Zvířata v zoo vysoké teploty neskolí - Tiskový servis

Zvířata v zoo vysoké teploty neskolí

  • 17. srpna 2007
  • 2 minuty čtení

Tropických dnů, kdy rtuť teploměru stoupá vysoko nad třicítku, si letos Brňané užívají víc, než je zdrávo. Jak se s vedrem a prudkým sluncem vyrovnávají „obyvatelé" Mniší hory? Kupodivu lépe než lidé - zvířatům totiž pomáhá příroda a také chovatelé, kteří na jejich ochranu mají řadu „fíglů".

 

Kočky ani ve vedrech do vody nechodí, pouze pijí vodu z jezírka.

{foto:archiv Zoo Brno}

Extremní teploty  přečkávají zvířata v Zoo Brno většinou tak, že odpočívají ve stínu stromů a v úkrytech. Potřebují velké množství vody, a protože jsou lenivější než obvykle, nedostávají energeticky bohaté krmivo. „Ledním medvědům dáváme například zamrazené mořské ryby, při jejich konzumaci se ochladí a navíc dobývání kořisti z ledu je pro ně příjemnou zábavou," uvádí mluvčí brněnské zoo Eduard Stuchlík.  

Duležité je také zvlhčit prostředí, proto chovatelé vodními rozprašovači mlží voliéry exotických ptáků, kropí rostliny a podlahy ve voliérách dravců a hadicí stříkají písečnou pláž u lachtanů. Někteří savci i ptáci, například tapíři, medvědi, pštrosi, sovy a orli - se  sami mohou ochladit ve vodních nádržích. „Stříkání vody na zvířata ale často nepraktikujeme. Mohly by se jim vytvořit ekzémy a záněty," vysvětluje Stuchlík.

Zvířata se však nemusejí spoléhat jen na pomoc člověka, příroda mnohé z nich totiž vybavila vynikajícími systémy termoregulace. Někteří, například pštros  nebo velbloud, postupně zvyšují tělesnou teploty během dne tak, aby dosáhli co možná nejmenšího rozdílu mezi teplotou prostředí a těla. Nahromaděné teplo pak tito živočichové vyzařují za chladnějších nocí.

Odpařování vody je zase účinným prostředkem ochlazování u savců s velkým počtem potních žláz. Krom toho mají savci také tzv. termookénka, což jsou neochlupená místa na těle (nejčastěji na hrudi a břichu), která slouží k vyzařování tepla. Protože ptáci žádné potní žlázy nemají, ochlazují se otevřením ústní dutiny a rychlým dýchání. Chvění hrdelních vaků, připomínající ovívání vějířem, používají třeba holubi, lelkové, kurovití a zejména kormoráni a pelikáni. Vyplazené jazyky však vídáme i u savců a některých kopytníků.

(mal)

Další články z rubriky

Nejnovější články