První tři říjnové večery se v centru města „rožne“ víc než jen pouliční lampy. Fasádu Nové radnice rozehraje viodeomapping, Biskupský dvůr opanují kinetické světlušky a světelné, digitální a interaktivní instalace najdete na 16 dalších místech. Novou podobu už 12. ročníku festivalu Prototyp jsme probrali s jeho ředitelem Janem Machátem a kurátorkou Veronikou Šmírovou.
Prototyp byl v posledních letech spjatý s Vodojemy Žlutý kopec. Co vás vedlo ke změně konceptu a k přesunu do veřejného prostoru?
Jan Machát: Dostat festival mezi širokou veřejnost a oslovit spojením umění, vědy a technologií co nejvíc lidí byl náš dlouhodobý záměr a jsem rád, že se to konečně podařilo. Vodojemů se ale nevzdáváme, byla by škoda opustit tenhle unikátní prostor, který si lidé oblíbili, na loňský ročník jich dorazilo 14 tisíc. Prototyp tak bude mít odteď jarní a podzimní edici. Od 1. do 3. října rozsvítí vždy od 19 do 24 hodin centrum Brna a příští rok od 29. dubna do 2. května se vrátí na Žlutý kopec.
Veronika Šmírová: Vodojemy jsou pro digitální umění dokonalé. Jsou tam vysoké stropy, obrovské kóje a taky celý den tma, takže nejsme omezení jen na večerní hodiny. Podzimní edice v centru se naopak odehraje jen během nich, vždy od 19 do 24 hodin.
Jak se dvě odlišná pojetí odráží na výběru prezentovaných děl?
VŠ: Ve vodojemech si můžeme dovolit být víc konceptuální. Vybíráme věci, které se vyjadřují k aktuálním problémům – k životnímu prostředí, ke společnosti... Ukazují návštěvníkům, co se děje a jak se o tom dá přemýšlet. Pro veřejný prostor, který je ze své podstaty otevřenější, kam může přijít každý a zadarmo, volíme záměrně díla, která jsou srozumitelnější a čitelnější, věnují se lehčím tématům.
JM: Festivaly světla jsou světově jedna z nejnavštěvovanějších akcí, chodí na ně statisíce lidí. Chceme tento potenciál využít k tomu, aby se návštěvníci s uměním a technologiemi nejenom setkali, ale aby je to nadchlo.
VŠ: Zároveň máme možnost upozornit festivalem na některá méně exponovaná místa ve městě a ukázat je v jiném hávu.
Jaké takové místo byste letos vypíchla?
VŠ: Je to první ročník v ulicích, takže se soustředíme hodně na centrum a jeho středobody jako náměstí Svobody, Zelný trh, Novou radnici nebo Špilberk, ale i tahle místa budou vypadat jinak než obvykle. Biskupský dvůr třeba oživí jemná, tichá instalace kinetických světlušek. Co může být opravdu objevem, je třeba park na Kolišti, kterým lidé často jen procházejí. Teď se z něj na tři večery díky interaktivní světelné instalaci stane místo, kde se zastaví. Jedno dílo bude v rámci prohlídek taky v tělocvičně Pod Hradem, která je sama o sobě krásná a navíc běžně veřejnosti nepřístupná.
JM: Doslova v jiném světle lidé uvidí taky kostel sv. Jakuba. Vytvořili jsme pro něj speciální projekci, díky které příchozí obklopíme světlem, zvukem a obrazem. (Ochutnávku přináší fotka na titulní straně, pozn. red.) Instalaci s názvem Cesta světla spustíme v rámci Prototyp Preview už od 18. do 20. září, takže si ji Brňané můžou užít s předstihem.
VŠ: Kostel, Biskupský dvůr i tělocvična patří k těm několika málo placeným lokacím. Dvanáct z osmnácti expozic bude venku a zadarmo, ale ty interiérové budou víceméně zpoplatněné. Můžeme tak regulovat počet návštěvníků a nabídnout jim určitý komfort a možnost si zážitek plně vychutnat.
