Přeskočit na obsah

S novým nádražím přijde i modernizace vlakové sítě v Brně

14. března 2023 3 minuty čtení Roman Burián

Nejviditelnější a nejdůležitější stavbou v rámci železničního uzlu Brno, pro který se také používá označení Europoint Brno, bude nové hlavní nádraží. Vzniknou však nebo budou modernizovány i menší stanice a nové trati. Vyroste také celá nová čtvrť a promění se další části města.

Osobní železniční stanice Brno, hlavní nádraží je v provozu od roku 1839, diskuse o možné změně její polohy se vedly od 20. let minulého století. V letech 2004 a 2016 proběhla v Brně na toto téma dvě referenda, kvůli nízké účasti však nebyl jejich výsledek závazný.

Klíčový byl rok 2018, kdy nové hlavní nádraží v takzvané poloze „řeka“, tedy u Svratky v místě dnešního dolního nádraží (na snímku), podpořilo Zastupitelstvo města Brna i Zastupitelstvo Jihomoravského kraje, upřednostnila ho i Centrální komise Ministerstva dopravy. V témže roce se také podařilo získat pravomocné územní rozhodnutí.

Dalším mezníkem byl 31. srpen 2020, kdy byla vyhlášena mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonická soutěž o návrh nového hlavního nádraží v Brně. Architekti měli navrhnout nejen výpravní budovu, nástupiště, drážní objekty a mostní konstrukce, ale také přiléhající veřejná prostranství, objekty pro administrativu, služby a bydlení, nové autobusové nádraží, terminál městské hromadné dopravy, parkoviště i úschovny kol. Bylo též nutné zohlednit napojení na městskou dopravní síť i na plánovanou novou čtvrť Trnitá.

Porota této největší architektonické soutěže v historii České republiky zasedala ve dnech 1. a 2. července 2021 a jako vítěze vybrala návrhy nizozemských ateliérů Benthem Crouwel Architects a West 8. Ty již nyní pro město Brno zpracovávají architektonickou studii na lokalitu přednádraží a zanádraží, která přímo nesouvisí se samotným provozem nového hlavního nádraží.

Nevyužívané koleje nahradí parky a cyklostezky

Aktuálně je také v přípravě modernizace nádraží Brno-Židenice, které se posune blíž městské hromadné dopravě, i vznik nového terminálu v Černovicích na Olomoucké. Na Vídeňské by měla být vybudována nová vlaková zastávka pro příměstské vlaky s vazbou na brněnskou MHD. V širší lokalitě se navíc prověřuje možnost vybudování dalšího terminálu, kde by stejně jako na novém hlavním nádraží mohly zastavovat rychlovlaky.

Cílem přestavby celého železničního uzlu je, aby tratě, nádraží a zastávky měly odpovídající kapacitu, potřebnou technickou úroveň a aby byly pro cestující komfortní. Zjednoduší se také železniční síť ve městě, a tudíž nebude jeho území tolik fragmentováno – příkladem může být třeba plánované zrušení trati mezi Židenicemi, stávajícím hlavním nádražím a Horními Heršpicemi. V uvolněných plochách vzniknou veřejná prostranství, parky a trasy pro pěší či cyklostezky.

Stavební práce by měly začít v roce 2028, hotovo má být o 7 let později. Správa železnic jako investor odhadovala v roce 2021 náklady na vybudování celé železniční infrastruktury mezi 40–50 miliardami korun. Předpokládané náklady Brna na navazující městskou infrastrukturu jsou vyčísleny na 3 miliardy korun.

Zlepšit dostupnost nového nádraží a obecně zkvalitnit dopravní obslužnost města má i podzemní dráha, tzv. severojižní kolejový diametr. Nyní se prověřuje vedení jeho tras a rozsah pokrytého území v Brně a případně i mimo ně. S tím pak bude souviset, jaký bude vybrán prostředek veřejné hromadné dopravy, tedy jestli půjde o trať tramvajovou či vlakovou, nebo dokonce o metro.

