Zemřel Milan Kundera. Svět přišel o proslulého spisovatele, Brno navíc o svého rodáka

V úterý 11. července zemřel ve věku 94 let česko-francouzský spisovatel a brněnský rodák Milan Kundera. Slavný, respektovaný, ale také hojně diskutovaný a nejednoznačně přijímaný světový autor byl nositelem Ceny města Brna za rok 2004 a v roce 2009 mu bylo za celoživotní dílo uděleno čestné občanství města Brna. Od letošního roku jej a jeho duchovní poselství reprezentuje v rodném městě také Knihovna Milana Kundery, která je součástí Moravské zemské knihovny. Ve spolupráci této instituce a města Brna vzniklo v Knihovně Milana Kundery pietní místo s kondolenční knihou, kam mohou lidé přijít vyjádřit soustrast.   

Jeden z nejvýznamnějších autorů českého původu se narodil 1. dubna 1929 v Brně. Jeho otcem byl klavírista, muzikolog a první rektor Janáčkovy akademie múzických umění Ludvík Kundera a jeho bratrancem básník, dramatik a spisovatel téhož jména. Milan Kundera v rodném městě také maturoval na Gymnáziu na třídě Kapitána Jaroše, poté odešel studovat do Prahy.

Po mladistvé podpoře politického vývoje brzy po únoru 1948 vystřízlivěl a začal se stále více veřejně i ve své tvorbě stavět kriticky ke komunistickému režimu. Jeho projev na 4. sjezdu Svazu spisovatelů v roce 1967 bývá považován za úvod k Pražskému jaru.

Od rané poezie přešel k próze a po třech sešitech Směšných lásek, jejichž děj je situován i do Brna, vydal stěžejní dílo české literatury 20. století – román Žert, který přispěl k demaskování totalitních praktik 50. let. Za angažovanost v Pražském jaru mu bylo znemožněno publikovat i jakkoli veřejně působit, a proto v roce 1975 odešel do Paříže.

Československý režim zbavil Kunderu proti jeho vůli občanství, aby mu znemožnil návrat. V Paříži vyučoval na nejprestižnějších vysokých školách a získal francouzské občanství. Ve francouzských překladech vydal několik románů napsaných ještě česky – Život je jinde, Valčík na rozloučenou či Nesnesitelná lehkost bytí, které mu přinesly světovou proslulost a byly přeloženy do řady jazyků.

Posledním románem napsaným česky byla Nesmrtelnost (1990). Jí Milan Kundera přešel do svého nejzralejšího tvůrčího období a zároveň do francouzštiny, která se stala jeho literárním jazykem. Následujícími tituly jako Pomalost, Identita, Nevědomost, Slavnost bezvýznamnosti, Umění románu nebo Můj Janáček se Kundera stal předním evropským romanopiscem a esejistou. V těchto knihách filozoficky fabuloval a glosoval velké postavy evropské kultury – mj. také Leoše Janáčka, k němuž celý život s úctou vzhlížel a svým dílem významně přispíval ke zvyšování jeho známosti ve světě.

Ačkoliv sám autor svou rodnou zemi příliš nenavštěvoval, mezi ním a Brnem stále trvalo pouto, které bylo mimo jiné posilováno i značným počtem jeho děl vydaných ve zdejším nakladatelství Atlantis. Nejnovější Kunderova románová tvorba se pak dočkala překladu po roce 2020 péčí Anny Kareninové.

Od 1. dubna 2023, tedy ode dne jeho 94. narozenin, zpřítomňuje Milana Kunderu v jeho rodišti také knihovna, která nese jeho jméno a především jeho duchovní poselství. Jedná se o velkolepý dar manželů Kunderových v podobě jejich archivu a knihovny, který spravuje Moravská zemská knihovna. Brno se tak navždy stalo duchovním dědicem svého rodáka a čestného občana.

Ve spolupráci Moravské zemské knihovny a města Brna vzniklo v Knihovně Milana Kundery pietní místo s kondolenční knihou, kam mohou lidé přijít vyjádřit soustrast v době, kdy je Moravská zemská knihovna otevřena. Vstup budou mít umožněn i lidé bez čtenářského průkazu.