JM: Naopak zdarma bude k vidění obří nafukovací instalace před Janáčkovým divadlem. Na hotelu Grandezza na Zelném trhu bude videomapping přes celou 60metrovou fasádu, v takové velikosti v Brně ještě dosud nikdy nebyl. A na Nové radnici promítneme speciální projekci o tom, v čem je Brno na špici, jaké tady máme šikovné lidi a firmy, a snad i inspirujeme další, aby se do tohoto ekosystému zapojili.
Zpoplatněné interiérové instalace i doprovodný program vám zpřístupní Prototyp Pass: jednodenní v early birds edici pořídíte do konce srpna za 290 korun, třídenní za 490. V září už to bude o 100 Kč dražší. Pokud si zakoupíte vstupenku na zářijové preview v kostele sv. Jakuba (za 250 korun), získáte automaticky nárok na 50% slevu na pas.
Když koncipujete obsah festivalu, hraje pro vás roli otázka lokálnosti a podpora místních umělců?
VŠ: V tomto případě jsme se soustředili na to, abychom sem přinesli velké věci, které lidi přitáhnou, a zároveň aby to bylo něco nového, co zde ještě nebylo. Takže hodně děl je tentokrát od zahraničních umělců, ale čeští samozřejmě nechybí.
JM: Dlouhodobě rozvíjíme spolupráci se studenty, ve vodojemech je prezentujeme často. Naší vizí je do budoucna oba světy propojovat: mít na programu jak zaběhlé profíky, tak studentstvo. Stejně tak je pro nás stěžejní zapojení místních institucí, jako je hvězdárna, VIDA! Science centre, FABLAB, Future Shapers a další. S nimi jsme na sobotu připravili celodenní doprovodný program v Kumstu ve formě workshopů a doufáme, že i díky tomu třeba v někom zažehneme jiskru, a dokonce ho nasměrujeme ke STEM oborům (zkratka pro propojení přírodních věd, technologií, techniky/strojírenství a matematiky, pozn. red.).
VŠ: Jeden workshop je třeba zaměřený na počítačové hry a virtuální realitu a děti si můžou vytvořit různé objekty nebo fashion design pro Minecraft nebo Roblox. Jinde se zase vrátíme technologicky trošku do minulosti, ale k oblíbenému nástroji polaroidu, a budeme s ním zachycovat světlo přímo ve městě.
Je nějaká technologie, kterou jste sem zatím ještě nepřivezli a rádi byste?
VŠ: Virtuální realitu. S ní je to trochu komplikovanější v tom, že se u ní lidé zaseknou, je potřeba ošetřit to dobře organizačně, aby nevznikaly neúnosně dlouhé fronty. Ale je to určité specifikum digitálního umění a ráda bych ho v expozici měla zahrnuté. Podobně jako hologram, ten jsme měli jen jednou.
JM: Gros není ani tak v technologiích jako takových, ale spíš v jejich užití, v tom konkrétním nápadu. Technicky se toho v posledních letech s výjimkou umělé inteligence zas tolik nezměnilo.
Letošní podzimní edice je pilotní, jak jste si nastavili očekávání? Podle čeho budete hodnotit, jestli je koncept úspěšný?
JM: Hodně nám ukazuje nejen samotná návštěvnost nebo počet zapojených umělců, ale taky mediální dosah. Jsou to vizuálně přitažlivé věci, které se dobře fotí, točí a sdílí. Vidíme na sítích, že i mladé lidi, které je někdy těžké zaujmout, tohle dostane do veřejného prostoru a můžeme jim tím něco předat, popularizovat některá témata. Chtěli bychom, aby měl Prototyp podobnou sílu jako Festival planet: aby to byla akce, kterou mají lidé rádi, přijdou tam s přáteli, rodinou, odnesou si hezký zážitek, spojí je to. A zároveň nenásilnou formou načerpají nějaké informace.
Na Festival planet se do Brna sjíždí i lidé z okolí. Máte stejnou ambici i s Prototypem?
JM: Určitě! Primárně je to akce pro Brno a Jihomoravský kraj, ale já třeba jezdím na takové akce po celé Evropě, takže potenciál je tady veliký.
