Další díl Dějin Brna líčí kvas moderního města v 19. století

(mak) – Archiv města Brna pokračuje ve vydávání nově zpracovaných sedmidílných Dějiny Brna. V říjnu přibyl ke čtyřem již vydaným svazkům pátý – z chronologického hlediska se jedná o čtvrtý díl Dějin pojednávající o tom, jak se město v 19. století stalo „laboratoří moderny“. Knihu si lze koupit v Archivu města Brna a v některých brněnských knihkupectvích.

Podle redaktorů čtvrtého dílu Dějin Brna historiků Lukáše Fasory a Jiřího Malíře patří 19. století k nejzajímavějším érám v životě jihomoravské metropole. Kniha má podtitul Modernizace města 1790–1918, začíná tedy za francouzské revoluce a napoleonských válek, které Brňané a jejich město zažili na vlastní kůži, a končí vznikem republiky a návratem Brna do českých rukou.
Kvůli rychlým a hlubokým společenským změnám, kterými předčilo i hodně evropských měst, označují Fasora s Malířem Brno za „laboratoř moderny, se vším dobrým a špatným, co s sebou přinášela“. Zdůrazňují, že místním ani návštěvníkům procházejícím se zdejšími ulicemi neunikne, jak duch 19. století stále ovlivňuje i současnou tvář města – okružní třídou, bytovými domy a výstavnými paláci počínaje a trasováním linek pouliční dráhy a chodníky konče.

Bouřlivý zrod moravského Manchesteru
Sledované období 1790–1918 autoři v knize rozdělili do dvou samostatných úseků – dílů a mezníkem učinili revoluční rok 1848. Události nahlížejí chronologicky, do popředí staví politické dějiny a na jejich pozadí pak zkoumají hospodářské, sociální a kulturní procesy. Zájemci o nově a moderně pojaté brněnské dějiny se tak mohou ponořit do více než 1200 stran hutného textu pojednávajícího o tom, jak se Brno během 19. století proměnilo ze stagnujícího raně novověkého města v rakouský, respektive moravský Manchester. Nahlédnou, jak velmi časně, velkoryse a překotně vtrhla do Brna industrializace, a poznají, že už v této době byly například pro místní textilní průmysl důležité impulsy ze zahraničí a že život města ovlivňovali velkopodnikatelé více než desítky národností, kteří se zde usadili.
Při četbě o tom, že zbourání hradeb a velkorysá přestavba města včetně asanace centra přinesla modernizaci a zkvalitnění života, ale také bezohledné zničení známých míst, roky života uprostřed sutin a stavenišť nebo ekologické škody, se možná čtenář neubrání srovnání se současností.
Velký prostor pak dostává v publikaci také téma národnostního a sociálního napětí, tedy především národnostní třenice mezi německým a českým obyvatelstvem nebo dělnická subkultura a socialistické hnutí.

Za rok budou dějiny kompletní
Archiv města Brna ve spolupráci s Historickým ústavem Masarykovy univerzity a mnoha dalšími odborníky vydává nově zpracované sedmisvazkové Dějiny Brna od roku 2012. Jednotlivé svazky vycházejí v pořadí, jaké předem určila redakční rada projektu, tedy ne striktně chronologicky, ale podle toho, jak jsou zpracované historické prameny k daným epochám. Po prvních dvou dílech pojednávajících o pravěku Brna a středověkém městě vyšel 7. díl o uměleckohistorických památkách města a pak 6. díl věnovaný předměstským obcím a vzniku Velkého Brna. Kompletní dějiny měly původně vyjít do roku 2018, ale termín byl posunut do roku 2021, kdy vyjde ještě 3. díl zachycující osudy města v období stavovského státu a habsburského absolutismu v 16. až 18. století a 5. díl věnovaný Brnu v období demokracií a diktatur 20. století.