Život Židů v Norsku před sto lety přibližuje výstava na Špilberku

(ik) - Unikátní fotografie a dokumenty přibližující život norských Židů mezi lety 1851 a 1945 představuje veřejnosti výstava Muzea města Brna na Špilberku. Má název Wergelandův odkaz, potrvá od 20. ledna do 27. března a veřejnost má vstup zdarma.

„Norský parlament umožnil v roce 1851 vstup Židů do země po dlouhých debatách a úsilí vědce, básníka a filosofa Henrika Wergelanda. Díky němu našli v Norsku bezpečné útočiště Židé ze střední a východní Evropy, kde čelili pogromům, perzekuci a nenávisti,“ přiblížil výstavu mluvčí muzea Michael Kalábek.

Židé se do Norska mohli začít stěhovat až po ústavní změně v roce 1851. Do roku 1920 přišlo do Norska 1200 Židů. I je však postihla druhá světová válka. Jejich velká část zahynula.
Dokumenty přibližují i dvě hlavní imigrační vlny. Při první proudili do Norska především Židé z Německa, Dánska nebo Rakouska-Uherska, při druhé po roce 1881 pak Židé z Ruska, Polska a Pobaltí. Všichni chtěli žít v bezpečí a začlenit se do společnosti, u toho si však udržet i vlastní identitu. Často však naráželi na předsudky okolí. Výstava zahrnuje i novinové antisemitské karikatury nebo nacistické plakáty.

Bližší informace o výstavě jsou na webových stránka Muzea města Brna.

V úvodu výstavy mohou návštěvníci spatřit i ilustrační fotografii uveřejněnou vlevo.