Rada města Brna doporučila zastupitelstvu udělit Cenu města Brna celkem 11 osobnostem. O těchto nominacích bude zastupitelstvo hlasovat na svém zasedání 11. prosince 2007.
V souladu s pravidly pro udílení Ceny města Brna jsou nominováni v oblasti:
- přírodní vědy: MUDr. Drahoslav Říčný, CSc.
- společenské vědy: PhDr. Theodora Straková, CSc.
- užité umění: Miloš Budík
- výtvarné umění: PhDr. Alena Gálová in memoriam
- hudba: MgA. Jan Stanovský
- literární činnost: prof. PhDr. Antonín Přidal
- dramatické umění: Eva Tálská
- sport: Věra Růžičková
- žurnalistika a publicistika: Bohumil Hlaváček
- výchova a vzdělávání: prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc.
- mezinárodní spolupráce města Brna: Dr. Michael Häupl
Do termínu stanoveného v pravidlech pro udílení Ceny města Brna bylo podáno celkem 89 platných návrhů, jimiž bylo v jednotlivých oblastech navrženo udělení Ceny města Brna celkem 44 osobnostem, dvěma dvojicím a pěti kolektivům. Na udělení Ceny města Brna v oblastech „hospodářský rozvoj"" a „technický pokrok"" nebyli navrženi žádní kandidáti.
Zdůvodnění návrhů na udělení Ceny města Brna pro rok 2007
Přírodní vědy: MUDr. Drahoslav Říčný, CSc.
Drahoslav Říčný (1920) je zakladatelem speleoterapie v komplexní péči o astmatiky. Od roku 1958 se nepřetržitě věnuje problematice alergických onemocnění v dětském věku. V roce 1979 uskutečnil první úspěšný speleoterapeutický pobyt skupiny dětských astmatiků školního věku ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. V letech 1981-85 řídil dílčí projekt celostátního výzkumného úkolu Studium využití speleoterapie v komplexní péči o astmatiky. Následně pak výsledky tohoto projektu úspěšně obhájil, což legalizovalo vznik Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Dodnes se zde léčilo více než 150 tisíc dětských alergiků a dětí s oslabeným imunitním systémem. V roce 1989 založil Sdružení pro alergické a astmatické děti (SAAD), jehož náplní je pořádání klimatických pobytů pro děti s oslabeným imunitním systémem, s opakujícími se infekcemi dýchacích cest a pro alergiky. Inicioval vydávání čtvrtletníku BULLETIN SAAD, který informuje rodiče alergických dětí o problémech souvisejících s léčbou a prevencí alergií. Zasloužil se také o vznik a výstavbu sportovní haly při ZŠ Kneslova v Brně-Černovicích, která slouží jako výchovné basketbalové centrum mládeže pro celé Brno. Drahoslav Říčný je v oboru alergologie stále aktivní a nyní podnítil ve spolupráci s novorozeneckým oddělením porodnice na Obilním trhu vyhledávání novorozenců s genetickou zátěží pro vznik alergie. Velkou pozornost věnuje vzdělávání matek těchto novorozenců a získávání nových poznatků pro další léčebnou praxi. Celoživotní práce Drahoslava Říčného významně přispěla ke zlepšení péče o alergické s astmatické děti.
Společenské vědy: PhDr. Theodora Straková, CSc.
