Přeskočit na obsah

Výstava ukazuje, jak se Československo změnilo v Paneland

24. listopadu 2017 3 minuty čtení
(mak) – Velkoformátová kresba rozestavěného panelového domu od Jana Šrámka nainstalovaná na budově Uměleckoprůmyslového muzea zve na novou výstavu, kterou zde včera zahájila Moravská galerie. Jmenuje se Paneland, má podtitul Největší československý experiment a potrvá do 18. března příštího roku.

Návštěvníkům nabízí všestranný pohled na to, jak se v 70. a 80. letech 20. století stavěla panelová sídliště a jak žili jejich obyvatelé. 

Po subkulturách devadesátých let minulého století se Moravská galerie věnuje dalšímu fenoménu, který v nedávné minulosti výrazně ovlivnil naše životy. Výstava Paneland nahlíží na rychlé budování panelových sídlišť v Československu 70. a 80. let jako na neopakovatelný urbanistický, architektonický či designérský experiment, který musela uskutečnit komunistická vláda, aby rychle vyřešila bytovou otázku a mimo jiné si tak upevnila i svoji moc.

Sídliště vznikala v celé Evropě, ale ne v takové míře jako u nás. Stavělo se pomocí nové technologie – z průmyslově vyráběných panelů – a za čtvrt století už mohla v novém, od všech dosavadních zvyklostí odlišném prostředí panelových sídlišť bydlet třetina Čechů. „Museli se v nových podmínkách naučit žít, postupem doby proto vznikla tak zvaná paneláková kultura. A právě ona je tím hlavním, co tvoří obsah výstavy. Stejně důležité pro nás je poukázat na to, jak se během padesáti let proměnil vztah jeho obyvatel i celé společnosti k sídlišti,“ uvedl kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.

Prostor v expozici dostanou i brněnské Kohoutovice, Bystrc či Nový Lískovec, ale nejsou nijak preferovány, tvoří součást uceleného pohledu na panelová sídliště v Československu.

Pozornost autoři výstavy zaměřili také na období po roce 1990. „Zajímá nás, co se děje se sídlišti dnes, včetně zateplování nebo barvení paneláků v rámci ‚humanizace‘ sídlišť. Jde nám ale především o to, abychom postihli proměnu ‚neměsta‘, jak byla sídliště v 80. nebo 90. letech po právu označována, na plnohodnotné části města,“ vysvětlil Koryčánek.

Panelový byt jako na dlani
V expozici návštěvníci uvidí například plány a fotografie výroby a výstavby panelových sídlišť, záznamy České televize či umělecká díla reflektující panelákovou kulturu, jejichž autory jsou mimo jiné Karel Cudlín, Jaromír Čejka, Tomáš Džadoň, který je současně také architektem výstavy, Michal Moravčík, Jiří Černický, Josef Bolf nebo Kateřina Šedá. Nepřehlédnutelné bude velké panoráma Brna od Jana Wolfa.

„Základním architektonickým prvkem výstavy je nábytek Universal, který je pro období budování sídlišť příznačný. Enormní množství průmyslově vyráběných bytů bylo totiž nutné vybavit právě takovým průmyslově vyráběným nábytkem. Lákadlem pak jistě bude rekonstrukce panelového bytu nazvaná Husákovo 3+1,“ je přesvědčen kurátor. Autoři mysleli také na dětské návštěvníky, které by mohly zaujmout funkční telefonní linky, prolézačky, zmenšené modely nábytku Universal, ze kterých je možné si poskládat vlastní byt, či retro hračky apod.

Teoretickou oporu k expozici najdou návštěvníci v doprovodné publikaci Paneland, která slouží jako „rozšiřující popiska“, a připraveny jsou i další doprovodné programy, například i s vánoční tematikou.

Malá výstava o velkém úspěchu na EXPO 67
V prostoru Camera doprovází výstavu Paneland expozice nazvaná Automat na výstavu, která se vrací k úspěchu československého pavilonu na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967. Název výstavy evokuje slavný Kinoautomat, první interaktivní zařízení na světě, který se stal jednou z nejvýraznějších atrakcí pavilonu.

