Ve fóliovníku kvetou tyčková rajčata, v zelinářské zahradě pečují o cibuloviny, okurky salátové i nakladačky, v ovocnářské se daří červenému i černému rybízu nebo zimolezu, na poli roste ječmen, pšenice a luskoviny. Zdejší úroda ale nezamíří na pulty obchodů, nýbrž do laboratoře, pod drobnohledem jsou i samotné rostliny. Naproti modřické čistírně odpadních vod už desítky let funguje Zkušební stanice Chrlice Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), která začátkem června uspořádala den otevřených dveří.
Zkušební stanice Chrlice Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Foto: Zdeněk KolaříkAby bylo naše jídlo bezpečné a kvalitní, musí být v pořádku i použité suroviny, ať se z těch rostlinných jedná o zeleninu, ovoce, či mouku na chleba. Proto ÚKZÚZ kontroluje a zkouší správné odrůdy a osiva, ale i hnojiva a přípravky na ochranu rostlin. Jedna z 16 zkušebních stanic tohoto ústavu působí i v Brně. Její náplní je založení a hodnocení vegetačních zkoušek vybraných druhů rostlin a rovněž pokusů pro ochranu práv k odrůdám, pro registraci a doporučování odrůd. Foto: Zdeněk KolaříkChrlická stanice má 13 stálých zaměstnanců, v sezoně k nim přibývají další technici, kteří mají na starosti pokusy s jednotlivými plodinami. Zájemci o registraci odrůdy nebo její prodloužení podají žádost na ÚKZÚZ, pošlou vzorek a následují dva roky zkoušek. „Popisujeme barvu květů a plodů, postavení listů, intenzitu zelené barvy a podobně, celkem desítky znaků rostlin,“ říká Lenka Lefnerová, která vede zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd. Foto: Zdeněk KolaříkJednotlivé zkušební stanice ÚKZÚZ se podle geografické polohy specializují na různé plodiny. V Lípě na Vysočině pěstují brambory, v Lysicích s dlouhou ovocnářskou tradicí se orientují na ovocné druhy, v Chrlicích jsou specialisté na drobné ovoce, cibuloviny, ale i obiloviny a luskoviny. Sortiment se nicméně v čase mění, záleží na tom, jaké plodiny šlechtitelé do zkoušek přihlašují. Foto: Zdeněk KolaříkZkušební stanice Chrlice je v provozu přibližně od 50. let minulého století, až do 90. let zde ale nebyla zimní základna. Po dostavbě zděných budov se tu dá s úrodou pracovat i po sklizni. U zrn ječmene, pšenice, kukuřice či luskovin se zjišťuje vlhkost, zrna se čistí a třídí podle frakcí, kukuřice na siláž se rozemele a pošle do laboratoře, kde prověřují např. stravitelnost pro zvířata. V zázemí se také testuje vhodnost odrůd pro uskladnění. Foto: Zdeněk Kolařík