Hudební historička a muzeoložka Theodora Straková se narodila roku 1915 ve Vídni. Po absolvování gymnázia v Brně pokračovala ve studiu hudební vědy, germanistiky a románské filologie na Masarykově univerzitě. Celý její profesní život je úzce spjat s městem Brnem a Moravským zemským muzeem. V roce 1937 nastoupila do hudebního oddělení MZM jako žačka Vladimíra Helferta. Její zásluhou se hudební oddělení přemístilo do budovy bývalé Janáčkovy varhanické školy a získalo tak prostory, které jsou nedílně spjaty s Janáčkovým archivem, jednou z nejcennějších částí sbírkového fondu Moravského zemského muzea. Dílo Leoše Janáčka bylo také v popředí badatelského zájmu Theodory Strakové. V roce 1948 spoluorganizovala výstavu o Janáčkovi, autorsky pak iniciovala v roce 1958 první mezinárodní konferenci o životě a díle Leoše Janáčka, čímž se výrazně zasloužila o propagaci Janáčkova díla ve světě. Druhou její profesní láskou se stala stará hudba chrámová a světská. Ještě v nedávné době Theodora Straková zveřejňovala výsledky své celoživotní práce - připravila souborné kritické vydání Janáčkova literárního díla (Editio Janáček, 2003-2004) a úplný soupis Janáčkových literárních prací pro anglicky vydaný Katalog Janáčkova díla (Oxford 1997). Desítky let spolupracovala s domácí i mezinárodní muzikologickou veřejností, připravovala vydání hudebních děl, podílela se na hudebních expozicích a vytvořila mnoho rozhlasových pořadů. Její zásluhou vzniklo také na počátku 60. let jako součást Moravského zemského muzea Malé divadlo hudby, které po tři desetiletí významně obohacovalo hudební dění města Brna.
Užité umění: Miloš Budík
Miloš Budík se narodil roku 1935 v Brně. Po dokončení studií a krátkém působení na Filmové a televizní fakultě Akademii múzických umění v Praze se výrazně zapojil do brněnské výtvarné scény jako jeden z předních československých fotografů a svému městu zůstal věrný až do dnešních dní. Vytvořil mnoho fotografických obrazů, které naši výtvarnou kulturu špičkově reprezentovaly na zahraničních výstavách. Podílel se na řadě obrazových fotografických publikací věnujících se Brnu a Moravě. Naše město zobrazoval mistrným způsobem jako svoje celoživotní téma. Nezobrazoval jen jeho historické a současné architektonické krásy, jeho zájem se soustředil i na všední život brněnských spoluobčanů. Tematický záběr Miloše Budíka je velmi široký. Vedle architektury fotografoval městskou krajinu, průmysl, obchod, brněnské veletrhy, sport i kulturní události města. Rovněž se zabýval sociálními tématy. Vytvořil portrétní galerii osobností literatury, divadla, lékařství, vědy i sportu. Jeho autorské fotografie jsou zastoupeny v mnoha umělecko-historických sbírkách u nás i v zahraničí. Za jeho vynikající výtvarnou tvorbu se mu dostalo celé řady ocenění, z nichž uvádíme alespoň 2. cenu ve světové soutěži Kodak a úspěšnou účast na mezinárodním salónu v Tokiu v letech 1959, 1961 a 1962. Podílel se výrazně na vzniku a provozu nejstarší fotografické výstavní scény u nás, Kabinetu Jaromíra Funkeho v Domě pánů z Kunštátu. Fotografické dílo Miloše Budíka, úzce spojené s městem Brnem, patří k tomu nejdůležitějšímu a nejlepšímu, co bylo v brněnské fotografii vytvořeno.
Výtvarné umění: PhDr. Alena Gálová, in memoriam
Galeristka Alena Gálová (narozena 1956, zemřela 1993) významně obohatila výtvarný život města Brna. Absolvovala Střední průmyslovou školu v Uherském Hradišti a poté studovala na Masarykově univerzitě v Brně. Brno má v oblasti výtvarného umění zcela ojedinělou tradici, kterou nemá žádné jiné město v České republice - od roku 1968 je zde bez přerušení činná Galerie mladých. Alena Gálová vytvořila její základní dlouhodobou koncepci a po celou dobu svého života ji realizovala. Galerie mladých pod jejím vedením nikdy nesklouzla do provincionalismu ani do normalizačních ideologických klišé, jak tomu bylo u řady jiných kulturních institucí. Podařilo se jí za cenu řady konfliktů i osobních rizik otevřít galerii výtvarným umělcům, kteří jsou dnes výraznými osobnostmi brněnské, moravské i celostátní výtvarné kultury. Alena Gálová dokázala přenést svěřenou Galerii mladých i do nové doby po roce 1990 a současně dosáhla toho, že dosavadní výstavní i kancelářské prostory na Staré radnici byly rozšířeny i o Galerii u Dobrého pastýře. Nesporně prospěšná a úspěšná práce Aleny Gálové byla ukončena nešťastně a nečekaně. Udělení Ceny města Brna této osobnosti je oceněním nejen její mimořádné činnosti v oblasti výtvarného umění, ale i oceněním celé jedné generace, která se v poslední čtvrtině minulého století snažila nalézt a neztratit svou tvář.
