2003. 09. 18. • Brněnské podzemí opět poodhaluje svá tajemství

Unikátní nálezy objevené při nedávném průzkumu brněnského podzemí opět rozšířily seznam historických objektů o další zajímavé prostory. Znovu se tak potvrzuje skutečnost, že historické podzemní stavby ukryté pod brněnskou dlažbou patří opravdu k výjimečným fenoménům našeho města.

O jaké objevy se jedná a jak pokračují systematické průzkumy v historickém jádru města, na to jsme se zeptali znalce brněnského podzemí ing. Aleše Svobody z firmy R–atelier, s. r. o.

• S jakým výsledkem byly dokončeny průzkumy Jakubského náměstí?

V okolí kostela sv. Jakuba začne již koncem letošního roku plánovaná architektonická úprava, po níž by Jakubské náměstí mělo získat novou tvář, mnohem přívětivější než je ta současná. V této souvislosti byl v roce 2000 v této lokalitě zahájen stavebněhistorický průzkum podzemí. A přestože se dalo očekávat mnoho zajímavých zjištění, výsledek byl mimořádně překvapivý. Již první sondy nás nenechaly na pochybách, že se pohybujeme na místě bývalého hřbitova. Pouhých třicet centimetrů pod živičnou vozovkou archeologové identifikovali lidské ostatky z původních hrobů. Na severní straně kostela byl dokonce proveden plošný odkryv, který mohli po celou dobu jeho provádění pozorovat kolemjdoucí. Zde byly nalezeny základové fragmenty dvou historických fází původního kostela sv. Jakuba a hned vedle nich dětský hřbitov.

Všechny tyto nálezy byly pečlivě dokumentovány, včetně dvou zlatých prstenů, s nimiž byli nebožtíci pohřbeni. Největší překvapení nás však čekalo na jižní straně. Sondou umístěnou na rohu domu č. 2 (v místech restaurace Sherlock Holmes) jsme v hloubce asi čtyř metrů narazili na pevnou cihelnou zeď. Po jejím proražení se z otvoru začaly vysypávat lidské kosterní ostatky. Začínali jsme tušit, že jsme narazili na historickou kostnici. Štolou z vnější strany podél zdiva jsme se postupně blížili směrem ke kostelu. Tam jsme provedli druhý průraz zdí a výsledek byl stejný. Byla objevena kostnice, avšak její rozsah zatím nebyl znám. Během několika dalších měsíců probíhalo postupné vyvážení kostí do jiných sklepních prostor – vše pod dohledem archeologů. Před námi se postupně, tak jak se prostor uvolňoval, objevovalo mnoho dalších nálezů. Výplň lidských ostatků dosahovala v této kostnici až do vrcholu kleneb a chodba jimi byla vyplněna velmi pečlivě. Kosti byly skládány vždy po vrstvách – lebky, holení kosti, žebra… - tak, aby vyplnily prostor chodby co možná nejvíce.

Již po několika týdnech bylo jasné, že tento prostor je rozsáhlejší. Objevilo se křížení chodeb, kdy jedna část směřovala pod Rašínovu ulici a druhá pod restauraci. Třetí mírně stoupala ve směru kostela sv. Jakuba. Tam nás čekalo překvapení největší. Po odklizení další výplně kostí se prostor chodby začal mírně zužovat – jak jsme později zjistili, byl to průchod základovým zdivem kostela. Po vyklizení i této části se objevil volný temný prostor. A to, co jsme po jeho nasvícení spatřili, doslova vyrazilo dech všem přítomným. Objevila se před námi obrovská prostora tvořená třemi sklepními komorami v celkové délce 25 m, tedy na celou šířku kostela, kompletně vyplněná dalšími kosterními ostatky v neodhadnutelném množství. I podle vyjádření archeologů byl tento objev mimořádně ojedinělý, s jakým se ještě nesetkali. Doslova hromady tisíců a tisíců pohřbených lidských tělesných ostatků pod podlahou kostelní lodi v prostorách, které do té doby zůstávaly veřejnosti utajeny.

• Jaký bude osud tohoto nálezu, bude se s ním moci veřejnost seznámit?

