Staré Brno je považováno za zárodečnou část města, proto velmi zajímá také archeology. Odborníci z Muzea města Brna (MuMB) prováděli v letech 1976 až 1984 výzkum v areálu dnešního augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí a našli zde pozůstatky starobylé rotundy. Vzorek ze zuhelnatělého dřevěného prkna pocházejícího zřejmě z podlahy v apsidě rotundy nechali nyní jejich následovníci ověřit pomocí radiouhlíkové metody C14. Iniciátora nového výzkumu Petra Vachůta výsledky překvapily.
Zachovalo si Staré Brno ve vztahu k ostatním částem města stále svou osobitost?
Poznamenaly ho změny v druhé polovině 20. století v důsledku bombardování Brna na konci války. Mendlovo náměstí je dnes hlavně dopravní uzel, lidí, kteří tady trvale žijí, je méně a častěji se stěhují. Určitě se tedy něco ztratilo, ale pořád jde o svébytnou část Brna.
Vaše nejnovější objevy k ní teď mohou zase přitáhnout pozornost. Než se k nim dostaneme, připomeňme, čím se zabýval archeologický výzkum z roku 1976.
Tehdy se řešila kauza kostela Panny Marie, který je zmiňován v pramenech z 13. století. Nevědělo se ale, kde přesně se nachází, kterého z několika brněnských kostelů Panny Marie se to týká. V 70. letech vznikla domněnka, že by to mohl být předchůdce baziliky na Starém Brně. Tehdy se do kláštera po vojácích stěhoval Kartografický ústav Akademie věd a při opravách těch prostor došlo i na archeologický výzkum. V roce 1976 se 20 centimetrů pod zemí našly základy kostela, a když se kopalo dál, byli v dalších letech objeveni ještě starší předchůdci kostela včetně nejstarší rotundy. Ona je to taková matrjoška, tři kostely v sobě od nejmenšího po největší. Rotunda na Starém Brně u brodu přes Svratku vyvolala poprask. Navíc se našlo i několik předmětů prokazatelně z doby velkomoravské. Po rozšíření výzkumu se ale od datování do tak dávné doby upustilo a všichni se shodli na tom, že rotunda byla postavena pravděpodobně v polovině 11. století. A potvrdila to i další rotunda, objevená v roce 2012 na Vídeňské. V dobře zachovaném pohřebišti kolem ní byly nalezeny mince právě z 11. století. Takže jsme spokojeně žili v tom, že rotunda je z 11. století, z doby Přemyslovců.
Co vás přimělo k tomu, že po více než 40 letech znovu prověřujete vzorky z tohoto výzkumu pomocí moderních metod?
Byla to víceméně náhoda, uklízel jsem v depozitáři a na ten vzorek jsem po delší době narazil. Můj kolega posílal do Řeže u Prahy vzorky na analýzu metodou C14 ze svých nejnovějších výzkumů, tak jsem mu tam přidal i ty svoje. Po třech měsících jsme dostali výsledky – a k mému velkému překvapení byly vzorky datovány do období Velké Moravy, tedy do 9. století. Respektive strom, ze kterého bylo vyrobeno prkno z rotundy, rostl v té době.
Vzorky hlíny, uhlíků a malt, které teď znovu zkoumáte, podle vás vizionářsky odebírala vedoucí tehdejších archeologických prací Dana Cejnková. Takže to nebyla běžná praxe?
Pravěká archeologie byla v 70. letech už sice etablovaná, ale ta středověká ještě úplně ne. Dnes už je přesně propracovaná metodika, ale v té době nic takového neexistovalo. Takže od paní doktorky Cejnkové to opravdu bylo vizionářské.
Jak vaše starobrněnské výzkumy ovlivňují náhled na dějiny Brna?
Myslím, že je málo měst, která by archeologie tak ovlivnila jako Brno. Například o tom, kde vzniklo, byly dvě teorie. První mluvila o Petrově a přilehlém okolí. Ale po objevu rotundy na Starém Brně se začalo pracovat s tezí, že Brno má zárodky právě tady u brodu přes Svratku. Je zajímavé, že na Petrově prošla rukama archeologů nejméně polovina území, ale střepů z 10. nebo 11. století je tam jen pár. Na Starém Brně jsou jich stovky, možná tisíce. Nakonec i v nových Dějinách Brna je už uvedeno, že město vzniklo u brodu Svratky na Starém Brně a až ve 13. století se jeho historické centrum přeneslo tam, kam ho situujeme dnes. Takže archeologie jednoznačně změnila nahlížení na vznik Brna.
S novým výzkumem vyvstala spousta nových otázek, kam ho teď budete směrovat?
Archeologie musí svoje teorie neustále potvrzovat. Ten strom mohl růst za Velké Moravy, ale být pokácený někdy v 10. století. Kdy se z něho stalo prkno a kdy se dostalo na tu podlahu, to nedokážeme říct. Proto jsem opatrný. Rozhodně nemůžu potvrdit, že rotunda je velkomoravská. Pro nás je to impuls: sbírejme dál a dál data, a až všechny díly skládačky zapadnou, kam mají, můžeme rotundu předatovat. Celý augustiniánský klášter samozřejmě znovu prokopávat nebudeme, ale budeme zkoumat okolí, a to v závislosti na stavební činnosti.
Na jakých dalších zajímavých brněnských lokalitách teď archeologové z MuMB pracují?
Nemáme tak velké terénní oddělení, takže si bereme spíš menší výzkumy a máme je rozeseté po celém Brně. To jsou takové drobnosti, třeba kolega přišel s tím, že v Kohoutovicích poprvé našel „ukázkové“ střepy kultury s moravskou malovanou keramikou. Není to nic, co by ohromilo každého, ale pro nás je to velká radost, když něco takového nového objevíme.
Počátky Brna v době Velké Moravy nejsou nereálné
O „hradu Brno“ psal ve své kronice i Kosmas, jedná se o údajně první písemnou zmínku o Brně z roku 1091. V 70.–80. letech začala vznikat hypotéza o umístění hradiště do prostoru Mendlova náměstí. Od roku 1976 tady Muzeum města Brna provádělo archeologický výzkum v areálu dnešního augustiniánského kláštera. Našly se zde pozůstatky několika fází kostela Panny Marie, včetně rotundy, která byla zasazena do doby kolem poloviny 11. století a označena za vůbec nejstarší kamennou stavbu v Brně. V roce 2012 odkryli archeologové ze společnosti Archaia na Vídeňské ulici základy další rotundy někdy z přelomu 11. a 12. století, která status první rotundy potvrdila.
Když Petr Vachůt nechal prozkoumat vzorky zuhelnatělého prkna z apsidy první rotundy radiouhlíkovou metodou C14, ukázalo se, že strom, ze kterého bylo prkno zhotoveno, rostl mezi lety 820–880 našeho letopočtu. Nelze však určit, kdy byl strom pokácen a kdy byl použit na výrobu prkna.
