(ik) – 15. únor 1976. Pár minut před polednem. Propadla se část dlažby nástupního ostrůvku tramvaje před nemocnicí na Pekařské ulici v Brně. Do prohlubně uklouzl osmapadesátiletý Miroslav Šudák. V okolí bylo několik lidí. Z přihlížejících se ho rozhodla zachránit pětačtyřicetiletá Marie Bartošová.
Muž se zachytil o kabely a díky pomoci Marie Bartošové se dokázal vysoukat nahoru. Pod jeho zachránkyní se ale prolomila další část povrchu. Spadla do hlubin. Zmizela.
Přivolaným hasičům se jí nepodařilo zachránit. V kalné vodě se utopila. Její tělo se dodnes nenašlo.
Tragédii způsobilo staré litinové potrubí z roku 1872, z něhož již týden před propadem vozovky začala tryskat v podzemí voda a vymlela 300 krychlových metrů hlíny. Nikdo to nezaznamenal, i když na povrchu byl běžný provoz a po kolejích jezdily tramvaje.
O tragédii se tenkrát v Brně vědělo, ale sdělovací prostředky o smutné události informovaly jen velmi kuse.
Miroslav Šudák dostal s velkým odstupem za poškozené věci a za ušlý výdělek 4 315 korun a také omluvný dopis od tehdejšího vedení města.
Až od 90. let minulého století je na domě číslo 62 v Pekařské ulici umístěna pamětní deska, která připomíná hrdinskou snahu Marie Bartošové.
Po tragédii město začalo se systematickým průzkumem brněnského podzemí.
Dobové fotografie zachycující propadnutí vozovky jsou z www.encyklopedie.brna.cz. Vpravo dole je pak pamětní deska upozorňující na hrdinský čin Marie Bartošové.
