Mimořádné události a krizové situace byly tématem prezentace ve Sněmovním sále, která se konala v pondělí 22. června. Setkání otevřelo debatu o připravenosti města na tyto scénáře. Úloha samospráv je často pro obyvatele jednou z nejdůležitějších a města spolupracují s dalšími složkami státu. Brno si nechalo k této problematice vypracovat audit, který ukázal možnosti, kam se posunout dále.
„Naši republiku, a tedy i město Brno v posledních letech postihlo krizí několik, ať už jde o covid-19, energetickou krizi, válku na Ukrajině a s tím spojenou migraci, nebo povodně. Na základě těchto zkušeností vnímáme potřebu širší spolupráce a vyjasnění jednotlivých úkolů samosprávy při řešení krizí, které v realitě často leží daleko za legislativním rámcem,“ nastínila primátorka města Brna Markéta Vaňková a dodala: „Chceme aktivně hledat postupy, které povedou k nejlepší možné připravenosti na krizové události. Toto téma rezonuje obecně ve společnosti a my chceme, aby Brno udělalo vše nutné pro zajištění chodu města v těchto situacích.“
Zkušený reportér z vojenských oblastí a autor Príručky prežitia a spoločenskej odolnosti Tomáš Forró přiblížil roli měst v případě válečného konfliktu. Na základě poznatků, které získal při působení na Ukrajině, ukázal, že přežití znamená schopnost zachování každodennosti a normálnosti ve chvíli krize. Budovat společenskou odolnost je možné a nutné i „zdola“, kdy občanská společnost podporuje stát a armádu. Zde je nutné propojit samosprávu, byznys, komunity, neziskové organizace a občanskou společnost. Zkušenosti z války na Ukrajině potvrzují, že se municipality v době válečného konfliktu nemohou spoléhat na centrální pomoc státu a zároveň není možné řešit pouze legislativně dané úlohy. Vzniká zde prostor pro přípravu a spolupráci s občanskou společností.
Tímto směrem se vydává i Brno. Prvním krokem bylo vypracování bezpečnostního auditu. Ten se nejen věnuje povinně vypracovávaným krizovým a bezpečnostním plánům na různých úrovních, ale hlavně demonstruje jejich funkčnost a dostatečnost. „Nyní se ukazuje, že ačkoli město ve všem splňuje legislativní rámec, tak ten fakticky nestačí. Do budoucna je nutné soustředit se na jednotlivé procesy a scénáře v turbulentní bezpečnostní situaci. Prvním krokem je uvědomit si, že situace spojené s ohrožením státu mohou nastat. Naším cílem není nikoho strašit, ale musíme být připraveni a činit kroky k připravenosti na různé události. Cílem je využít zkušenost ze zahraničí i závěry auditu a zajistit kontinuitu klíčových služeb pro obyvatele,“ doplnila Markéta Vaňková.
Aktuálně také vznikají nové legislativní rámce, a to nejen pro město jako celek, ale také přímo metodické postupy pro jednotlivé organizace. Jedná se o zpracování plánů preventivních opatření pro školská zařízení. Vypracovány byly pro krizový stav – stav ohrožení státu. Jde o praktický a srozumitelný návod pro školy, jak se připravit na tyto události. Plán stanoví odpovědnost, sjednocuje informace a prezentuje externí a interní komunikaci. Díky tomu bude možné reagovat přesně a jasně.
„Nyní nás čeká tvorba a nastavení akčního plánu města, do něhož se zahrnou poznatky jak z auditu, tak z dobré praxe z partnerských měst – ta navštívili kolegové z Odboru obrany a nechali se inspirovat již nastavenými procesy. Nejdůležitější bude všechny podněty následně realizovat,“ zakončila Markéta Vaňková.
