(mak) – „Mona Lisa genetiky“ – i tak je s nadsázkou nazýván originální rukopis Gregora Johanna Mendela Pokusy s rostlinnými hybridy, který je od pátku 2. února pro návštěvníky vystaven ve stálé expozici Mendelova muzea Masarykovy univerzity na Mendelově náměstí.
Současně je zde možné navštívit také nově otevřené Muzeum starobrněnského opatství.
V prostorách starobrněnského opatství se ve čtvrtek sešli významní hosté, aby slavnostně otevřeli nové muzeum a čtyřmi klíči uzamkli do speciální vitríny Mendelův spis, který představuje počátek vědního oboru genetika.
Klíč poté dostali představitelé Jihomoravského kraje, města Brna, Masarykovy univerzity a Biskupství brněnského do úschovy. Kdykoliv bude nutné dílo z vitríny vyjmout, budou se muset „správci klíčů“ sejít, aby ji společně odemkli.
Rukopis vlastní Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina, které ho na základě domluvy s Masarykovou univerzitou zapůjčilo k trvalému vystavení v Mendelově muzeu. Pokračuje tak desetiletá úspěšná a prospěšná spolupráce muzea a opatství. „Mendelův spis je pro Masarykovu univerzitu cenný ze dvou důvodů – jedná se o prvotní dílo na poli genetiky, které je současně koncipováno precizně vědecky. I dnes tak může být vzorem vědecké práce,“ zdůraznil ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál.
Podle posudku Moravského zemského archivu je dvanáct číslovaných dvojlistů Mendelova spisu, napsaného německy úhledným kurentem, ve velmi dobrém stavu. Nejsou poškozeny, nejsou napadeny žádnou plísní ani žádnou houbou a písmo je kvalitní a nerozpité. „Dílo bude uloženo na speciální nekyselé fólii mezi dvě skla a dáno do pancéřové vitríny, která by měla vydržet i výbuch granátu,“ dodal Ondřej Dostál.
Pohnutý osud autora i spisu
Výsledky svého převratného výzkumu prezentoval augustinián Mendel, který žil a bádal ve starobrněnském opatství, 8. února a 8. března 1865 na zasedáních Přírodovědného spolku v Brně a o rok později práci s názvem „Pokusy s rostlinnými hybridy" publikoval. Jeho způsob myšlení a vědecké práce byl ale tak převratný, že ho současníci nepochopili a jeho teorie upadla na 35 let v zapomnění. Jako zakladatel genetiky byl znovu objeven až ve 20. století.
Spis tehdy vlastnilo opatství, ale po druhé světové válce se ztratil. Objevil se až v 90. letech v Německu v držení rodiny vzdálených Mendelových příbuzných. V roce 2012 se vrátil do Brna, ale v roce 2015 byl za nejasných a ne zcela legálních okolností vyvezen do Vídně. Po dvou letech složitých jednání se opět ocitl, snad již natrvalo, v místě svého vzniku, tedy v Brně.
„V té době jsme se s augustiniány shodli na tom, že by rukopis měl být vystaven. Návštěvníci, zvláště ti zahraniční, kterých je stále ještě většina, se po něm ptají a chtějí ho vidět. Konečně jim to umožníme a zároveň tak splatíme velký dluh, který naše země vůči Mendelovi má,“ uvedl ředitel Mendelova muzea.
Augustiniáni kultivují Brno několik století
S historií augustiniánů, jejich obohacující symbiózou s Brnem, která započala už ve 14. století, i uměleckými sbírkami opatství seznámí návštěvníky expozice Muzea starobrněnského opatství. Nové muzeum je propojeno s Mendelovým muzeem a tvoří ho prostor s předměty připomínajícími historii zakladatelky kláštera Elišky Rejčky a řádu cisterciaček, dvě obrazárny s profánním a sakrálním uměním a místnost s autentickými předměty z depozitářů opatství, jako je například originální kolekce bohoslužebných rouch.
Více informací lze získat na adrese www.mendelmuseum.muni.cz.
