Fotografie, pohlednice, mapy a jiné historické dokumenty doplněné ukázkami nádobí, hraček a dalších předmětů používaných v běžném životě zpřítomňují proces, který započal ve druhé polovině 19. století, kdy se Brno zbavilo hradeb a postupně se změnilo v průmyslové centrum a skutečnou metropoli Moravy.
Na přelomu 19. a 20. století tak překonalo v počtu obyvatel stotisícovou hranici, ale nevyhnuly se mu politické a národnostní rozpory, které se promítly také do snah o připojení okolních obcí – roli hrálo, zda v nich převažuje české či německé obyvatelstvo. I proto například nepodpořila německá správa připojení českého Králova Pole, Husovic a Židenic už před první světovou válkou.
Po skončení války, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa přešla správa brněnské radnice do českých rukou – a to byl jeden z impulsů, aby se město „zvětšilo“ – rozlohou, počtem obyvatel i významem. „Ke vzniku Velkého Brna vedly praktické důvody, protože stavebně už srůstalo s okolím. Dalším důvodem bylo ‚počeštit‘ město a připojit ke spíše německému Brnu co nejvíce českých obcí. Procento Němců pak skutečně kleslo,“ objasnil okolnosti vzniku Velkého Brna kurátor výstavy Pavel Košťál z Muzea města Brna.
Snahy se naplnily, když byla s Brnem na základě zákona č. 213/1919 Sb., který vyšel 16. 4. 1919 a účinnosti nabyl vyhlášením 23. 4. 1919, sloučena dvě města – Královo Pole a Husovice – a 21 předměstských obcí – Juliánov, Židenice, Maloměřice, Obřany, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohunice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice, Vejvanovice (dnešní Brněnské Ivanovice) a Tuřany. Z původních 1 815 ha se tak plocha tzv. Velkého Brna rozšířila na 12 376 ha a počet obyvatel se ze 131 663 zvýšil na 221 758.
Jubileum svými kresbami oslavily i děti
Výstava návštěvníky seznamuje s tím, jak město vypadalo a žilo ve výše zmíněných obdobích, a větší pozornosti se dostává také jednotlivým obcím, které byly v dubnu 1919 k Brnu připojeny. „Zajímavými exponáty jsou například kopie zákona o vytvoření Velkého Brna, kterou nám poskytl Národní archiv v Praze, či mapa z roku 1939, která jako jedna z mála zachovaných map ukazuje úplně celý obvod Velkého Brna, tak jak vypadal od roku 1919. Dotvořili jsme ji kresbami, které evokují nějaký charakteristický rys každé obce. Například Komárov tady má stůl s koláči, protože se tam v době pouti do Mariazell konala tzv. koláčová slavnost, Brněnské Ivanovice bodláky, ze kterých se vyráběly nástroje na česání vlny, Jundrov výletní parník plující po Svratce a podobně,“ doplnil Pavel Košťál.
Ryzí současnost pak v závěru výstavy reprezentují kresby dětí z brněnských škol, které uspěly ve výtvarné soutěži s tematikou Velkého Brna. Návštěvníci dostanou příležitost po zhlédnutí výstavy vybrat prostřednictvím anketních lístků tu nejhezčí z nich. Prohlédnout si je mohou i na webu www.brno.cz/velkebrno100.
Rozrůstání města a stav po vzniku Velkého Brna znázorňuje také digitální storymapa Historie Velkého Brna na datovém webu města.
Expozice v Křížové chodbě Nové radnice je přístupná denně od 10 do 17 hodin, vstup je zdarma. Více informací na http://www.spilberk.cz/vystava/100-let-velkeho-brna//.
