Přeskočit na obsah

Výstava na Nové radnici ukazuje zrod Velkého Brna

11. července 2019 3 minuty čtení
(mak) – Jak vzniklo Velké Brno, co této události předcházelo, jaký měla význam pro budoucí život města a jak ji reflektujeme dnes, zachycuje výstava 100 let Velkého Brna, kterou k významnému jubileu uspořádalo Muzeum města Brna. Od pátku 12. července do neděle 11. srpna je přístupná v Křížové chodbě na Nové radnici.

Fotografie, pohlednice, mapy a jiné historické dokumenty doplněné ukázkami nádobí, hraček a dalších předmětů používaných v běžném životě zpřítomňují proces, který započal ve druhé polovině 19. století, kdy se Brno zbavilo hradeb a postupně se změnilo v průmyslové centrum a skutečnou metropoli Moravy.

Na přelomu 19. a 20. století tak překonalo v počtu obyvatel stotisícovou hranici, ale nevyhnuly se mu politické a národnostní rozpory, které se promítly také do snah o připojení okolních obcí – roli hrálo, zda v nich převažuje české či německé obyvatelstvo. I proto například nepodpořila německá správa připojení českého Králova Pole, Husovic a Židenic už před první světovou válkou.

Po skončení války, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa přešla správa brněnské radnice do českých rukou – a to byl jeden z impulsů, aby se město „zvětšilo“ – rozlohou, počtem obyvatel i významem. „Ke vzniku Velkého Brna vedly praktické důvody, protože stavebně už srůstalo s okolím. Dalším důvodem bylo ‚počeštit‘ město a připojit ke spíše německému Brnu co nejvíce českých obcí. Procento Němců pak skutečně kleslo,“ objasnil okolnosti vzniku Velkého Brna kurátor výstavy Pavel Košťál z Muzea města Brna.

Snahy se naplnily, když byla s Brnem na základě zákona č. 213/1919 Sb., který vyšel 16. 4. 1919 a účinnosti nabyl vyhlášením 23. 4. 1919, sloučena dvě města – Královo Pole a Husovice – a 21 předměstských obcí – Juliánov, Židenice, Maloměřice, Obřany, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohunice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice, Vejvanovice (dnešní Brněnské Ivanovice) a Tuřany. Z původních 1 815 ha se tak plocha tzv. Velkého Brna rozšířila na 12 376 ha a počet obyvatel se ze 131 663 zvýšil na 221 758.

Jubileum svými kresbami oslavily i děti
Výstava návštěvníky seznamuje s tím, jak město vypadalo a žilo ve výše zmíněných obdobích, a větší pozornosti se dostává také jednotlivým obcím, které byly v dubnu 1919 k Brnu připojeny. „Zajímavými exponáty jsou například kopie zákona o vytvoření Velkého Brna, kterou nám poskytl Národní archiv v Praze, či mapa z roku 1939, která jako jedna z mála zachovaných map ukazuje úplně celý obvod Velkého Brna, tak jak vypadal od roku 1919. Dotvořili jsme ji kresbami, které evokují nějaký charakteristický rys každé obce. Například Komárov tady má stůl s koláči, protože se tam v době pouti do Mariazell konala tzv. koláčová slavnost, Brněnské Ivanovice bodláky, ze kterých se vyráběly nástroje na česání vlny, Jundrov výletní parník plující po Svratce a podobně,“ doplnil Pavel Košťál.

Ryzí současnost pak v závěru výstavy reprezentují kresby dětí z brněnských škol, které uspěly ve výtvarné soutěži s tematikou Velkého Brna. Návštěvníci dostanou příležitost po zhlédnutí výstavy vybrat prostřednictvím anketních lístků tu nejhezčí z nich. Prohlédnout si je mohou i na webu www.brno.cz/velkebrno100.
Rozrůstání města a stav po vzniku Velkého Brna znázorňuje také digitální storymapa Historie Velkého Brna na datovém webu města.

Expozice v Křížové chodbě Nové radnice je přístupná denně od 10 do 17 hodin, vstup je zdarma. Více informací na http://www.spilberk.cz/vystava/100-let-velkeho-brna//.

Mohlo by vás dále zajímat

Foto: Pixabay
Rady nad zlato: aby vaše pračka nebo lednice tolik „nežraly“

Protáčejí se u vás doma kolečka na měřácích a vám pak panenky při pohledu na faktury? Přinášíme vám pár tipů, jak energiemi při každodenních činnostech neplýtvat, nebo jejich spotřebu dokonce snížit.

Lucie Jarkovská (vlevo) a Kateřina Lišková. Foto: archiv autorek
Duo docentky: Napsaly jsme návod pro zběhlé i začínající feministy

Vědecké výsledky s větší než malou špetkou humoru přináší ve svých standupech brněnské Duo docentky. Ve svých vystoupeních tematizují sexualitu, feminismus, emancipaci a nejrůznější nerovnosti ve společnosti. Odlehčená forma pomáhá Lucii Jarkovské a Kateřině Liškové otevřít složitá témata a podat je s nadhledem a úsměvem i přesto, že realita k smíchu vůbec není.

Zelená střecha na bývalé Mosilaně. Foto: Dadadistrikt
Dešťovka a zelené střechy. Startuje sběr žádostí o ekodotace

Od začátku února do konce října je možné podávat žádosti o dotace v programech Nachytej dešťovku a Zeleň střechám.

Bezpečně Brnem Junior. Zdroj: MMB
Soutěž ocení žáky, kteří znají dopravní předpisy

Od začátku února do konce března se mohou žáci základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií zapojit do soutěže Bezpečně Brnem Junior.

Nejnovější články

Foto: Pixabay
Rady nad zlato: aby vaše pračka nebo lednice tolik „nežraly“

Protáčejí se u vás doma kolečka na měřácích a vám pak panenky při pohledu na faktury? Přinášíme vám pár tipů, jak energiemi při každodenních činnostech neplýtvat, nebo jejich spotřebu dokonce snížit.

Lucie Jarkovská (vlevo) a Kateřina Lišková. Foto: archiv autorek
Duo docentky: Napsaly jsme návod pro zběhlé i začínající feministy

Vědecké výsledky s větší než malou špetkou humoru přináší ve svých standupech brněnské Duo docentky. Ve svých vystoupeních tematizují sexualitu, feminismus, emancipaci a nejrůznější nerovnosti ve společnosti. Odlehčená forma pomáhá Lucii Jarkovské a Kateřině Liškové otevřít složitá témata a podat je s nadhledem a úsměvem i přesto, že realita k smíchu vůbec není.

Víkend zve na fotbal, pohádku i brněnské památky
Víkend zve na fotbal, pohádku i brněnské památky

Pololetní prázdniny rozšířily dětem víkend na tři dny. Během nich si užijete třeba památky díky akci Ledová města, do níž se Brno připojilo. Oscaři zvou do sedaček kina Art. Pošťáckou pohádku předvedou herci na Vinohradech. První zápas vykopne jarní sezónu na Srbské.

Zelená střecha na bývalé Mosilaně. Foto: Dadadistrikt
Dešťovka a zelené střechy. Startuje sběr žádostí o ekodotace

Od začátku února do konce října je možné podávat žádosti o dotace v programech Nachytej dešťovku a Zeleň střechám.