Proč města v Česku usilují o trvale bydlící občany? Důvodem je rozpočtové určení daní. Obce totiž dostávají ze státního rozpočtu právě takový podíl financí, kolik mají obyvatel s trvalým pobytem. Jak je na tom Brno a jeho městské části?
Magistrátní datoví specialisté se zaměřili na vývoj populační velikosti městských částí mezi roky 1991 až 2021. Posloužila jim k tomu data od Českého statistického úřadu ze sčítání lidu, domů a bytů.
Čísla ukazují, že mezi roky 1991 a 2001 klesl počet Brňanů a Brňanek zhruba o 15 tisíc. Bylo to dáno nepříznivým vývojem přirozeného přírůstku (kombinace nízké porodnosti a vyšší úmrtnosti) a záporným migračním saldem (více osob se z Brna vystěhovalo, než se do něj nastěhovalo).
V roce 2011 se zdejší populace oproti roku 2001 zvýšila a při posledním sčítání z roku 2021 se Brno přiblížilo k hranici 400 tisíc lidí. Je ale potřeba podotknout, že údaje o počtu obyvatel podle cenzu jsou do jisté míry orientační, neboť se pracuje vždy s mírně odlišnou metodikou.
Například v městské části Brno-střed, která je co do absolutního počtu lidí největší, obyvatelstvo ubývalo až do roku 2011. Při posledním sčítání kvantum místních opět narostlo, i když nedosáhlo takových hodnot jako v roce 1991. Naopak v Novém Lískovci se mezi roky 1991–2001 počet obyvatel téměř zdvojnásobil, což souviselo s novou bytovou výstavbou.
Za pozornost stojí i Žebětín, který v každém desetiletí také populačně rostl – v roce 1991 měla tato městská část necelé 2 tisíce obyvatel a v roce 2021 už více než 6 tisíc. Naopak Vinohrady, Bohunice, Starý Lískovec a Kohoutovice si procházejí dlouhodobějším úbytkem trvale bydlícího obyvatelstva – pravděpodobně proto, že populace starousedlíků z tamních sídlišť stárne, mladí z druhé generace se stěhují jinam a naopak se zvyšuje podíl obyvatel bez trvalého pobytu. Další zajímavá čísla najdete na webu data.brno.cz/pages/populace-brno-a-mc.
.jpeg/1c656781-b167-dcb9-1a1f-758a4bb59faa&w=280&h=140&op=thumbnail)
