K významné události, která ve svém důsledku napomůže k většímu zviditelnění města Brna v mezinárodním měřítku, došlo počátkem prosince 2004, tedy v závěrečné fázi Roku české hudby. Po společném úsilí Mezinárodní společnosti E. W. Korngolda z Velké Británie, Ministerstva kultury ČR, Moravského zemského muzea a o. p. s. Opus musicum a s podporou statutárního města Brna vzniklo Korngoldovo centrum v Brně. Sídlí v Domě pánů z Kunštátu a je spravováno oddělením dějin hudby Moravského zemského muzea (MZM).
Erich Wolfgang Korngold (1897-1957) proslul ve světě jako autor oper, komorní i symfonické hudby, ale zejména jako autor vynikající hudby k hollywoodským filmům. Tento skladatel, který působil i jako pianista a dirigent, je považován za završitele pozdněromantické hudby a opery; v roce 1928 byl společně s Arnoldem Schönbergem dokonce označen za nejvýznamnějšího žijícího skladatele.
Pamětní deska na rohovém domě na Kolišti 1 oznamuje, že se tu E. W. Korngold narodil. Pocházel ze zámožné židovské rodiny, jeho otec byl známý advokát a žurnalista. V roce 1901 se rodina přestěhovala do Vídně. Tam budoucí komponista záhy získal pověst zázračného dítěte; potvrdil ji i Gustav Mahler, když Ericha Wolfganga doporučil ke studiu u Alexandra Zemlinského. Senzaci způsobila baletní pantomima Sněhulák, kterou v autorových dvanácti letech uvedla vídeňská Dvorní opera. Brzy následovala další hudební díla instrumentální i hudebnědramatická, zejména opery Violanta (1916), obdivovaná Puccinim, a nejvýznamnější opera Mrtvé město (1916), symbolistně-secesní dílo s expresionistickými prvky, které svou triumfální cestu po světových jevištích zahájilo vídeňskou premiérou v roce 1920 (ve stejném roce měla v Praze světovou premiéru Janáčkova opera Výlety páně Broučkovy). Ve Vídni Korngold úzce spolupracoval s několika osobnostmi pocházejícími z Brna, jako byli sopranistka Marie Jeritza (Violanta a také Marietta z Mrtvého města; proslula i jako Janáčkova Jenůfa ve Vídni a v New Yorku), tenorista Leo Slezak či malíř a scénograf Emil Pirchan. Korngold udržoval také kontakt s brněnským divadlem, kde po dvě sezony dirigoval a často hostoval.
Koncem 20. let začal spolupracovat se slavným režisérem Maxem Reinhardtem, s nímž odjel do USA a v roce 1934 se tam usadil natrvalo. Záhy dosáhl stejných úspěchů jako předtím v Evropě, kde mezitím nacisté jeho dílo vřadili do „zvrhlého umění“. V Hollywoodu se stal zakladatelem symfonické filmové hudby. Za ni byl několikrát nominován na Oscara a dvakrát ho získal. Po válce nebylo žádoucí u nás propagovat dílo brněnského Němce a hollywoodského protagonisty. První snahy o navrácení tohoto skladatele do brněnské kultury spadají až do druhé poloviny 90. let. Jsou spojeny s nadací Opus musicum a jejími členy Evou a Vojenem Drlíkovými, jejichž zásluhou se v roce 1997 v Brně konal festival Korngold Anniversary s představením skladatelovy komorní, písňové a klavírní tvorby, s koncertním provedením opery Violanta, výstavou dokumentů a sympoziem o skladateli. O pět let později, v květnu 2002, Opus musicum s Národním divadlem v Brně uspořádaly Hudební dny E. W. Korngolda. Hlavní událostí byla premiéra opery Mrtvé město, zazněla Korngoldova symfonická i komorní hudba, vzpomínky na skladatele a byla odhalena pamětní deska – vytvořená Milivojem Husákem – na jeho rodném domě. Těchto akcí se zúčastnil také Brendan G. Carroll, prezident The Korngold Society, který posléze (po neúspěchu své snahy kontaktovat v té věci Vídeň) nabídl archiv své společnosti Brnu s návrhem na založení Korngoldova centra. Nabídka se setkala s pochopením všech institucí uvedených v úvodu tohoto článku. Během letošního října a listopadu se z Velké Británie do Brna přestěhovalo velké množství korngoldovských partitur, dokumentů, článků, fotografií, audio- i videonahrávek, ba i skladatelova busta. Hudební oddělení Moravského zemského muzea (MZM), které na tuto záležitost získalo od ministerstva kultury dotaci 2,5 milionu korun, celý archiv uložilo v renovovaném podkroví Domu pánů z Kunštátu, do konce roku ho zkatalogizuje a od 3. ledna 2005 zpřístupní v tamním Korngoldově centru. Třikrát týdně budou mít badatelé možnost studovat zde nejen život a dílo E. W. Korngolda, ale i problematiku „multietnického a multikulturního Brna jako předchůdce dnešní sjednocené Evropy“, jak řekl při otevírání centra ředitel MZM Petr Šuleř.
Zároveň MZM ve své budově v Biskupském dvoře na Zelném trhu připravilo výstavu „Zázračné dítě E. W. Korngold“, která návštěvníkům poskytne základní informace o skladatelově životě a díle, jeho vztahu k Brnu a o brněnských provedeních jeho děl. Je tu i možnost poslechnout si nahrávky skladeb a zhlédnout ukázky hollywoodských filmů s Korngoldovou hudbou.
Vernisáž výstavy spolu se zahájením činnosti Korngoldova centra se odehrála 6. prosince v Domě pánů z Kunštátu. O důležitosti existence Korngoldova centra pro Brno promluvil ředitel MZM Petr Šuleř. Primátor města Brna podtrhl význam tohoto počinu jako svědectví o tom, že vedle hospodářských vazeb se mezi Brnem a Vídní navazují i vazby kulturní. Z úst Brendana Carrolla zazněla památná věta: „Korngold se dnes vrací domů, ke svým moravským kořenům.“ Doložil to i vynikající hudební pořad připravený Františkem Novotným. Zazněly v něm Korngoldovy skladby v mistrovském provedení sopranistky Reginy Renzowé, houslisty Františka Novotného a klavíristy Igora Ardaševa. Pěvkyně třemi áriemi připomněla operu Mrtvé město, která má právě premiéru ve Vídni a odtud poputuje do Amsterodamu, Barcelony a Lipska.
(mž)
