Jak povodně zvládla rozestavěná „brněnská náplavka“?

Zářijová velká voda Brnem protekla zejména díky včasným zásahům vodohospodářů vcelku poklidně. Ani na rozestavěných protipovodňových opatřeních na Poříčí zdá se nenapáchala fatální škody. Jejich zjišťování a řešení s pojišťovnou ale ještě není u konce.

„Na co nějaká opatření, však máme přehradu!“ mudrovali před pár lety „odborníci“ na sociálních sítích, když se začínalo s výstavbou protipovodňových opatření (PPO) na Poříčí. Ačkoliv klimatická změna s sebou nepřináší jen oteplování, ale právě i extrémní výkyvy počasí včetně přívalových dešťů, povodně se Brnu zatím (ťuk ťuk ťuk) vyhýbají.

Poslední stoletá voda Brno zasáhla v letech 1938 a 1941, vyhnula se mu ta v roce 1997 a zvládlo i tu letošní, byť podle některých ukazatelů byla s kritickým rokem 1997 srovnatelná, i horší. Kromě profesionální práce vodohospodářů k tomu ale přispěla i určitá dávka meteorologického štěstí. Obyvatelstvo Obřan, Jundrova a dalších městských částí rozkládajících se podél řek, které chodilo obhlížet řeku a počítalo, kolik centimetrů zbývá do vylití, nám asi dá zapravdu.

Brněnská přehrada je jen jedním z prvků, které mají Brno a životy a majetek jeho obyvatel ochránit před stoletou vodou. Jako záplavové území je totiž v Brně definováno 10 km² a potenciálně je ohroženo více než 24 tisíc lidí.

Protipovodňová opatření jsou rozdělena do zhruba třiceti etap, pro samotnou výstavbu se ale často sdružují – první protipovodňová vlaštovka, aktuální stavba na Poříčí, odehrávající se mezi Riviérou a viaduktem na Uhelné, zahrnuje dvě etapy.

Místo vysokých zdí rozlivové parky

Cílem je PPO navrhovat s ohledem na tzv. přírodě blízká opatření, která kromě ochrany obyvatel přispívají také ke zlepšení ekologického stavu řeky i okolí.

Namísto jejího uzavírání do koryta obehnaného vysokými zdmi se břehy rozšiřují a na dně se místy vytvářejí tzv. bermy, tedy zvýšené části, které vedou (na první pohled možná paradoxně) k častějším rozlivům. Protože se s nimi ale počítá, budují se pro ně rozlivové parky, které ovšem po většinu času slouží k relaxaci lidí a ozelenění města.

Na Poříčí, kde hotové PPO ochrání 80 hektarů území v centrální části města a s nimi zhruba 6 000 obyvatel, se přesně takto rozvolnilo koryto a zvětšil se jeho průtočný profil. Zároveň už byla dokončena značná část protipovodňových zdí a opatření na kanalizační síti (zpětné klapky, hradidlové komory, stacionární a mobilní čerpací stanice) včetně rekonstrukce více než stoleté kmenové stoky.

Hotová je rovněž hrubá stavba hlavního objektu na kolonádě (na snímku), před povodní finišovaly práce na stezkách pro pěší a cyklisty. Ještě v říjnu stále probíhalo zjišťování a sumarizace škod. Řešilo se zaměření změn v korytě, v některých místech byly podemleté části obrubníků a stezek. Byly zaplaveny připravené podkladní vrstvy komunikací. Teprve až budeme mít přesně zmapovaná poškození, ukáže se, jestli budou mít zářijové povodně vliv i na termín dokončení projektu, který byl stanoven na duben 2025.

Aktuálně se pracuje na třech prioritních úsecích PPO (priorita vychází z počtu ochráněných obyvatel a kritické infrastruktury). Každý z úseků má zhruba tři kilometry. Vedle Poříčí, které je ve výstavbě, jsou to:

• Trnitá (od železničního viaduktu po přerovskou trať) – zpracovává se dokumentace pro provádění stavby, čeká se na vydání stavebního povolení
• Zbrojovka (od Maloměřického mostu po Křenovou) – je hotové koncepční řešení stavby, které bude postupně projednáno s dotčenými subjekty, pak se začne projektovat