Připomíná periskop ponorky, má kliku a po zatočení se rozmluví a rozezpívá. Nabízí poezii významných českých básníků internovaných v Káznici na Cejlu, autentické vzpomínky politických vězňů, ale i básně, písně a texty současných českých i romských autorů. Před káznicí vyrostl v úterý 12. března poesiomat. Vznikl díky podpoře Magistrátu města Brna a s přispěním městské části Brno-sever. Slavnostního odhalení se zúčastnila i primátorka Markéta Vaňková.
Poesiomaty umisťuje do veřejného prostoru od roku 2015 spolek Piána na ulici zakladatele Ondřeje Kobzy. „Původně byl poesiomat myšlen jako jukebox obsahující pouze básně. A jeden z prvních tohoto typu jsme instalovali v Brně v Otevřené zahradě. Koncept se však během let proměnil a dnes více pracujeme s pamětí daného místa. A to nejen z hlediska poezie. Mohou to být písně, vzpomínky, vyprávění,” popsal autor projektu Ondřej Kobza. „Každý poesiomat je tak jakýmsi zesilovačem genia loci. A konkrétně duch místa Káznice na Cejlu je opravdu velice silný,” dodal Kobza.
„Bývalá káznice v sobě spojuje hodně emocí, zážitků a událostí. Ty sahají do dob Marie Terezie, protektorátu nebo komunistického režimu. To, že na Bratislavské na plácku pod platany vznikne druhý poesiomat, jednoznačně podporujeme. Na jeho realizaci jsme v rozpočtu vyčlenili 250 tisíc korun. Mám velkou radost, že zde dostanou prostor k prezentaci mladí nebo začínající umělci,” zmínila primátorka města Brna Markéta Vaňková.
„Lokalita má opravdu silný genius loci – místo které dýchá minulostí, ale které tepe i v současnosti, kde se prolíná česká linka s německou, židovskou a romskou. Vše ještě akcentuje historie káznice jako místa věznění významných osobností, básníků Jana Zahradníčka, Václava Renče, Zdeňka Rotrekla a dalších. Poesiomat jako takový tedy může šířit hlas vězněných i do dnešních dnů,“ dodal místostarosta města Brna-sever Martin Glogar.
Místní hudebníci a významná jména české i romské literatury
Posluchači poesiomatu před káznicí si mohou vybrat z dvaceti audio stop. Součástí dramaturgie je například báseň Bratislavská, kterou během zdejšího vězeňského pobytu napsal významný český básník Jan Zahradníček. Zastoupeni jsou i další básníci internovaní v brněnské věznici na Cejlu: Václav Renč a Zdeněk Rotrekl.
Dramaturgie poesiomatu zahrnuje také významná jména romské literatury, jakým je například Andrej Giňa nebo známý brněnský muzikant Gejza Horváth.
Otevřená výzva pro mladé romské umělce
Náplň poesiomatu se podle Kobzy může pravidelně obměňovat. „Jednu stopu jsme například vyčlenili jako otevřenou výzvu pro mladé romské umělce a umělkyně, kteří rádi tvoří a kterým může poesiomat sloužit jako médium k prezentaci jejich tvorby,” prozradil Kobza.
Energii k přehrání si vyrobí sám návštěvník
Poesiomat před káznicí je v řadě druhým poetickým mluvítkem v Brně. Je však prvním, které je opatřeno klikou. „Dříve byly poesiomaty připojeny k veřejné elektrické síti. Nově mohou stát kdekoliv a člověk si vyrobí energii potřebnou k přehrání sám, točením kliky,” vysvětlil Kobza.
„Je to mnohem zábavnější, interaktivnější a zároveň velmi symbolické: nejdříve do přístroje musíte vložit něco ze sebe, abyste z něj dostali kus poetična,” dodal.
Poesiomaty oslovují kolemjdoucí v několika desítkách měst České republiky. Na podobná mluvítka lidé narazí i v Paříži, Dublinu, New Yorku či kazašské Astaně.
Seznam míst a další informace jsou na webu www.poesiomat.cz.
