Více přestupků i nárůst počtu obyvatel. Zpráva o stavu města popisuje rok 2019 - Tiskový servis

Více přestupků i nárůst počtu obyvatel. Zpráva o stavu města popisuje rok 2019

  • 22. května 2020
  • 5 minut čtení

(gak) - Jak je v Brně bezpečno, kolik turistů ho minulý rok navštívilo či kolik se zde narodilo dětí? Na tyto a spousty dalších otázek přináší odpovědi čtvrtá Zpráva o stavu města. Ta stejně jako v minulých letech představuje odlehčenou a hravou formou zajímavá čísla, která jsou spojena s městem Brnem. Data a informace jsou uspořádány do pěti oblastí podle strategie #brno2050 - Prostředí, Prosperita, Služby, Zdroje a Správa.

Cílem tvůrců zprávy je přispívat k pochopení a porozumění tomu, jak a proč město v jednotlivých oblastech života funguje. Detailní znalost fungování totiž napomáhá tomu, aby se město dalo dobře spravovat a rozvíjet.

V letošní Zprávě o stavu města vychází většina statistik a čísel pro Brno pozitivně, město tak má výbornou výchozí pozici, aby zvládlo situaci spojenou s dopady opatření proti šíření covid-19.

Zprávu a stavu města najdete na datovém portálu města Brna data.brno.cz/zosm2020

V druhé polovině června se budou moci lidé s daty z letošní Zprávy o stavu města seznámit na Moravském náměstí, kde se uskuteční panelová výstava.

Výběr z dat:

Prosperita•    V Brně došlo v roce 2019 k opětovnému nárůstu počtu obyvatel. Při přepočtu všech narozených dětí na 1 000 obyvatel (což činí 12,2 dětí) je Brno dokonce na prvním místě mezi všemi 77 okresy ČR. •    V Brně se daří rodinám, což potvrzuje i nejvyšší počet sňatků od roku 2008 a zároveň nejnižší číslo rozvodů za posledních 20 let. V Brně tak máme přes dva tisíce nových manželství. •    Senioři v průměru tvoří jednu pětinu obyvatel města a nejstarší městskou částí dle podílu obyvatel ve věku 65+ jsou Žabovřesky. Naopak nejvyšší zastoupení dětské složky populace najdeme v Žebětíně.   •    V Brněnské metropolitní oblasti vzniká téměř 75 % hrubého domácího produktu celého Jihomoravského kraje a zároveň 8 % HDP celé České republiky. Správa•    Statutární město Brno znamená správu 29 městských částí, 9 městských firem a 35 příspěvkových organizací města. Statutární město Brno zaměstnává přes tři a půl tisíce zaměstnanců.•    Město snaží co možná nejvíce svých agend řešit s obyvateli on-line. K tomu slouží elektronická identita přes Brno iD, kterou má přes 135 tisíc uživatelů a loni se přes něj vybraly platby za více než 300 milionů Kč. •    Dobrá informovanost ať už směrem k veřejnosti nebo od ní je tak jedním z pilířů pro další možné zapojení obyvatel do dění ve městě. V tomto směru Brno využívá i sociální sítě, kde má město skoro 25 tisíc fanoušků. •    Dalším zajímavým nástrojem pro zapojení obyvatel přímo do chodu města je Participativní rozpočet, který loni přitáhnul přes 13 tisíc hlasujících – ti pak vybrali 14 projektů, jež se budou v Brně realizovat.  Prostředí•    Rok 2019 byl v Brně druhým nejteplejším od roku 1961. Roční úhrn srážek byl ve srovnání s minulými chudými roky o něco vyšší – téměř 580 mm. •    Právě oteplování nás vede ke sledování teplot různých povrchů města. V letním průměru naměříme na dlažbě teplotu 40 ?C a na střechách 50 ?C, kdežto stromy a zeleň dosahují příjemných teplot kolem 25 ?C.•    Zeleň zabírá více jak polovinu zastavěné části města, není však rovnoměrně rozprostřena. Proto je nutné plošně zavádět opatření na zmírnění dopadů vln horka, zejména právě pomocí zeleně.  •    Na ochranu přírody ve městě se můžeme podívat i prostřednictvím světelného smogu – ten v Brně vytváří až 15x větší jas, než má přírodní noční obloha bez umělého jasu. Proto například hvězdárna na Kraví hoře instaluje biodynamické lampy, které podle situace mění barvu světla. •    Míra znečištění ovzduší v Brně se oproti předchozím letům zlepšila a téměř u všech měřicích stanic (až na stanici Zvonařka) došlo k poklesu počtu dní s překročenými emisními limity. •    Brno podporuje městskou hromadnou dopravu a jednou z forem této podpory je i dotace na roční elektronickou šalinkartu – tento bonus ocenilo v roce 2019 36 tisíc občanů města.  Služby•    I když kriminalita v Brně v minulých letech neustále klesala, v roce 2019 byl zaznamenán mírný nárůst počtu trestných činů. V roce 2019 tak evidujeme přes deset a půl tisíce trestných činů. •    Více než předchozích letech je evidováno i přestupků, kterých bylo loni skoro 160 tisíc, většina je za špatné parkování. •    Například v péči o seniory lze využít téměř 2 400 lůžek v zařízeních sociální péče. Tento segment dobře doplňuje i bydlení v domech s pečovatelskou službou a další alternativní formy bydlení. •    Brno je centrem vysoce specializované lékařské péče, zároveň máme v Brně na 1 000 obyvatel 10 lékařů a na 10 tis. obyvatel připadá 135 nemocničních lůžek. •    Rostou nabídky alternativního ubytování - v loňském létě jsme zaznamenali cca 750 nabídek Airbnb. •    Loni se v Brně a jeho okolí natáčelo 9 filmových projektů. Zdroje•    Jedním ze zdrojů může být i odpad. Brňané vyprodukovali v roce 2019 přes 100 000 tun odpadu a opět došlo k nárůstu této produkce. Míra recyklace se však zvýšila na 20 %. •    Pozitivní je, že už několik let klesá spotřeba vody: denně je to 106,5 litru na jednu osobu. •    V Brně dlouhodobě sledujeme tzv. dělbu přepravní práce, která říká, jaký podíl cestujících využívá jednotlivé druhy přepravy. Nejvýznamnějším trendem se zdá být snižování podílu přepravy pomocí veřejné hromadné dopravy a individuální automobilové dopravy, a to ve prospěch pěší a cyklistické přepravy (případně jejich kombinací). Auto využívá denně 31 % cestujících, což je méně, než tomu bylo v roce 2014, a veřejnou hromadnou dopravu využívá 53 % cestujících (stejně jako v roce 2014). •    Počet osobních automobilů meziročně narostl o necelých 8 tisíc na víc jak 206 tisíc, a tak se není co divit, že brněnští automobilisté strávili 30 % času každé jízdy v zácpách. •    Motorová doprava si také vybírá svoji daň - oproti předchozímu roku vzrostl počet dopravních nehod, celkem jich za rok 2019 bylo 2 777, z toho 120 s účastí cyklisty. •    V Brně máme jen 33 km cyklostezek, což je nejméně ze srovnatelně velkých měst EU. 

Další články z rubriky