Přeskočit na obsah

Další díl Dějin Brna líčí kvas moderního města v 19. století

14. října 2020 3 minuty čtení
(mak) – Archiv města Brna pokračuje ve vydávání nově zpracovaných sedmidílných Dějiny Brna. V říjnu přibyl ke čtyřem již vydaným svazkům pátý – z chronologického hlediska se jedná o čtvrtý díl Dějin pojednávající o tom, jak se město v 19. století stalo „laboratoří moderny“. Knihu si lze koupit v Archivu města Brna a v některých brněnských knihkupectvích.

Podle redaktorů čtvrtého dílu Dějin Brna historiků Lukáše Fasory a Jiřího Malíře patří 19. století k nejzajímavějším érám v životě jihomoravské metropole. Kniha má podtitul Modernizace města 1790–1918, začíná tedy za francouzské revoluce a napoleonských válek, které Brňané a jejich město zažili na vlastní kůži, a končí vznikem republiky a návratem Brna do českých rukou.
Kvůli rychlým a hlubokým společenským změnám, kterými předčilo i hodně evropských měst, označují Fasora s Malířem Brno za „laboratoř moderny, se vším dobrým a špatným, co s sebou přinášela“. Zdůrazňují, že místním ani návštěvníkům procházejícím se zdejšími ulicemi neunikne, jak duch 19. století stále ovlivňuje i současnou tvář města – okružní třídou, bytovými domy a výstavnými paláci počínaje a trasováním linek pouliční dráhy a chodníky konče.

Bouřlivý zrod moravského Manchesteru
Sledované období 1790–1918 autoři v knize rozdělili do dvou samostatných úseků – dílů a mezníkem učinili revoluční rok 1848. Události nahlížejí chronologicky, do popředí staví politické dějiny a na jejich pozadí pak zkoumají hospodářské, sociální a kulturní procesy. Zájemci o nově a moderně pojaté brněnské dějiny se tak mohou ponořit do více než 1200 stran hutného textu pojednávajícího o tom, jak se Brno během 19. století proměnilo ze stagnujícího raně novověkého města v rakouský, respektive moravský Manchester. Nahlédnou, jak velmi časně, velkoryse a překotně vtrhla do Brna industrializace, a poznají, že už v této době byly například pro místní textilní průmysl důležité impulsy ze zahraničí a že život města ovlivňovali velkopodnikatelé více než desítky národností, kteří se zde usadili.
Při četbě o tom, že zbourání hradeb a velkorysá přestavba města včetně asanace centra přinesla modernizaci a zkvalitnění života, ale také bezohledné zničení známých míst, roky života uprostřed sutin a stavenišť nebo ekologické škody, se možná čtenář neubrání srovnání se současností.
Velký prostor pak dostává v publikaci také téma národnostního a sociálního napětí, tedy především národnostní třenice mezi německým a českým obyvatelstvem nebo dělnická subkultura a socialistické hnutí.


Za rok budou dějiny kompletní
Archiv města Brna ve spolupráci s Historickým ústavem Masarykovy univerzity a mnoha dalšími odborníky vydává nově zpracované sedmisvazkové Dějiny Brna od roku 2012. Jednotlivé svazky vycházejí v pořadí, jaké předem určila redakční rada projektu, tedy ne striktně chronologicky, ale podle toho, jak jsou zpracované historické prameny k daným epochám. Po prvních dvou dílech pojednávajících o pravěku Brna a středověkém městě vyšel 7. díl o uměleckohistorických památkách města a pak 6. díl věnovaný předměstským obcím a vzniku Velkého Brna. Kompletní dějiny měly původně vyjít do roku 2018, ale termín byl posunut do roku 2021, kdy vyjde ještě 3. díl zachycující osudy města v období stavovského státu a habsburského absolutismu v 16. až 18. století a 5. díl věnovaný Brnu v období demokracií a diktatur 20. století.

Mohlo by vás dále zajímat

Vodojemy na Žlutém kopci budou od podzimu přístupné veřejnosti. Foto: Zdeněk Kolařík
Vyšel zářijový Brněnský metropolitan

Tento týden najdete ve svých schránkách nový Brněnský metropolitan. Na podzim se pro návštěvníky otevřou vodojemy na Žlutém kopci, na jejich historii a současnost jsme se proto zeptali hned dvou odborníků. V hlavním tématu čísla se zaměřujeme na obecní bydlení a fotoreportáž představí projekt Příběhy našich sousedů. Historie se pak vrací ke kořenům brněnského Centra experimentálního divadla, které si připomíná 30 let existence.

Nejnovější články

Hlasy jsou sečteny. V Brně přišlo k volbám 41,9 % oprávněných voličů. Foto: Z. Kolařík
Hlasy jsou sečteny. V Brně přišlo ke komunálním volbám 41,9 % oprávněných voličů

V průběhu pátku a soboty lidé po celé České republice volili své zástupce do vedení měst a obcí. V Brně přišlo do 352 volebních místností odevzdat svůj hlas 41,9 % oprávněných voličů. Ve dvou obvodech Brňané také vybírali nové senátory či senátorky. V těchto volbách se rozhodlo podpořit některého z kandidátů 44,78 % voličů.

Zahájení festivalu Serial Killer
Víkendové tipy: Utíkejte třeba do Björnsonova sadu nebo Kamennou kolonií

Seriálová smršť dorazila do Brna: nevynechejte Serial Killer a jeho výjimečný doprovodný program. Nejen děti si užijí Zvířátkiádu v Björnsonově sadu nebo fretčí olympiádu na jejich mezinárodní výstavě. Běžci si zazávodí na Podzimním běhu Kamenkou. A Feministická konference řeší aktuální problémy genderu.

Na Bratislavské vznikl nový bytový dům s třiadvaceti jednotkami, foto: Z. Kolařík
Na Bratislavské vznikl nový bytový dům s třiadvaceti jednotkami

Startovací, bezbariérové i samoživitelské – takový charakter mají byty, které město postavilo v proluce na Bratislavské. Kolaudace bytového domu se očekává v říjnu.

Praktické informace k volbám do zastupitelstev obcí a Senátu
Praktické informace k volbám do zastupitelstev obcí a Senátu

V Brně se po čtyřech letech obmění zastupitelstva města a městských částí. Zároveň Brňané zvolí do Senátu dva zástupce, a to za volební obvody č. 55 a 58. Termín voleb je 23. a 24. září, případné druhé kolo senátních voleb bude o týden později.

Volby začínají v pátek 23. září ve 14 hodin. V tento den je možno hlasovat do 22 hodin. V sobotu 24. září jsou volební místnosti otevřeny od 8 do 14 hodin. Každý volič hlasuje osobně, zastoupení není dovoleno.