Jedle bělokorá z bílovického lesa stojí na náměstí Svobody už týden. Teprve v pátek v 17 hodin se ale slavnostně rozsvítí. Poprvé se na vánoční strom v centru přišli lidé podívat přesně před 100 lety, v roce 1924.
V době, kdy se vánoční stromky sotva usídlily v domácnostech, kde postupně nahrazovaly chvojky a větvičky, se v Brně – dost možná jako v prvním městě v republice – rozsvítil první vánoční strom na náměstí. A nešlo jen o parádu. Strom měl především symbolický význam jako strážce sbírky, která pod ním probíhala. Ale pojďme si tento příběh vypovědět od začátku.
V hlavní roli Bílovice, Těsnohlídek a Liduška
Zatímco v jeho knize najde myslivec v lese liščí mládě, ve skutečném životě, ještě rok před vydáním Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek nalezl v lese ke svému překvapení dítě. Ani ne dvouletou holčičku Lidušku tam její matka odložila kvůli své tíživé sociální situaci. Dívenku se podařilo zachránit a později pro ni najít i náhradní rodinu. Pro Těsnohlídka to v téhle chvíli ale neskončilo. Inspirován dánskou Kodaní, kde od roku 1914 vztyčovali vánoční strom a pod ním vybírali peníze na dobročinné účely, se zasadil o zrod tradice, která letos dospěla ke stému výročí. Na náměstí Svobody se 13. prosince 1924 poprvé rozsvítil vánoční strom republiky. Sbírka s ním spjatá vynesla prostředky na založení dětského domova. S jeho pojmenováním se kruh uzavírá: nese jméno dánské královny Dagmar, dcery českého krále Přemysla Otakara I.
Zpět ale k vánočnímu stromu republiky. Po vzoru svého jména se opravdu jeho myšlenka začala šířit po celé republice a vánoční stromky, do té doby vyhrazené pro soukromější rodinné nebo třeba školní vánoční oslavy, se začaly objevovat na náměstích častěji. Hned v následujícím roce už například svítil vánoční strom s kasičkou na Horním náměstí v Olomouci.
V Brně tradice přetrvala celé století. Dodnes se na náměstí Svobody vozí strom z Bílovic, kde je jeho vypravení vždy doprovázeno vystoupením místních dětí. Při zvláštních příležitostech se využívá i návrat ke starobylé logistice a strom do Brna veze koňské spřežení. Přetrval samozřejmě i základní charitativní účel. Nezaměnitelná kasička pod stromem shromažďuje peníze, které po Vánocích putují k Českému červenému kříži.
V pátek se postupně rozsvítí tři vánoční stromy
Jubilejní sté rozsvěcení vánočního stromu republiky, podpořené i titulem Evropské hlavní město Vánoc, kterým se Brno tento rok pyšní, je v plánu na pátek 22. listopadu. Hudební program na pódiu začne v 16 hodin. Samotným rozsvícením, o které se tentokrát postará také obří loutka dračice, vyvrcholí akce v 17 hodin.
Následovat bude stejný kouzelný okamžik na Zelném trhu, kde se strom rozsvítí v 18 hodin. I tady se k němu pojí hezká tradice. Městská část Brno-střed strom dostává každoročně darem od soukromých dárců, kteří by jej z různých důvodů museli tak jako tak pokácet. Krásné vzrostlé jehličnany tak dostanou ještě jednu šanci, jak ozdobit veřejný prostor. Letošní smrk ztepilý pochází od rodiny z Rousínova.
Trojité rozsvěcení se uzavře na Moravském náměstí. Tam se v 19.00 rozsvítí rovněž darovaný smrk ztepilý, tentokrát z Rajhradu.
Jde to i úsporně
Světelná výzdoba v centru, o kterou se starají Technické sítě Brno, v posledních letech postupně kompletně přešla na úspornější LED variantu. Kolik se díky tomu ušetří, se nedá přesně vyčíslit, ale analogicky u veřejného osvětlení platí, že ve srovnání se starými svítidly jsou LEDky až o polovinu účinnější. Do tohoto moderního LED režimu spadá i osvětlení vánočního stromu republiky. „Celkem bude strom zdobit 26 tisíc světýlek umístěných na 3,2 kilometru světelných řetězů a 115 různých světelných ozdob plus světelná špice na vršku stromu. Přesto všechno bude celková spotřeba elektrické energie nutná pro celodenní nasvícení stromu pouhých 220 korun,“ řekl ekonomický ředitel Technických sítí Brno Miroslav Sečkář.
Úspornost se na výzdobě stromu projevila ještě v jiné oblasti. Firma Blachere Illumination, která byla vybrána ve veřejné soutěži, používá k její výrobě ekologicky přívětivou bioprintovou technologii založenou na recyklaci starých PET lahví. Z takto vzniklého plastového granulátu pak pomocí 3D tiskáren vyrábí finální výrobky. Tento postup také produkuje 10krát méně CO2 v porovnání s klasickou výrobou hliníkových ozdob.