Přeskočit na obsah

Výstava ukazuje, jak se Československo změnilo v Paneland

24. listopadu 2017 3 minuty čtení
(mak) – Velkoformátová kresba rozestavěného panelového domu od Jana Šrámka nainstalovaná na budově Uměleckoprůmyslového muzea zve na novou výstavu, kterou zde včera zahájila Moravská galerie. Jmenuje se Paneland, má podtitul Největší československý experiment a potrvá do 18. března příštího roku.

Návštěvníkům nabízí všestranný pohled na to, jak se v 70. a 80. letech 20. století stavěla panelová sídliště a jak žili jejich obyvatelé. 

Po subkulturách devadesátých let minulého století se Moravská galerie věnuje dalšímu fenoménu, který v nedávné minulosti výrazně ovlivnil naše životy. Výstava Paneland nahlíží na rychlé budování panelových sídlišť v Československu 70. a 80. let jako na neopakovatelný urbanistický, architektonický či designérský experiment, který musela uskutečnit komunistická vláda, aby rychle vyřešila bytovou otázku a mimo jiné si tak upevnila i svoji moc.

Sídliště vznikala v celé Evropě, ale ne v takové míře jako u nás. Stavělo se pomocí nové technologie – z průmyslově vyráběných panelů – a za čtvrt století už mohla v novém, od všech dosavadních zvyklostí odlišném prostředí panelových sídlišť bydlet třetina Čechů. „Museli se v nových podmínkách naučit žít, postupem doby proto vznikla tak zvaná paneláková kultura. A právě ona je tím hlavním, co tvoří obsah výstavy. Stejně důležité pro nás je poukázat na to, jak se během padesáti let proměnil vztah jeho obyvatel i celé společnosti k sídlišti,“ uvedl kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.

Prostor v expozici dostanou i brněnské Kohoutovice, Bystrc či Nový Lískovec, ale nejsou nijak preferovány, tvoří součást uceleného pohledu na panelová sídliště v Československu.

Pozornost autoři výstavy zaměřili také na období po roce 1990. „Zajímá nás, co se děje se sídlišti dnes, včetně zateplování nebo barvení paneláků v rámci ‚humanizace‘ sídlišť. Jde nám ale především o to, abychom postihli proměnu ‚neměsta‘, jak byla sídliště v 80. nebo 90. letech po právu označována, na plnohodnotné části města,“ vysvětlil Koryčánek.

Panelový byt jako na dlani
V expozici návštěvníci uvidí například plány a fotografie výroby a výstavby panelových sídlišť, záznamy České televize či umělecká díla reflektující panelákovou kulturu, jejichž autory jsou mimo jiné Karel Cudlín, Jaromír Čejka, Tomáš Džadoň, který je současně také architektem výstavy, Michal Moravčík, Jiří Černický, Josef Bolf nebo Kateřina Šedá. Nepřehlédnutelné bude velké panoráma Brna od Jana Wolfa.

„Základním architektonickým prvkem výstavy je nábytek Universal, který je pro období budování sídlišť příznačný. Enormní množství průmyslově vyráběných bytů bylo totiž nutné vybavit právě takovým průmyslově vyráběným nábytkem. Lákadlem pak jistě bude rekonstrukce panelového bytu nazvaná Husákovo 3+1,“ je přesvědčen kurátor. Autoři mysleli také na dětské návštěvníky, které by mohly zaujmout funkční telefonní linky, prolézačky, zmenšené modely nábytku Universal, ze kterých je možné si poskládat vlastní byt, či retro hračky apod.

Teoretickou oporu k expozici najdou návštěvníci v doprovodné publikaci Paneland, která slouží jako „rozšiřující popiska“, a připraveny jsou i další doprovodné programy, například i s vánoční tematikou.

Malá výstava o velkém úspěchu na EXPO 67
V prostoru Camera doprovází výstavu Paneland expozice nazvaná Automat na výstavu, která se vrací k úspěchu československého pavilonu na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967. Název výstavy evokuje slavný Kinoautomat, první interaktivní zařízení na světě, který se stal jednou z nejvýraznějších atrakcí pavilonu.

„Na rozdíl od Panelandu tato expozice nepředvádí běžný život a každodennost, ale snaží se postihnout hlavní úkol montrealské expozice, tedy vytříbenou formou představit ‚zidealizované‘ Československo jako moderní socialistický stát s bohatou historií i živou kulturou,“ uvedla spolukurátorka výstavy Daniela Kramerová.

Mohlo by vás dále zajímat

Zdeněk Rotrekl (třetí zleva) při udílení čestného občanství města Brna v roce 1994. Foto: Archiv města Brna
Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Strakapoud jižní. Foto: Lenka Hubáčková
Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Foto: Cottonbro Studio, Pexels
Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková. Foto: Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje
Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Víkend otevřených zahrad. Foto: Lipka
Víkend nabídne zářící ohňostroje i meditaci v zahradách

Než se v sobotu rozzáří nebe nad Prýglem prvním ohňostrojem Ignis Brunensis, stihnete toho v Brně hodně. Vyrazte třeba na představení Freš manéže, festivalu mladého cirkusu. Brnohraní zase svolává milovníky deskovek a karetních her do Lužánek. Klid i poznání najdete v zeleni Otevřených zahrad.

Ať je klima v Brně prima
Ekologie, poklad a divadlo v zoo? Ať je klima v Brně prima

Oslavy Mezinárodního dne životního prostředí vyvrcholí v pátek 9. června v Zoo Brno. Zábavný den rámuje soutěž Ať je klima v Brně prima. Dozvíte se zajímavosti o ekologii a životním prostředí a připraven je také bohatý program pro nejmenší.

Paleta dat, která najdete v letošním vydání Brno v číslech, je skutečně pestrobarevná. Zdroj: MMB
Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?

Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.

Veletrh prorodinných a seniorských organizací
Sraz v úterý u Jošta. Zveme všechny na Veletrh prorodinných a seniorských organizací

Vrchol Brněnských dní pro rodinu proběhne v úterý 13. června. Na Veletrhu prorodinných a seniorských organizací se seznámíte s činností společností působících v Brně v těchto odvětvích. Akci si užije díky bohatému doprovodnému programu celá rodina.