„Na rozdíl od Panelandu tato expozice nepředvádí běžný život a každodennost, ale snaží se postihnout hlavní úkol montrealské expozice, tedy vytříbenou formou představit ‚zidealizované‘ Československo jako moderní socialistický stát s bohatou historií i živou kulturou,“ uvedla spolukurátorka výstavy Daniela Kramerová.

Mohlo by vás dále zajímat

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.

Adam Ondra a jeho volný přelez Macochy. Foto: © Adam Ondra, autor: Petr Chodura
Triumfy brněnského sportu v roce 2022

Sport je plný emocí. Někdy přináší triumfální výhry, jindy kruté prohry. Z těch prvních se ale Brňané loni naštěstí radovali mnohem častěji. Na které úspěchy roku 2022 budou dějiny brněnského sportu ještě dlouhá léta vzpomínat? Pojďme si je v teple a u šálku horké čokolády společně připomenout.

Sune Frederiksen. Foto: Zdeněk Kolařík
Sune Frederiksen: Na mistrovství světa bude mít šanci každý

Český reprezentační trenér a cizinec. Pražák a hráč Brna. Sune Frederiksen je mužem zajímavých kontrastů, ale jedna věc je neoddiskutovatelná – v srdci je především hráč a nadšený milovník curlingu. Loni si v roli kouče připsal už jeden zajímavý triumf, když jeho svěřenci vyhráli mistrovství světa skupiny B, a v březnu zamíří na šampionát elit do Vancouveru.

Už od podzimu 2021 si lidé na jižní Moravě mohli prohlédnout zmenšeninu exponátu, který se pak v březnu představil návštěvníkům Všeobecné světové výstavy Expo v Dubaji. Prezentace v českém pavilonu se speciální průchozí projekční stěnou imitující vlákna DNA a mikrosvět přiblížila Gregora Johanna Mendela a jeho přínos světu. A také zvala diváky do jeho působiště, kde byly položeny základy genetiky  do Brna. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Komiks, stezka, seriál i skleník. Co přinesl rok Mendela?

Kdo měl v průběhu roku 2022 oči otevřené, nemohl jméno Mendel přehlédnout. Na oslavu 200. výročí narození vědce a opata starobrněnského kláštera se Brno poctivě připravovalo, městská správa, univerzity, muzea a další instituce připravily řadu aktivit, jen škoda, že zlatý hřeb oslav – dokončení Mendlova náměstí a instalace sochy Hrachovina – přijde na řadu až letos. Připravili jsme pro vás malou ochutnávku z onoho roku ve znamení zeleného hrášku.

Nejnovější články

Instalace Lightness v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Foto: MMB
Drama se o víkendu chystá pod košem a Stará radnice poodkrývá svá zákoutí

Pracovní týden dospěl do cílové rovinky, už jen přetrhnout pomyslnou cílovou pásku a je tu víkend. Můžete ho strávit třeba v Technickém muzeu na výstavě věnující se autoklubům. Zblízka poznáte Starou radnici na prohlídce a rozloučení se chystá v Moravské galerii s instalací Lightness.  

Za rok 2022 bylo Cenou města Brna oceněno 14 osobností.
Cenu města Brna získalo 14 osobností

Primátorka města Brna Markéta Vaňková předala Cenu města Brna za rok 2022 dvanácti osobnostem. Vladimír Koudelka a Bohumil Samek byli oceněni in memoriam. Ceremoniál se uskutečnil v úterý 24. ledna 2023 v Zastupitelském sále na Nové radnici.

Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb
Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb

Poprvé se v roce 2023 zastupitelé sešli v úterý 24. ledna. Na programu měli více než 80 bodů. Ty se týkaly například dotací na podporu vytváření zelených střech, na provoz sportovišť, další peníze pomohou kulturním organizacím nebo neziskovým organizacím působícím v sociální sféře.

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.