Na Orlí se vrátila orlice. Po sto letech

(ral) – Průčelí domu na Orlí 7 ode dneška znovu zdobí její symbol, orlice. Na uliční fasádu se vrátila po sto letech. V roce 1918 byla jako symbol překonané monarchie přenesena do dvora.

Na Orlí 7 dnes primátor Petr Vokřál a radní MČ Brno-střed Michal Doležel odhalili původní domovní znamení, foto: M. Schmerková

Zájezdní hostinec U Černého orla stál na místě dnešního domu č. 7 v Orlí ulici minimálně od 17. století. Z jeho domovního znamení, původně patrně barokní plastiky s orlem v erbu neseném dvojhlavou orlicí, nakonec vzešlo jméno pro celou ulici. V roce 1918 ale tento symbol zmizel a trvalo celých sto let, než se na své místo vrátil.

Orlice ustoupila nové republice

Když se totiž v roce 1918 rozpadla habsburská monarchie a vznikla Československá republika, euforii z nabyté samostatnosti provázel i odpor k připomínkám starých pořádků. Ničení, v lepším případě jen odstraňování se dotklo pomníků, soch, křížů a samozřejmě i rakouských orlic. Právě tato společenská nálada se podepsala i na přemístění domovního znamení na Orlí a plastika se z průčelí domu přestěhovala do dvora, aby nebyla na očích.

Na čestné místo se vrátila symbolicky právě po 100 letech. „Nejedná se v první řadě o symbol monarchie, ale o paměť města a zejména tohoto místa, které dalo název celé ulici. A může symbolizovat i jakési vyrovnání s tím, že jeden státní útvar zanikl a jiný vznikl,“ vysvětluje radní městské části Brno-střed Michal Doležel.

Černý orel, červený rak

Hostinec U Černého orla byl ve své době proslulý. „Při svých návštěvách Brna si ho údajně oblíbil i rakouský císař Josef II. Na znamení spokojenosti mu udělil svolení vyvěsit kromě domovního znamení také štít s císařským erbem,“ přibližuje historii tohoto místa Michal Doležel.

Během asanace na začátku 20. století byl hostinec zbořen a nahradily ho secesní nájemní domy. I do nich ale stavebníci často zakomponovávali kamenické prvky z asanovaných domů. Císařský erb sice zmizel z viditelného místa a přesunul se nad průjezd ve dvoře, ale symbolické domovní znamení zůstalo až do událostí roku 1918 reprezentativně umístěné na arkýři v průčelí.

Domovní znamení byla jednou z forem, jak před zavedením čísel popisných jednoznačně určit jednotlivé domy. K dalším způsobům patřilo třeba určení polohy vůči jiným stavbám, nejčastěji veřejným, nebo uvedení jmen sousedů z obou stran. Domovní znamení byla v tomto ohledu trvalejší, protože se na rozdíl od obyvatel domů nikam nestěhovala. Majitelé si je nechávali malovat přímo na omítku nebo na dřevěné desky, ti majetnější tesat do kamene nebo modelovat ze štuku. Námětem bývala zvířata a ptáci, ale také znamení jako hvězdy, zvony nebo kříže.

Ačkoliv v Brně bylo číslování domů podle ulic, které platí v podstatě dodnes, zavedeno už v roce 1867, některá domovní znamení slouží k orientaci dodnes. Proslulý je dům U Červeného raka na Masarykově ulici nebo na rohu téže ulice a Kapucínského náměstí dům U Tří kohoutů.

Mohlo by vás dále zajímat

Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Zdravé tělo i zdravého ducha Brňanů posílí kampaň

Město tvoří lidé, zdravé město pak zdraví lidé. Prvních osmnáct dnů v červnu budou mít fanoušci této myšlenky příležitost podpořit ji vlastní aktivitou během tradiční celoměstské kampaně Brněnské dny pro zdraví.

Pod křídly Diecézního muzea je sakrálnímu umění dobře

Před 30 lety, 1. června 1993, bylo založeno Diecézní muzeum brněnského biskupství, které se tak v České republice stalo prvním svého druhu po listopadové revoluci. Otevřeno má od pondělí do soboty a kromě stálé expozice pořádá také přechodné výstavy v katedrální kryptě a tzv. Propité věži na Petrově. Jeho ředitel Martin Motyčka zdůrazňuje, že nejde jen o výstavní instituci, ale také o duchovní prostor vhodný k modlitbě a rozjímání.

Podporujeme lidi s nápadem, který má šanci dobýt svět. Už 20 let

Z bodu, kde zhruba každý osmý člověk nemohl sehnat práci, do situace, kdy lidé sami vytvářejí nadstandardně placená pracovní místa. Z města s krachujícími podniky a opuštěnými továrnami líhní startupů a inovativních firem. Takovou proměnou Brno prošlo od přelomu tisíciletí do současnosti. A na tom, že věci nabraly tenhle směr, má kromě jiného zásluhu i JIC, který vznikl právě před 20 lety s cílem pomáhat podnikatelům prorazit nejen v regionu, ale i ve světě. O „včera, dnes a zítra“ této instituce jsme mluvili s jejím ředitelem Petrem Chládkem.

Nejnovější články

Sezóna na koupališti Riviéra začíná. Kde půjde zaparkovat?

AKTUALIZACE 1. 6.
Koupaliště Riviéra zahajuje sezónu v sobotu 27. května. Zároveň jsou v plném proudu práce na přilehlém úseku velkého městského okruhu. Návštěvníci tak nebudou moci využívat obvyklá parkovací místa ani zastávky MHD. Od 1. června je ale v provozu nová bezplatná okružní linka.