(mak) – I poslední tři výstavy, jež letos připravil Dům umění města Brna, zkoumají možnosti „vidění světa“, které nabízí současné umění.
Převážnou část budovy na Malinovského náměstí zaplnilo více něž sto fotografií brněnského autora Vojtěcha V. Slámy (nar. 1974). Ten se do výstavní síně vrátil po deseti letech, a jak napovídá název výstavy Colorjoy, důležitou roli na jeho „velmi osobních fotografiích“ hraje tentokrát barevnost.
Od konce 90. let tak fotograf tvoří „barevný a barvitý deník“, zachycující intimní momenty každodenního života, a důležité pro něj není, zda fotografie vznikla v Indii, Americe či Brně, ale pocit, který měl, když zmáčkl spoušť. „Nepovažuji se za umělce v akademickém slova smyslu, chci být spíše hravý řemeslník a nechávám se překvapovat tím, co z mých fotografických záznamů-deníků vzniká. Jde mi o to zachovávat momenty, kdy je člověku dobře, kdy se dějí krásné, romantické, zaznamenáníhodné věci,“ vysvětluje autor podstatu své tvorby.
Dosud největší Slámova výstava představuje snímky z fragmentů souborů India Tourist, Hájenka-Pulkov a American Tourister a její kurátorka Jana Vránová zve zájemce také na komentované prohlídky, které se uskuteční ve středu 11. prosince a v neděli 12. ledna.
Zasáhnout do veřejného prostoru i mínění
V Galerii Jaroslava Krále v přízemí Domu umění dostal prostor Artivism. Svá díla tímto pojmovým novotvarem označuje slovenská umělkyně, kurátorka a dokumentaristka Tamara Moyzes (nar. 1975), která tvoří v Praze a Izraeli. Autorka odmítající „estetično odtržené od reality“ ve svých angažovaných dokumentech, videích a fotografiích z každodenní reality čerpá a snaží se tvůrčím způsobem „posouvat hranice mezi tím, co ještě umění je a co už není“ (ironický Artivism v sobě skrývá Art i Activism).
Výstava prezentuje dva projekty – happeningy: Yad Vashem (2012) a Holešovický trojúhelník (2012). „Akce Yad Vashem, která měla velký ohlas v médiích, byla vystavěna jako ‚demonstrace‘ před památníkem holocaustu v Izraeli proti postavení Ladislava Bátory, který zastává rasistické a xenofobií názory, ve vysoké funkci na ministerstvu školství ČR. A 27. února 2012 uspořádala autorka happening na místě mezi ulicemi Veletržní a Strojnickou na Praze 7, kde chtěla upozornit na doposud málo známé informace o komerčním projektu obchodního centra Galerie Stromovka, které má být postaveno na místě, odkud bylo v průběhu druhé světové války deportováno 44 688 Židů do koncentračních táborů,“ přiblížil obsah výstavy její kurátor a autor výstavního projektu Galerie G99 František Kowolowsky.
„Návrat k budoucnosti“
Na otázku jak pojmenovat a uchopit tendenci v současné umělecké praxi hledají odpověď teoretici umění a snaží se s ní vypořádat také autoři třetí výstavy Vzpomínky na budoucnost II. V Domě pánů z Kunštátu na Dominikánské ulici se sešli umělci Vasil Artamonov s Alexeyem Klyuykovem, Zbyněk Baladrán, Václav Magid, Svätopluk Mikyta, Agnieszka Polska a Janek Simon, kteří žijí a pracují v postsocialistických zemích střední Evropy a ve svých dílech se vrací k „opuštěným symbolům modernity“ – zkoumají mechanismy paměti, pracují s nalezeným obrazem (jeho reinterpretací či manipulací), zajímají se o téma utopie a vize budoucnosti nejen v socialismu. Hledají – jak uvádí kurátor výstavy Jan Zálešák – „minulou budoucnost“, tedy nerealizované, nevyužité nebo opomenuté verze budoucnosti, které by mohly nabídnout alternativu k neuspokojivé přítomnosti.
Jan Zálešák je také autorem publikace Minulá budoucnost, která vychází souběžně s výstavou, je s ní tematicky provázána a zasazuje ji do širšího kontextu. Knihu vydává Vysoké učení technické v Brně (Fakulta výtvarných umění) a tranzit.cz. Výstavu doplňuje doprovodný program včetně komentovaných prohlídek.
Všechny výstavy potrvají do 12. ledna 2014 a více informací o těchto projektech lze získat na stránkách www.dum-umeni.cz.
