Přeskočit na obsah

Zemřel výrazný představitel brněnské hudební scény Pavel Blatný

21. ledna 2021 2 minuty čtení
(mak) – Ve věku 89 let zemřel ve středu 20. ledna Pavel Blatný, skladatel, pianista, dirigent, literát, hudební dramaturg a redaktor, který patřil k významným osobnostem české a moravské, respektive brněnské hudební scény 2. poloviny 20. století. Za svoji tvorbu byl mnohokrát oceněn, v roce 1999 se stal také nositelem Ceny města Brna.

Pavel Blatný se narodil 14. září 1931 v Brně, kde absolvoval konzervatoř a poté obor hudební věda na Masarykově univerzitě. Své vzdělání si prohlubovat také v Německu a ve Spojených státech amerických. Od roku 1963 do roku 1992, kdy odešel do důchodu, pracoval v brněnském studiu Československé televize, nejdříve jako dramaturg, později řídil hudební redakci. Na konci 70. let začal vyučovat na Janáčkově akademii múzických umění.

Na svém kontě má přes pět set hudebních děl nejrůznějších žánrů. Nejprve psal skladby orchestrální a komorní, od šedesátých let se snažil o spojení principů jazzové a vážné hudby, např. ve skladbě Koncert pro jazzorchestr z roku 1964 nebo ve skladbě Pour Ellis pro trubku a jazzový orchestr (1966). Těmito a dalšími úspěšnými kompozicemi se zařadil mezi světoznámé představitele tzv. třetího proudu. V osmdesátých letech upoutal pozornost kantátami na texty Karla Jaromíra Erbena – Vrba, Štědrý den, Polednice, Vodník. V devadesátých letech se zajímal o syntézu rocku a nové hudby. Z tohoto tvůrčího období lze uvést skladbu Play jazz, play rock, play new music z roku 1997. Tvořil také scénickou hudbu pro divadlo, film, televizi a rozhlas. Svá díla často sám prováděl jako interpret – dirigent nebo klavírista. Jeho symfonické skladby zazněly například na festivalech v Atlantě (1992), Tokiu a v New Yorku (1993).

Pro Pavla Blatného jako literáta byl pak nejpříznačnější formou vyjádření hudební fejeton, kde vedle jazykové virtuozity a humoru uplatnil také svou muzikantskou erudici. Jeho fejetony, které sám nazýval feje-tóny, vyšly i knižně.

K mnoha tuzemským i zahraničním oceněním brněnského hudebníka a publicisty přibyla v roce 1999 také Cena města Brna.

Poslední rozloučení se zesnulým se uskuteční v úzkém rodinném kruhu.

Mohlo by vás dále zajímat

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.

Adam Ondra a jeho volný přelez Macochy. Foto: © Adam Ondra, autor: Petr Chodura
Triumfy brněnského sportu v roce 2022

Sport je plný emocí. Někdy přináší triumfální výhry, jindy kruté prohry. Z těch prvních se ale Brňané loni naštěstí radovali mnohem častěji. Na které úspěchy roku 2022 budou dějiny brněnského sportu ještě dlouhá léta vzpomínat? Pojďme si je v teple a u šálku horké čokolády společně připomenout.

Sune Frederiksen. Foto: Zdeněk Kolařík
Sune Frederiksen: Na mistrovství světa bude mít šanci každý

Český reprezentační trenér a cizinec. Pražák a hráč Brna. Sune Frederiksen je mužem zajímavých kontrastů, ale jedna věc je neoddiskutovatelná – v srdci je především hráč a nadšený milovník curlingu. Loni si v roli kouče připsal už jeden zajímavý triumf, když jeho svěřenci vyhráli mistrovství světa skupiny B, a v březnu zamíří na šampionát elit do Vancouveru.

Už od podzimu 2021 si lidé na jižní Moravě mohli prohlédnout zmenšeninu exponátu, který se pak v březnu představil návštěvníkům Všeobecné světové výstavy Expo v Dubaji. Prezentace v českém pavilonu se speciální průchozí projekční stěnou imitující vlákna DNA a mikrosvět přiblížila Gregora Johanna Mendela a jeho přínos světu. A také zvala diváky do jeho působiště, kde byly položeny základy genetiky  do Brna. Foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Komiks, stezka, seriál i skleník. Co přinesl rok Mendela?

Kdo měl v průběhu roku 2022 oči otevřené, nemohl jméno Mendel přehlédnout. Na oslavu 200. výročí narození vědce a opata starobrněnského kláštera se Brno poctivě připravovalo, městská správa, univerzity, muzea a další instituce připravily řadu aktivit, jen škoda, že zlatý hřeb oslav – dokončení Mendlova náměstí a instalace sochy Hrachovina – přijde na řadu až letos. Připravili jsme pro vás malou ochutnávku z onoho roku ve znamení zeleného hrášku.

Nejnovější články

Instalace Lightness v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Foto: MMB
Drama se o víkendu chystá pod košem a Stará radnice poodkrývá svá zákoutí

Pracovní týden dospěl do cílové rovinky, už jen přetrhnout pomyslnou cílovou pásku a je tu víkend. Můžete ho strávit třeba v Technickém muzeu na výstavě věnující se autoklubům. Zblízka poznáte Starou radnici na prohlídce a rozloučení se chystá v Moravské galerii s instalací Lightness.  

Za rok 2022 bylo Cenou města Brna oceněno 14 osobností.
Cenu města Brna získalo 14 osobností

Primátorka města Brna Markéta Vaňková předala Cenu města Brna za rok 2022 dvanácti osobnostem. Vladimír Koudelka a Bohumil Samek byli oceněni in memoriam. Ceremoniál se uskutečnil v úterý 24. ledna 2023 v Zastupitelském sále na Nové radnici.

Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb
Na lednovém zasedání schválili zastupitelé dotace do sportu, kultury či sociálních služeb

Poprvé se v roce 2023 zastupitelé sešli v úterý 24. ledna. Na programu měli více než 80 bodů. Ty se týkaly například dotací na podporu vytváření zelených střech, na provoz sportovišť, další peníze pomohou kulturním organizacím nebo neziskovým organizacím působícím v sociální sféře.

Solární panely na střechách městských bytových domů na Vojtově 7 a 9. Foto: SAKO Brno
Kam kráčíš, Brno? Za lepším hospodařením s energií i odpadem

Dlouhodobější snaha města Brna o snižování emisí se loni potkala s celospolečenským úsilím o hospodárné nakládání s energiemi (hlavně plynem) a využívání obnovitelných zdrojů. To do budoucna povede k větší energetické soběstačnosti města i země. Závěr seriálu o akčním plánu strategie #brno2050 tedy nemůže být aktuálnější, v tomto měsíci se totiž podíváme na tematickou oblast Zdroje.