Ve čtvrtek 15. září 2016 ve 12.23 hodin Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. (BVK) informovaly veřejnost o změně v kvalitě dodávané vody v souvislosti s nálezem výskytu koliformních bakterií ve dvou vzorcích vody odebraných z vodovodní sítě zásobované Brněnskou vodárenskou soustavou.
Po konzultaci s Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje bylo současně vydáno preventivní upozornění, že voda je pitná pouze po převaření. BVK začaly bezodkladně provádět nápravná opatření, spočívající především ve zvýšení dávky hygienického zabezpečení pitné vody oxidem chloričitým a intenzivními proplachy páteřních vodovodních řadů.
Na základě mikrobiologických rozborů kontrolních vzorků vody, které prokázaly, že všechny parametry vody jsou zcela v pořádku, bylo preventivní opatření o nutnosti převařovat vodu pro potřeby její přímé konzumace v sobotu 17. září 2016 v 18.00 hodin odvoláno.
Vzhledem ke skutečnosti, že v žádném z odebraných vzorků vody nebyly nalezeny bakterie Escherichia coli, ale jen v přírodě a v lidském těle se běžně vyskytující koliformní bakterie, byla zcela vyloučena možnost fekální kontaminace.
Od okamžiku zjištění nízkého výskytu koliformních bakterií začaly BVK paralelně s přijatými nápravnými opatřeními intenzivně pátrat po příčinách jejich výskytu v pitné vodě. K prvním zjištěním patřila skutečnost, že vzorky vody obsahující koliformní bakterie byly odebrány na místech vodovodní sítě, kam je dopravována voda přes vodojem Čebín.
„Přes vodojem Čebín jsou dodávány průměrně asi dvě třetiny denního množství vody potřebného pro zásobování pitnou vodou hlavní části Brněnské vodárenské soustavy, kterou jako celek tvoří 1 416 km vzájemně propojených vodovodů. Přesto jsme všechna preventivní opatření aplikovali na celou soustavu a všechny odběratele, abychom právě z důvodu vzájemné propojenosti vyloučili třeba i jen teoretické možnosti nárůstu bakterií i v těch částech sítě, které podle měření zasaženy nebyly,“ vysvětluje Petr Šindler, ředitel technické sekce, pověřený zastupováním generálního ředitele BVK.
Příčiny výskytu koliformních bakterií v pitné vodě
Podrobným vyhodnocením provozních záznamů byla vyloučena možnost výskytu koliformních bakterií v důsledku provozní činnosti, tedy např. v důsledku provádění údržbových či rekonstrukčních prací nebo odstraňování havarijních stavů.
Souběžně bylo provedeno podrobné vyhodnocení výsledků laboratorních analýz za roky 2015 a 2016 se zaměřením na zjištěné hodnoty teploty vody, množství volného chlóru a celkové množství organických látek přítomných ve zkoumaném vzorku vody.
Za příčinu nárůstu koliformních bakterií lze s největší pravděpodobností považovat kombinaci tří faktorů:
1. nízká dávka dezinfekčního činidla ve vodě aplikovaná ve vodojemu Čebín,
2. relativně vysoká teplota vody ve vodovodní síti,
3. vyšší obsah živin,
jejichž spolupůsobením mohlo dojít k nárůstu koliformních bakterií.
Ukazatel koliformní bakterie má limitní hodnotu stanovenou typově pouze jako tzv. mezní hodnota, není stanovován jako zdravotně významný indikátor, ale jako indikátor účinnosti dezinfekce, čili tzv. baktericidního provozního hygienického zabezpečení v síti. Nalezená hodnota představovala naprosto nepatrné zvýšení oproti hygienickému limitu.
„Dlouhodobě se snažíme, abychom do vody dávali jen takové množství chloru, které bude dostatečné pro zajištění požadované jakosti vody a současně nebude mít vliv na senzorické vlastnosti dodávané vody, především její pach a chuť. Proto byla i přes letní období aplikována nejnižší možná dávka dezinfekčního činidla.Teplota vody sama o sobě byla například zcela srovnatelná s teplotou vody v roce 2015. Co se týče množství výskytu organických látek, také zde jsou hodnoty srovnatelné s rokem 2015 a zcela v podlimitních hodnotách. V dlouhodobém průměru je organických látek ve vodě letos dokonce o něco málo méně, než loni. V kombinaci s nízkou dávkou desinfekčního činidla však vznikly podmínky, ve kterých mohly začít růst koliformní bakterie,“ říká Petr Šindler.