Hudba: MgA. Jan Stanovský
Houslista Jan Stanovský se narodil roku 1932. Studoval na Janáčkově akademii múzických umění u profesorů Jana Šlaise a Františka Kudláčka. Hned po studiích v roce 1956 vystoupil poprvé jako sólista se Státní filharmonií Brno. Od počátku šedesátých let působil v brněnské filharmonii ve skupině prvních houslí, v letech 1972-1978 byl koncertním mistrem Komorního orchestru Bohuslava Martinů a po dlouhých 24 let, v období 1978-1992, zastával funkci koncertního mistra Státní filharmonie. Pedagogické působení Jana Stanovského začalo v Tokiu, kde v letech 1964-1966 vyučoval na Vysoké umělecké škole Musashino. Po svém návratu působil jako pedagog na brněnské konzervatoři a v letech 1968-1980 na Janáčkově akademii múzických umění. Mezi jeho absolventy patří mj. koncertní mistr České filharmonie Bohumil Kotmel a koncertní mistr Filharmonie Brno Pavel Wallinger. Stanovský byl od počátku své umělecké kariéry interpretem světového formátu. Přes dlouhou řadu významných mezinárodních úspěchů zůstal však vždy věrný Brnu. Uvedl řadu vynikajících koncertů, pořídil mnoho nahrávek gramofonových i rozhlasových a televizních. V roce 1988 na Janáčkově festivalu v Brně provedl ve světové premiéře Janáčkův houslový koncert Putování dušičky. Je čestným členem Filharmonie Brno. Hra Mistra Stanovského vynikala vždy mimořádnou tónovou krásou, technickou dokonalostí a přesvědčivostí výrazu. Jako houslový sólista a koncertní mistr dosáhl vrcholného hudebního mistrovství.
Literární činnost: prof. PhDr. Antonín Přidal
Antonín Přidal se narodil roku 1935 v Prostějově. Je absolventem oborů anglistika a hispanistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1960-1970 byl redaktorem literárně-dramatického oddělení Českosloven-ského rozhlasu a spolupracovníkem časopisů Host do domu a Světová literatura. Od roku 1970 do roku 1990 působil jako spisovatel a překladatel ve svobodném povolání. V době normalizace byl postižen zákazem publikování; řada jeho překladů a dalších literárních děl byla tehdy zveřejněna pod krycími jmény. V roce 1990 začal pracovat na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde stál u zrodu ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Po více než deset lety byl spolupracovníkem České televize - jeho jméno je spojeno mj. s publicistickými pořady Klub Netopýr a Z očí do očí. Významná je rovněž jeho spolupráce s rozhlasem, a to v oblasti publicistické i umělecké. Literární dílo Antonína Přidala je tematicky velmi široké - zahrnuje poezii, prózu, dramatickou tvorbu i publicistiku. Samostatnou kapitolu tvoří pak jeho překlady z angličtiny a z románských jazyků. Z řady ocenění, kterých se Antonínu Přidalovi dostalo, jmenujme alespoň Cenu Českého literárního fondu za televizní tvorbu v roce 1996, Zlatou stuhu za překlad v roce 1998, Cenu Ferdinanda Peroutky v roce 1999 či Státní cenu za překladatelské dílo v roce 2007.
