Baron Trenck aneb Bouřemi k přístavu

To, že si baron Franz von der Trenck, který se narodil 1. 1. 1711 jako syn pruského šlechtice bojujícího na rakouské straně, naplánoval své úmrtí na 4. října 1749, kdy také ve věku 38 let zemřel, je jen jedna z množství záhad spojených se životaběhem slavného vůdce pandurů čili rudých kapucínů. Svou neohrožeností, nezkrotností, krutostí, absencí strachu o život vlastní i o životy cizí a taky svou vysokou robustní postavou a obrovskou fyzickou sílou si vysloužil přízvisko Ďábel či Pekelník. Od narození v italském Reggiu prošel jezuitskými školami v uherské Šoproni, vojenskou službou, nevydařeným manželstvím, válkou s Turky v Uhrách a v Rusku, bojem se zbojníky v okolí svého statku ve Slavonii, pobytem u vídeňských kapucínů a poté v čele své armády drsných pandurů dalšími boji v Německu proti pruskému králi Fridrichu II. Byl často blízek smrti, ale ze všeho včetně těžkých zranění se dostal, až nakonec podlehl intrikám domácí opozice. Po obvinění z velezrady sice - asi díky přízni Marie Terezie - unikl popravě, ale nakonec byl na doživotí uvězněn na brněnském Špilberku. Tam po roce zemřel a byl uložen v kapucínské hrobce. A taky navždy vstoupil do brněnských legend a jeho jméno se objevilo v názvu piva, pivnice, nerealizovaného hotelu a nyní i muzea. Kromě toho i divoká rokle u říčky Loučky na Tišnovsku, kde se baron údajně nějakou dobu skrýval, se jmenuje Trenckova.

Brno očima baroka

Tým Baron Trenck Gallery u brněnských kapucínů, vedený Mgr. Petrem Lukasem, ve spolupráci s moravskými a brněnskými kulturními a společenskými institucemi připravil soustavu výstav, jejímž cílem je představit Brno v době, do níž se Trenck narodil a prožil v ní svůj život. Divák, který chce celou soustavu absolvovat, tak vykoná pouť historickým centrem Brna a ve významných barokních či zbarokizovaných stavbách zhlédne několik tematicky propojených výstav.

Od června (až do 18. října) to jsou výstavy zatím v pěti objektech. Muzeum města Brna poskytlo kapli na Špilberku výstavě „Bouřemi k přístavu", která seznamuje s Trenckovými životními osudy, a Měnínskou bránu, kde jsou pod názvem „Merkur - patron úspěchu" představeny obchod a řemesla v Brně 18. století, s přesahem ještě i do doby obléhání Vídně Turky roku 1683, díky němuž se rozšířilo pití kávy a výroba „tureckých půlměsíců" - rohlíků. Dvě expozice jsou i v kapucínském klášteře: v Baron Trenck Gallery je to sonda do „ducha doby" a barokní religiozity, a v hrobce najdeme „epilog" barona Trencka - rakev s jeho ostatky a heslem Per Procellas ad Portum (Bouřemi k přístavu). V kapli Paláce šlechtičen na Kobližné nás čeká „Lidová výtvarná kultura" (včetně působivých figur lidí a zvířat vyrobených ze slámy). A v protější Knihovně Jiřího Mahena je vystavena knihovnička publikací „Mocné osobnosti moravského baroka" (mimochodem: o Trenckovi napsal povídku i Karel May).

Od 2. července bude trenckovský projekt obohacen o další tři výstavy. V Redutě na Zelném trhu bude ve foyeru zpřístupněna výstava „Hravé baroko", zaměřená na kulturní a společenský život v Brně 18. století, a v temném sklepení Reduty bude moci každý absolvovat netradiční putování nazvané „Cesta světla". Obě expozice potrvají jen po dobu divadelních prázdnin, tj. do 30. srpna. Zato poslední výstava - „Malířství, sochařství a umělecké řemeslo 18. století" - v barokním sále Místodržitelského paláce bude otevřena až do konce celého projektu, tj. do 18. října.

Umělecko-historickou pouť po městské památkové rezervaci s prohlídkou devíti expozic dobových světských i církevních uměleckých předmětů a dokumentů můžete vykonat s jedinou vstupenkou v ceně 150 Kč (dospělí), 100 Kč (senioři a studenti vysokých škol), 70 Kč (děti a středoškoláci) a 10 Kč (skupiny, čtyřčlenné rodiny aj.), která ovšem neplatí v kapucínské hrobce. Do jednotlivých expozic lze zakoupit i jednorázovou vstupenku (v Knihovně Jiřího Mahena se vstupné neplatí).

Rabiát Trenck zajisté netušil, že za 260 let po své smrti poslouží k oživení kulturního povědomí obyvatel a návštěvníků místa svého posledního odpočinku...

Michal Žák