Co ukázala cykloanketa? Nejdůležitější je síť stezek a pruhů

Cyklistická doprava musí být bezpečná a dostupná všem. To je cíl. Realita v Brně je však jiná – podmínky pro jízdu na kole tu nejsou ideální. Do budoucna je třeba mít nový plán – novou cyklostrategii města. Při její tvorbě je ale nutné znát názor těch, jichž se to týká nejvíc – cyklistů. Proto Magistrát města Brna na jaře uspořádal rozsáhlou cykloanketu a nyní přinášíme její hlavní zjištění.

Anketa běžela na online platformě Dáme na vás od března do května a její výsledky poslouží jako jeden z kroků na cestě k bezpečnější a komfortnější cyklodopravě v Brně. Zapojit se do ní mohli všichni Brňané a Brňanky bez ohledu na to, zda na kole jezdí, či nikoliv.

Celkem se dotazování zúčastnilo 3 114 respondentů a respondentek, což ukazuje na dlouhodobý zájem o cyklodopravu v Brně. Mezi odpovídajícími převažovali muži (71 %). Většina byla mladší 45 let, nejčastěji patřili do věkové skupiny 30 až 44 let (50 %). Sedm z deseti respondentů mělo vysokoškolské vzdělání.

Co z odpovědí vyplynulo? Zúčastnění za klíčové považovali návaznost a spojitost jednotlivých cykloopatření (94 % to hodnotí jako důležité), cyklopodjezdy pod frekventovanými komunikacemi (93 %) a cyklopruhy a cykloobousměrky v jednosměrkách (75 %). Tato data potvrzují, že lidé preferují plynulý a bezpečný pohyb po městě na kole, aniž by museli čelit častým přerušením nebo nebezpečným úsekům.

Mezi nejčastěji uváděná bezpečná místa či úseky patří cyklostezky (např. podél Svratky a Svitavy), prostor kolem Technologického parku a areál Nové Zbrojovky, případně parky, třeba Lužánky.

Naopak nejohroženěji se cyklisté cítí na vytížených komunikacích, na ulicích se špatným povrchem, tam, kde podélně parkují auta, případně parkují přímo v cyklopruzích. Zlepšení povrchů v místech, kde se pohybují kola, a řešení problémů s potenciálně kolizním parkováním aut jsou tedy oblasti, které je třeba prioritně řešit.

Kopce tak nevadí, špatně parkující auta ano

Tři čtvrtiny cyklistů zažily omezování neohleduplným stylem jízdy ze strany motoristů, 60 % bylo ohroženo agresivní jízdou a 40 % zažilo verbální útoky. Jako opatření respondenti navrhují osvětové kampaně vedoucí ke vzájemné toleranci a také další vzdělávání všech účastníků silničního provozu ke zvýšení ohleduplnosti a respektu.

Nejčastějším přestupkem cyklistů je jízda po chodníku, následuje jízda přes park a jízda v protisměru. Tato zjištění se obloukem vrací k problematice (ne)spojitosti cyklotras a naznačují potřebu lepší organizace (cyklo)dopravy. Respondenti navrhují vytvořit více bezpečných a legálních tras pro cyklisty, kteří by tak nemuseli porušovat předpisy, aby se dostali do svého cíle.

Největšími překážkami využívání kola jsou špatná dopravní infrastruktura, velký provoz a nevhodně parkující auta. Zajímavé je, že fyzická náročnost a kopcovitý terén Brna byly považovány za méně významné překážky. To ukazuje, že hlavní problémy jsou řešitelné a souvisejí s organizací a plánováním městské dopravy.

Účastníci také vyjádřili podporu bikesharingovým službám (60 % má vůči sdíleným kolům pozitivní postoj) a požadují více stojanů a míst pro bezpečné uschování kol v městském prostoru. Vidí v tom způsob, jak povzbudit více lidí k využívání bicyklu jako dopravního prostředku.

Podrobnější výsledky cykloankety hledejte na webu data.brno.cz.

Eva Gregorová, Zuzana Gregorová

Nově mohou cyklisté využívat stoupací cyklopruh do Kohoutovic a další pruh na Jugoslávské, dále je hotová dílčí cykloobousměrka na Veselé a připravují se další (Kozí, Klácelova, Venhudova). V průběhu prázdnin a na podzim by se měl legalizovat pohyb cyklistů na méně frekventovaných chodnících (Bubeníčkova, Jedovnická).