{foto:archiv Oddeleni dejin hudby MZM}
Od smrti Leoše Janáčka, jedné z nejvýznamnějších brněnských osobností, uběhne letos už osmdesát let. Dílo tohoto velikána však ještě dnes skrývá mnohá tajemství. Jedno z nich se podařilo odhalit v cisterciáckém klášteře v rakouském Reinu. Nečekaně se právě zde našly tři ztracené Janáčkovy klavírní skladby.Za velkým objevem stojí „malá" náhoda a muž jménem Josef Chmelíček. Brněnský profesor bohosloví, skladatel a spolupracovník Janáčkovy varhanické školy byl kromě jiného také velkým sběratel fug, které opisoval do rukopisného svazku hudebnin, jemuž dal název Liber fugarum. S největší pravděpodobností si od Janáčka "vyprosil" pár fug, které do své sbírky opsal a řádně opatřil jménem autora. Liber fugarum, čítající kolem 1500 skladeb, poté před smrtí daroval cisterciácké fundaci v Reinu.
Když byla před nějakou dobu Chmelíčkova sbírka fug archivována, badatelé užasli, že se v ní nachází právě Janáčkovo jméno. Jakob Knaus, prezident Společnosti Leoše Janáčka ve Švýcarsku, však brzy nato potvrdil pravost Janáčkova autorství a objasnil také cestu, která skladby přivedla z Brna až do rakouského Reinu.
Nyní zbývá badatelům objasnit, které tři z celkem 14 pohřešovaných fug se v Reinu našly. Dokladů o existenci těchto 14 klavírních skladeb, které Janáček napsal jako student, je mnoho. Předpokládá se, že Janáček, který v únoru roku 1880 chvatně odjel z Lipska ještě před ukončením semestru, skladby někam založil, anebo ještě před odjezdem zničil.
Tři nalezené fugy jsou nyní připraveny k vydání a koncem dubna je poprvé provede holandský klavírista Christian Lambour. Zda existuje možnost získat tyto skladby do vlastnictví města Brna, ukáže čas.
(mal)
