špilberku. V posledních chvílích života prý obávaný kruťas přece jen zalitoval svých zločinů, což projevil i v poslední vůli: značnou sumu zlatých věnoval chudině, kapucínům na sloužení mší za jeho duši a také na nový oltář v kapli na Špilberku. Podle svého přání byl pak pohřben v kapucínské hrobce bez jakýchkoliv poct, jako řadový vězeň, a jeho ostatky tam leží dosud.
(šef)
