Sto tisíc pro vědecké naděje. Město nabízí doktorandům stipendia

(zug) – Včera se na Nové radnici uzavřel další ročník soutěže Brno Ph.D. Talent. Primátorka města Markéta Vaňková slavnostně předala stipendia dalším studentům technických nebo přírodních věd, jejichž vědecké projekty vyhodnotila odborná komise jako zajímavé a inovativní.

Soutěž Brno Ph.D. Talent financuje město Brno od roku 2009, kdy byl vypsán první ročník. Za tu dobu stipendia získaly zhruba dvě stovky studentů. Pořadatelem je Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu.

Cílem je oslovit studenty prvních ročníků doktorských programů brněnských univerzit, konkrétně Masarykovy a Mendelovy univerzity, Veterinární a farmaceutické univerzity a Vysokého učení technického. Mělo by jít o studenty zapálené do oboru jejich výzkumu, pracovité, kreativní, kteří dosahují vynikajících výsledků ve studiu a v odborných soutěžích, aktivně se zapojují do vědeckých projektů, orientují se v aktuálním dění v oboru a umí srozumitelně prezentovat své myšlenky, vize a záměry.

Důvodem, proč město tyto talentované doktorandy podporuje, je pomoci jim, aby se soustředili na studium a vědeckou práci a neřešili kvůli nízkému finančnímu ohodnocení, zda budou mít na nájem a živobytí. Od města dostanou 100 tisíc korun během tří let, tedy téměř 17 tisíc korun na semestr.

Registrace do právě ukončeného ročníku proběhla v září 2018, prezentace finalistů před odbornou komisí se uskutečnily na přelomu listopadu a prosince loňského roku a výsledky jsou známé od 11. prosince. 

V předchozím ročníku soutěže Brno Ph.D. Talent uspěl např. Matouš Kratochvíl, který se zabývá novými pokročilými materiály a jejich využitím ve fotovoltaických článcích. „Využitím v praxi je výroba levných a ekologických solárních článků s řadou výhod, jako je třeba ohebnost a rozmanité možnosti použití ve srovnání s klasickými křemíkovými solárními články,“ popsal svůj projekt na webu www.jcmm.cz.

Peter Lenárt zase zkoumá vliv látek produkovaných „zestárnutými“ buňkami na tělo, Jiří Matyáš se ve svém výzkumu věnuje otázce snížení energetické spotřeby počítačových systémů, což by v praxi znamenalo například zvýšení doby výdrže baterie mobilních zařízení nebo výraznou úsporu nákladů na provoz velkých výpočetních center.

Uspěly i ženy, např. Klára Zárybnická se realizuje na poli nanovědy a pokročilých materiálů. „Klasický běžně používaný plast můžeme vylepšit přidáním malého objemu nanočástic (vyztužit jej) a zajistit tak lepší mechanické vlastnosti nebo mu můžeme dodat funkčnost (odolnost proti hoření, elektrickou vodivost),“ uvedla na webu www.jcmm.cz.