Další informace jsou k dispozici na webových stránkách:

  • cobude.brno.cz
  • europointbrno.cz
  • kambrno.cz/novenadrazi

Mohlo by vás dále zajímat

Petra Mertová. Foto: Zdeněk Kolařík
Vzpomínky na Vlněnu neleží v archivu, ale v hlavě pamětníků

Byly doby, kdy se sláva Brna jako moravského Manchesteru, tedy bašty textilního průmyslu, téměř dotýkala hvězd. Jejich třpyt ulpěl ještě i na produkci zdejších socialistických textilek – mimo jiné pověstné Vlněny –, v 90. letech 20. století však vyhasl a čas odvál i samotné tovární budovy. Ti, kteří tady pracovali, však ještě žijí a jejich vyprávění zachytila etnografka Petra Mertová v knize Vzpomínky na Vlněnu, kterou loni vydalo Technické muzeum v Brně.

Elektronový mikroskop. Foto: Thermo Fisher Scientific
Dny elektronové mikroskopie: poznejte podivuhodný mikrosvět

Bez elektronových mikroskopů bychom se dnes už těžko obešli v lékařství, kriminalistice, archeologii, výzkumu materiálů nebo leteckém průmyslu. Každý třetí takový přístroj na světě pochází z Brna. Přijďte se nyní seznámit s pestrým mikroskopickým světem.

Dobrovolníci u sv. Anny. Foto: DobroCentrum FNUSA
Dobrovolnictví může dát životu smysl. Kde a jak začít?

Štěpánka na hudebním festivalu organizovala auta na parkovišti. Starší dáma, měla-li problém s počítačem, mohla se obrátit na Roberta. Iva si chodila povídat s pacienty hospice.

Jan Bárta. Foto: JIC
Umělá inteligence: Spotřebuje kvanta energie, ale možná vyřeší klimatickou krizi

Jak se umělá inteligence liší od lidské inteligence? Jaký dopad bude mít umělá inteligence na naši společnost a ekonomiku? Jaká jsou největší rizika a výhody vývoje umělé inteligence a jak se s nimi můžeme vypořádat? Toto není záznam myšlenkového pochodu redaktorky, která se připravuje na rozhovor. Tyhle tři otázky pro mě během několika vteřin vymyslela aplikace ChatGPT. Odpovědi jsem ale hledala jinde – u Jana Bárty, koordinátora platformy Brno.AI. 

Nejnovější články

Výstava na Špilberku ukazuje soutěžní návrhy, kterými chtěli umělci připomenout odkaz Marie Restituty. Foto: MuMB
Jak vidí umělci Marii Restitutu? Soutěžní návrhy ukazuje výstava na Špilberku

Lampa, trnová koruna, kříž z QR kódů? Pomník blahoslavené Marie Restituty mohl mít řadu podob. Porota nakonec zvolila tradiční figurální ztvárnění. Shodnete se s jejím výběrem, nebo byste dali přednost něčemu jinému? Všech 35 návrhů si prohlédnete na výstavě na Špilberku.

Petra Mertová. Foto: Zdeněk Kolařík
Vzpomínky na Vlněnu neleží v archivu, ale v hlavě pamětníků

Byly doby, kdy se sláva Brna jako moravského Manchesteru, tedy bašty textilního průmyslu, téměř dotýkala hvězd. Jejich třpyt ulpěl ještě i na produkci zdejších socialistických textilek – mimo jiné pověstné Vlněny –, v 90. letech 20. století však vyhasl a čas odvál i samotné tovární budovy. Ti, kteří tady pracovali, však ještě žijí a jejich vyprávění zachytila etnografka Petra Mertová v knize Vzpomínky na Vlněnu, kterou loni vydalo Technické muzeum v Brně.

Byt Bratislavská 51. Foto: Z. Kolařík
Osm startovacích bytů je připraveno k nastěhování

Osm nových startovacích bytů je připraveno pro mladé páry a rodiny. Zájemci se mohou hlásit do 27. dubna. Ti, kteří splní podmínky, pak postoupí do slosování.

Emil Boček při předávání Ceny města Brna. Foto: M. Schmerková
Zemřel Emil Boček, válečný veterán a čestný občan města Brna

V sobotu 25. března se uzavřela dlouhá a bohatá životní cesta válečného veterána Emila Bočka. Jako příslušník RAF společně s dalšími československými letci a vojáky zásadním způsobem za druhé světové války přispěl k definitivní porážce nacistického Německa. Jeho rodné město Brno, kde prožil celý svůj život, si ho vážilo jako jednoho z nejvýznamnějších občanů a svou úctu mu vyjádřilo udělením Ceny města Brna a poté i čestného občanství.