(mak) – O víkendu přišla česká kultura o dvě výrazné osobnosti. V noci na sobotu 5. října zemřela ve věku 86 let architektka a designérka Růžena Žertová, která celý svůj osobní a profesní život spojila s Brnem a v roce 2013 obdržela Cenu města Brna. V neděli 6. října zesnula Vlasta Chramostová. Česká filmová a divadelní herečka, která se narodila v Brně a zahájila zde svoji hereckou kariéru, by 17. listopadu 2019 oslavila 93 let.
Růžena Žertová se narodila 4. listopadu 1932 ve Frýdku-Místku. Po absolvování gymnázia začala v Praze studovat architekturu na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického a současně navštěvovala i Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Pod politickým nátlakem přestoupila na Fakultu architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně a vystudovala zde v ateliéru prof. Bedřicha Rozehnala. Od něj převzala realistický pohled na architekturu jako na obor spojující v sobě funkci estetickou a především praktickou.
V letech 1960–1983 byla zaměstnána ve Státním projektovém ústavu obchodu Brno, kde projektovala několik návrhů obchodních domů. Její nejznámější realizací je obchodní dům v Pardubicích, který se pro své jedinečné tvarové i materiálové řešení trvale zapsal do dějin architektury. V případě obchodního domu Prior v Košicích pak vytvořila vzor pro obchodní stavby v poválečném Československu.
Později se architektka věnovala volné umělecké tvorbě v oboru designu – tedy tvorbě interiérů, svítidel a šperků – a také navrhovala obytné stavby.
V roce 2013 obdržela Růžena Žertová jako brněnská tvůrkyně, jíž náleží významné místo v dějinách české i slovenské architektury, Cenu města Brna v oblasti architektury a urbanismu. Je také nositelkou Ceny Ministerstva kultury za dlouhodobé umělecké zásluhy v architektuře za rok 2018.
Poslední rozloučení se zesnulou se uskuteční ve středu 16. října 2019 v 11 hodin v obřadní síni krematoria města Brna, Jihlavská 1.
Zasloužila se o českou kulturu i demokracii a lidská práva
Studia budoucí umělkyně na brněnské konzervatoři přerušili nacisté, když zavřeli české školy. Po válce se k herectví vrátila, krátce působila ve Svobodném divadle v Brně (dnes Městské divadlo Brno) a v Městském divadle v Olomouci a v letech 1946–1949 v Národním (Státním) divadle Brno.
V roce 1950 přešla do pražského Divadla Československé armády (dnes Divadlo na Vinohradech). Během svého dvacetiletého angažmá zde ztvárnila řadu velkých rolí, mezi nimi například Roxanu či Marii Stuartovnu. V té době hrála často i ve filmu, k těm nezapomenutelným jistě patří její herecké kreace v Podskalského Bílé paní či v Herzově Spalovači mrtvol. V soukromém životě se musela vyrovnat se ztrátou syna i s tím, že v tíživé životní situaci přistoupila na spolupráci s StB.
Životní předěl pro ni znamenala sovětská okupace v roce 1968. Za své politické postoje byla zbavena možnosti pracovat ve filmu, televizi, rozhlase a nakonec i v divadle. Přešla do uměleckého disentu, kde se věnovala bytovému divadlu. V roce 1977 podepsala Chartu 77.
Vlasta Chramostová se aktivně účastnila listopadové revoluce a v roce 1989 se vrátila na výsluní české kulturní scény. Stala se členkou souboru Národního divadla a za role ve filmech Je třeba zabít sekala a Kuře melancholik byla nominována na Českého lva. Za hlavní roli v televizním filmu P.F. 77 získala v roce 2004 televizní cenu Elsa a za celoživotní přínos divadlu dostala o tři roky později Zvláštní cenu Thálie. V roce 1998 jí byl propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva. Velkého úspěchu u čtenářů se dočkaly také hereččiny paměti.
Poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou se uskuteční v Praze v pondělí 14. října v 11 hodin v Národním divadle. Brňané, kteří chtějí vzdát této statečné a mimořádní ženě úctu, tak mohou učinit prostřednictvím zápisu do kondolenční knihy, která bude od úterý 8. října od 9 hodin k dispozici na recepci Městského divadla Brno na Lidické 16. V den pohřbu pak mohou na zesnulou herečku zavzpomínat ve dvoraně divadla, kde bude možné od 9 hodin položit květiny a zapálit svíčku.