Dramatické umění: Eva Tálská
Eva Tálská (1944) vystudovala režii na Janáčkově akademii múzických umění. Zde se svými generačními druhy Zdeňkem Pospíšilem, Peterem Scherhauferem a Petrem Oslzlým vytvořila v roce 1967 projekt generačního Divadla Husa na provázku. Jednou z prvních inscenací tohoto divadla byla právě její inscenace Šibeničních písní podle Christiana Morgensterna; o několik let později přichází scénická variace na Máchův Máj. Už zde se zjevil její osobitý divadelní výraz, který lze nazvat scénickou poezií. Dokládají to mj. scénická kompozice z poezie Jaroslava Seiferta Píseň o Viktorce, inscenace Skácelových veršů Na dávném prosu či její vlastní scénická báseň Cirkus aneb Se mnou smrt a kůň. Jinou linii tvorby Evy Tálské reprezentují inscenace velké klasiky - např. Král Lear, Markéta Lazarová či originální interpretace Sofoklovy Antigony, již vytvořila v roce 1989 jako aktuální reakci na „Palachův týden"". Zcela samostatnou stránkou tvůrčí osobnosti Evy Tálské je její práce s mladými lidmi ve Studiu Dům. Studio funguje od počátku devadesátých let jako alternativní divadelní škola, kde mají mladí lidé šanci rozvíjet svou kreativitu. Z mnoha inscenací Studia Dům připomeňme alespoň představení Betlém, které bylo pravidelně ve vánočním čase uváděno na nádvoří Nové radnice. Eva Tálská, jedna z nejvýznamnějších českých divadelních režisérek, realizuje celou svou uměleckou dráhu v Brně. Je autorkou nezaměnitelné divadelní tvorby, která vyniká osobitou poetikou a spoluvytváří podobu současného českého divadla.
Sport: Věra Růžičková
Věra Růžičková je jedinou držitelkou zlaté olympijské medaile v Brně. Narodila se roku 1928 a od mládí se jako členka Sokola věnovala skokům do vody, basketbalu a především sportovní gymnastice. V roce 1948 se zúčastnila olympijských her v Londýně jako členka československého družstva gymnastek, které získalo zlatou medaili. V závodě jednotlivkyň se umístila na 6. místě. Po olympiádě nadále úspěšně závodila jako členka Sokola Brno I a reprezentantka ČSR. Svoje sportovní zkušenosti pak úspěšně uplatňovala jako trenérka (mj. reprezentačního družstva), organizátorka a funkcionářka v brněnských, krajských a celostátních organizacích. Věra Růžičková byla jedním ze zakladatelů brněnské gymnastiky, z níž vzešla řada špičkových gymnastů a gymnastek. Po roce 1989 se výrazně zasloužila o obnovení Sokola a stala se členkou předsednictva České obce sokolské a posléze místostarostkou Světového svazu sokolstva. Jako členka Olympijského výboru se výrazně angažovala i v olympijském hnutí. Založila mj. regionální Český klub olympioniků v Brně, v němž působila osm let jako předsedkyně a nyní zde vykonává funkci místopředsedkyně. V roce 1998 byla zařazena do Síně slávy města Brna.
Žurnalistika a publicistika: Bohumil Hlaváček
Bohumil Hlaváček (1934) patří k žijícím legendám brněnské žurnalistiky. Při zaměstnání vystudoval novinářství na Osvětové škole a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy obhájil v roce 1968 diplomovou práci Tisková oprava, která po dlouhých letech obrátila pozornost k jednomu ze stěžejních institutů tiskového práva. Novinářské práci se věnuje celý život, z toho od roku 1957 jako redaktor a později vedoucí brněnské redakce ČTK. S hlubokými znalostmi a zaujetím vytvářel zejména zpravodajství o kulturním životě v Brně a o folklóru. Jako zpravodaj ČTK doprovázel na zahraničních zájezdech tehdejší Divadlo bratří Mrštíků a Satirické divadlo Večerní Brno i folklorní soubory Tanečnica, Slovácký krúžek a další. Po tři desetiletí se podílel na organizaci mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Napsal desetitisíce zpráv a článků nejen pro servis ČTK, ale i pro brněnské sdělovací prostředky. Svým dílem propagoval zejména brněnskou kulturu, vysoké školy, vědu, výzkum a folklór. Bez nadsázky se dá říci, že je chodící encyklopedií brněnských reálií a novodobé historie. Své zkušenosti vždy ochotně předával mladším kolegům. I po odchodu do důchodu se nadále věnuje novinařině - jako aktivní autor i člen Klubu novinářů - seniorů jihomoravské organizace Syndikátu novinářů ČR. Mezi hlavní zásady jeho práce vždy patřila nestrannost, objektivita, věcná správnost a slušnost. Za přínos žurnalistice se mu dostalo řady ocenění: vědecká rada Právnické fakulty Univerzity Karlovy mu v roce 1968 udělila Cenu Ferdinanda Boury za diplomovou práci Tisková oprava, v roce 1998 Masarykova univerzita i Brněnské veletrhy a výstavy pamětní stříbrné medaile. V roce 1998 mu šéfredaktor ČTK udělil mimořádnou cenu za celoživotní dílo pro ČTK.