BVK ve dnech 15. – 17. září 2016 také realizovala sérii dalších opatření, jejichž cílem bylo obnovit co nejdříve dodávky nezávadné pitné vody. Jednalo se o zvýšení dávek hygienického zabezpečení pitné vody, mimořádné proplachy vodovodní sítě a vyčištění akumulačních nádrží vodojemů Čebín a Želešice. Účinnost přijatých opatření byla zjišťována průběžně prováděnými laboratorními analýzami mikrobiologických ukazatelů mimořádně odebíraných vzorků dodávané pitné vody.
Na proplachy bylo použito celkem 45 170 m3 vody. Celkové náklady spojené se sérií mimořádných opatření byly vyčísleny částkou cca 170 tis. Kč.
Vynaložené náklady nebudou mít dopad na výši vodného.
Trvání preventivních opatření
Dezinfekce pitné vody je v současné době zajišťována tak, aby obsah volného chlóru na výstupu z vodojemu Čebín byl na úrovni 0,1 mg/l (oproti původním 0,03 mg/l v průběhu roku 2016, resp. 0,04 mg/l v průběhu roku 2015). Současně probíhá intenzivnější monitoring obsahu volného chlóru v jednotlivých částech vodovodní sítě, jehož výsledky budou podkladem k rozhodnutí o minimální možné dávce dezinfekčního činidla na odtoku z vodojemu Čebín.
Opatření v oblasti komunikace
Z detailního prověření všech použitých způsobů komunikace a jejich časového sledu (odběratelé, orgány státní správy a samosprávy, navazující provozovatelé) vyplynula potřeba lépe nastavit způsoby komunikace s orgány státní správy a samosprávy tak, aby předávání aktuálních informací bylo rychlejší. Ve vztahu k odběratelům je třeba se zaměřit zejména na zajištění dostatečné kapacity hromadných informačních kanálů.
„Ukázalo se, že média jsou v podobných situacích nenahraditelným komunikačním kanálem, jehož prostřednictvím je možné rychle oslovit velkou část veřejnosti. Všem redakcím i redaktorům děkuji za rychlou reakci a spolupráci. Stejně tak děkuji městu Brnu a Jihomoravskému kraji, jejichž komunikační kanály jsme měli možnost také využívat. Mrzí nás výpadek webových stránek, které v nejkritičtějším okamžiku nezvládly nápor zájemců o informace a byly 144 minut mimo provoz. Připravujeme zátěžové testy, po jejich vyhodnocení a přijetí nápravných opatření by se podobná situace neměla opakovat,“ říká Petr Šindler.
Žádosti o náhradu škody
V současné době BVK evidují 1 žádost o náhradu škody, 3 žádosti o slevu z ceny a poskytnutí kompenzace a 1 žádost o sdělení nápravných a preventivních opatření.
Stanovisko BVK je, že v době od 15. do 17. září 2016 byla voda odběratelům dodávána v plném rozsahu, pouze s výhradou nutnosti jejího převaření pro potřeby konzumace. BVK se tímto prohlášením nezříká možnosti náhrady škody, bude-li tato v konkrétních případech prokázána. Společnost bude v těchto případech postupovat v souladu s občanským zákoníkem.
„Přestože v období od 15. do 17. září, před tímto termínem ani po něm, nedošlo ani k nejmenšímu ohrožení zdraví či života našich odběratelů, uvědomujeme si, že přijatá preventivní opatření způsobila řadě z nich nepříjemnosti či komplikace nejrůznějšího druhu. Jsem ale rád, že naše kontrolní mechanismy zafungovaly a platná legislativa nám ani nedala možnost postupovat jiným způsobem. Naším dlouhodobým cílem je dodávat pitnou vodu v co nejvyšší kvalitě, ale současně bez jakékoli stopy pachu či chuti dezinfekce. Chtěl bych poděkovat svým kolegům za maximální nasazení v průběhu mimořádné situace a její rychlé zvládnutí. Našim odběratelům pak děkuji za trpělivost a pochopení a ujišťuji je, že jakost pitné vody v Brně a v okolí je a bude i nadále pečlivě sledována,“ uzavírá Petr Šindler.
