Pavel Blatný se narodil 14. září 1931 v Brně, kde absolvoval konzervatoř a poté obor hudební věda na Masarykově univerzitě. Své vzdělání si prohlubovat také v Německu a ve Spojených státech amerických. Od roku 1963 do roku 1992, kdy odešel do důchodu, pracoval v brněnském studiu Československé televize, nejdříve jako dramaturg, později řídil hudební redakci. Na konci 70. let začal vyučovat na Janáčkově akademii múzických umění.
Na svém kontě má přes pět set hudebních děl nejrůznějších žánrů. Nejprve psal skladby orchestrální a komorní, od šedesátých let se snažil o spojení principů jazzové a vážné hudby, např. ve skladbě Koncert pro jazzorchestr z roku 1964 nebo ve skladbě Pour Ellis pro trubku a jazzový orchestr (1966). Těmito a dalšími úspěšnými kompozicemi se zařadil mezi světoznámé představitele tzv. třetího proudu. V osmdesátých letech upoutal pozornost kantátami na texty Karla Jaromíra Erbena – Vrba, Štědrý den, Polednice, Vodník. V devadesátých letech se zajímal o syntézu rocku a nové hudby. Z tohoto tvůrčího období lze uvést skladbu Play jazz, play rock, play new music z roku 1997. Tvořil také scénickou hudbu pro divadlo, film, televizi a rozhlas. Svá díla často sám prováděl jako interpret – dirigent nebo klavírista. Jeho symfonické skladby zazněly například na festivalech v Atlantě (1992), Tokiu a v New Yorku (1993).
Pro Pavla Blatného jako literáta byl pak nejpříznačnější formou vyjádření hudební fejeton, kde vedle jazykové virtuozity a humoru uplatnil také svou muzikantskou erudici. Jeho fejetony, které sám nazýval feje-tóny, vyšly i knižně.
K mnoha tuzemským i zahraničním oceněním brněnského hudebníka a publicisty přibyla v roce 1999 také Cena města Brna.
Poslední rozloučení se zesnulým se uskuteční v úzkém rodinném kruhu.