Výchova a vzdělávání: prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc.
Vladimír Podborský, narozený roku 1932 v Malhostovicích, patří k nejvýznamnějším českým archeologům a muzeologům. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obory historie a prehistorie. Na téže fakultě se od roku 1955 věnuje pedagogické činnosti, dlouhá léta jako vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie. Vždy se zaujetím předával své zkušenosti studentům a vychoval několik generací mladých archeologů. Svůj badatelský zájem původně zaměřoval na pozdní dobu bronzovou a dobu halštatskou, později se zajímal především o mladší neolit (lengyelská kultura) a náboženství v pravěku. Stal se průkopníkem tzv. rondelové architektury, založil archeologickou výzkumnou základnu v Těšeticích-Kyjovicích v okrese Znojmo a vedl výzkum sídlišť neolitického zemědělství s moravskou malovanou keramikou. Je autorem desítek vědeckých studií, recenzí a především 7 samostatných a 6 kolektivních monografií - např. Jihomoravská halštatská sídliště (1970-1972), Numerický kód moravské malované keramiky (1977), Dějiny pravěku (1979, 1981, 1991), Rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou (1988), Pravěké dějiny Moravy (1993), Náboženství našich prapředků (1994). V archeologické komunitě je velmi uznávanou osobností: působí jako předseda Moravskoslezského archeologického klubu a Moravského archeologické fóra, je místopředsedou České společnosti archeologické a členem řady dalších domácích i zahraničních odborných společností.
Mezinárodní spolupráce města Brna: Dr. Michael Häupl
Michael Häupl se narodil roku 1949 v dolnorakouském Altlengbachu. Vystudoval biologii na vídeňské univerzitě a v letech 1975-1983 pracoval jako vědecký pracovník Přírodovědného muzea ve Vídni. Do politického života vstoupil v polovině 70. let v řadách Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ). V letech 1983-1988 byl zvolen členem vídeňského zemského sněmu a členem městského zastupitelstva, poté, do roku 1994, zastával funkci člena městské rady odpovědného za životní prostředí, rekreaci a sport. Od listopadu 1994 je starostou města Vídně a zemským hejtmanem spolkové země Vídeň. Ve všech svých funkcích Michael Häupl cílevědomě buduje dobré sousedské vztahy s jižní Moravou a speciálně s Brnem. Díky této péči vznikl a po mnoho let úspěšně pracoval Výbor pro spolupráci s Dolním Rakouskem se sekretariátem v Brně. Zásluhou Michaela Häupla bylo v roce 1998 podepsáno memorandum o spolupráci měst Brna a Vídně, na jehož základě se tato spolupráce již téměř deset let úspěšně rozvíjí. Brno z ní vytěžilo mnoho cenných poznatků a zkušeností z přípravy na vstup do Evropské unie, z městské správy, z oblastí bezpečnosti, životního prostředí, dopravy a mnoha dalších. Vůči Brnu velmi otevřená politika vídeňské radnice v čele s Michaelem Häuplem se projevuje v posledních letech v iniciativě vedoucí k vytvoření středoevropského regionu CENTROPE, a tím posílení vazeb nejen s Vídní, ale i s dalšími zúčastněnými regiony čtyř zemí, ale např. také při řešení největšího brněnského dopravního projektu Europoint Brno.
Informace o udílení Ceny města Brna v minulých letech najdete na http://www.brno.cz/ v sekci o městě - významné osoby a výročí.
Mgr. Pavel Žára
tiskový mluvčí MMB
e-mail: zara.pavel@brno.cz
tel.: +420 542 172 162
"