Část kostnice, která byla situována pod náměstí, byla staticky zajištěna a po dalších technických úpravách začalo ukládání vyjmutých ostatků zpět na původní místo. A podle vzoru našich předků se tak dělo také velmi pečlivě a s ohledem na záměr zpřístupnit tuto historickou zvláštnost veřejnosti. S pomocí studentů archeologie byl interiér komory kostnice a jedné z chodeb upraven tak, aby dokumentoval účel stavby, která v Brně ani na Moravě nemá v tomto rozsahu obdoby. Tím byla dokončena první část. V současné době architekti zpracovávají návrh studie na zpřístupnění i druhé části pod kostelem sv. Jakuba veřejnosti. Podle vyjádření brněnských radních, kteří tento prostor při mimořádné exkurzi navštívili, bude tento záměr radnicí podpořen a Brno tím získá opravdu ojedinělou a unikátní historickou památku.

• Jak probíhá příprava expozice brněnského podzemí ve sklepení domu mincmistrů pod Dominikánským náměstím?

Práce na technické přípravě prostoru sklepení byly dokončeny. Studie vypracovaná architekty však byla zamítnuta a bylo doporučeno její přepracování. V současné době čekáme na schválení nové verze tohoto záměru Radou a Zastupitelstvem města Brna. Teď už by snad v realizaci této zajímavé expozice nemělo nic stát v cestě. Abychom však Brňanům a zájemcům o tento nádherný středověký prostor ukrátili čekání na stálou expozici, pořádáme v něm s pomocí Odboru technických sítí MMB příležitostné výstavy výtvarných děl i historických dokumentů ze současných průzkumů. Tyto výstavy se těší velkému zájmu veřejnosti a to nás utvrzuje v tom, že zájem o historické podzemí je v Brně opravdu velký.

• Jak jsou práce na sanaci podzemí finančně zajišťovány?

Prostřednictvím Odboru technických sítí Magistrátu města Brna jsou každoročně na tyto práce uvolňovány finanční prostředky z rozpočtu města. Jedná se přibližně o cca 20 miliónů Kč. Z těchto prostředků se hradí všechny průzkumné a archeologické práce, statické zajištění objevených prostor, zřízení vstupů a práce udržovací. Je v nich zahrnuta i rezerva pro odstranění havárií při nenadálých propadech a poruch komunikací v důsledku nečekaných objevů. Průzkumy také v předstihu probíhají v lokalitách, kde se budují kolektory nebo kde probíhají technické úpravy inženýrských sítí a povrchů komunikací; a tam všude se musí podzemní prostory zabezpečit. Výše uvolněných prostředků také rozhoduje o tom, které prostory je možno zachránit a které se již z finančních důvodů zachránit nepodaří. Objevů je opravdu velké množství, a tak je někdy třeba dát přednost jen výjimečným prostorám a těm, které by mohly v budoucnu najít nové uplatnění. Někdy je toto rozhodování opravdu velmi těžké.

Na realizaci takových záměrů, jako je třeba expozice ve sklepení domu mincmistrů nebo zpřístupnění kostnice u sv. Jakuba, však musí být finanční částka vyčleněna z městského rozpočtu. Vynaložené prostředky se ale městu rozhodně vrátí zpět, neboť tyto investice nepochybně zvýší turistickou atraktivitu Brna.

• Připravuje se zpřístupnění i dalších prostor brněnského podzemí?

Samozřejmě, že se o to snažíme. Jedním z mnoha příkladů je i snaha Odboru technických sítí zpřístupnit podzemní labyrint pod Zelným trhem. Propojením objevených sklepních prostor vznikl komplex, který by mohl po dokončení všech statických prací najít zajímavé využití. Při mimořádné akci 21. března tohoto roku využilo možnosti nahlédnout do podzemí více než 15 000 návštěvníků. Velmi zajímavé prostory byly zpřístupněny přímo pod Kraví horou.

Jedná se o dochovaný labyrint protileteckých krytů z druhé světové války vysekaný ve skalním masivu hory. I tady průzkum pokračuje a je velmi pravděpodobné, že budou objeveny kryty další a rozsáhlejší. I nové nálezy na Solniční, České nebo Dvořákově ulici jsou zajímavé, ale jejich zpřístupnění bude mnohem komplikovanější. Přesto se zájemci o podzemí vše podstatné dozví. Pracujeme totiž s fotografy Petrem Baranem a Petrem Francánem velmi intenzivně na přípravě druhého dílu publikace “Brněnské podzemí”, který čtenáře zavede nejen do kostnice nebo pod Kraví horu, ale také do brněnských krytů, na Špilberk, pod Kapucínské náměstí a na mnoho dalších zajímavých míst. Až bude publikace hotová, budeme o ní i prostřednictvím časopisu Haló, Brno včas informovat. Podzemní prostory je také možno navštívit na internetu na adrese www.brno.cz (odkaz: turista – co a kde).

S ing. Alešem Svobodou rozmlouvala Jarmila Hájková