V souvislosti s pracemi na statickém zabezpečení Staré radnice v Brně probíhá také záchranný archeologický výzkum. Jedná se o první rozsáhlý a podrobně vedený výzkum, který se dotýká i historických interiérů a jejich konstrukcí, tedy stavební historie objektu.
Ze stavební historie objektu
Jádro radnice bylo vystavěno někdy před rokem 1250. Severní dům pochází z období před rokem 1300 (sklepy). Po roce 1350 se o stavebně upravovaném objektu píše jako o konsistoři (radnici). V roce 1511 vzniká Pilgramův portál. V 70. a 80. letech 16. století prováděli přestavbu radnice bratři Gabriové (ochoz, předsíň tzv. Malovaného sálu). V této době došlo zřejmě k sjednocení celého areálu do dnešní podoby. Radnice poškozená za obléhání Brna Švédy (1645) byla opravena ve 2. pol. 17. stol. Interiéry upravoval Jan Křtitel Erna (1669). Věž, portál i další části pak byly opravovány v 18., 19. i 20. století.
Na konci 60. let 20. stol. proběhla rozsáhlá, ne příliš šetrná rekonstrukce celého objektu.
Roku 1991 se při rekonstrukci nádvoří uskutečnil záchranný archeologický výzkum.
Další archeologické výzkumy se uskutečnily v prostoru nádvoří v roce 2003 a 2005.
Předběžné výsledky archeologického výzkumu 2012 (na základě matriálů organizace Archaia Brno o. p. s.)
Přízemí (1. NP)
Základové zdivo jádra radnice bylo dokumentováno v ulici Radnické, v průjezdu i na severní, exteriérové straně. Základy měly nezvykle široké a hluboké výkopy. Překvapením bylo, že pod průjezdem na západní straně ani pod pasem nesoucím západní stěnu radniční věže základ nebyl vyzděn.
V souvislosti s dokumentací poměrů založení tzv. Pilgramova portálu byly doloženy nejméně tři stavební fáze, přičemž dvě mladší lze vztáhnout ke statickému zajištění věže při jejím zvýšení, respektive opravě na sklonku 19. století.
Při jižní zdi místnosti 8.113 byla odkryta koruna zdi středověkého sklepa ze závěru 13. století. Pozoruhodné je, že dům neměl v úrovni 1NP jižní stěnu, využíval a doposud využívá severní stěnu jádra radnice. Je tedy pravděpodobné, že byl v nejstarším období dřevo-hliněný, respektive hrázděný, zděný byl pouze sklep a základy nepodsklepené zadní části. Stavba končila v úrovni jižního z dvojice opěráků. O severní část byla rozšířena až v souvislosti s přestavbou radnice na počátku 16. století.
V JZ koutě místnosti 8.116 byl odkryt pozůstatek prostoru neznámé funkce. Pravděpodobně se jednalo o vyzděnou jímku renesančního záchodu, vybudovanou někdy na sklonku 17. století. Dokumentováno zde bylo kamenné zdivo tohoto původně dvouprostorového vrcholně středověkého domu.
Ve výkopu v nádvoří, při jižní stěně místností 8.125, 8.126 a 8.127 byl zachycen relikt suterénu dřevo-hliněného domu, jenž byl zkoumán již v roce 1991.
V průběhu realizace výkopu byly obnaženy základy shora jmenovaných místností, přičemž se ukázalo, že místnosti 8.125 a 8.126 náleží starší stavební fázi (pozdní 14. nebo 15. století), na což odkazuje i zlom ve dvorní fasádě.
1. patro (2. NP)
Podlahy a stropy v místnosti 8.210 pocházejí z rekonstrukce prováděné v 60. až 80. letech minulého století. V místnosti 8.209 byla odkryta v SV koutě pata valené klenby a dokumentována původní pozdně středověká nebo renesanční omítka tehdy ještě plochostropé místnosti. V místnosti 8.219 (Malovaný sál) byly zachyceny a dokumentovány původní maltové lůžko podlahy (a tedy i její úroveň) z konce 16. století, kdy došlo k přestavbě a změně úrovně podlahy patra v souvislosti s vybudováním renesančního spojovacího ochozu, i mladší úpravy z 19. století. Zvláštní nález představuje takřka celá papírová cedulka, na které je zaznamenán doprovodný vzkaz k nějakému pozlacenému předmětu v krabičce, který je určen Jeho císařské a královské milosti. Teoreticky by se mohlo jednat o pozlacený klíč od městských bran a vzhledem k nálezovým okolnostem by mohl být oním císařem Rudolf II.
V místnosti 8.202 byl plošně zkoumán úsek v SV koutě, kde byla odkryta kamenná zeď ležící na valené klenbě průjezdu ze druhé stavební fáze radničního jádra (závěr 13. století). Zřejmě se jedná o konstrukci soklu topeniště. Na podlaze-výmazu topeniště byly zaznamenány stopy drobné šelmy. Může se jednat o doklad chovu ochočené kuny, používané k lovu hlodavců, někdy kolem roku 1300.
Ze zásypu valené klenby byly získány fragmenty keramických nádob, loubek z dřevěné misky a nejmenší ze sady miskovitých (lotových) závaží.
2. patro (3. NP)
V místnosti 8.301, nad kaplí, byla odkryta zdiva v SZ a SV koutě, proveden byl i řez přes zásypy nejstarší známé klenby profánní stavby v Brně ve směru S-J. Obvodové zdivo, respektive koruna zdiva 2. NP je vyzděna z kamenů, na ni pak nasedají zdi 3. NP, které jsou stejně jako klenba kaple zděny z cihel středního formátu. Na zdech nebyla žádná povrchová úprava (omítky).
V Ernově sále (místnost 8.303) byly dokumentovány pozůstatky pozdněstředověkých nebo renesančních omítek v úrovni odstraněných podlah. Ze zásypů pod podlahou byl získán soubor fragmentů kamnových kachlů, jedna kožená bota, kožené sedlové (?) pouzdro na pušku, kapsář a zlomky keramických nádob.
U zbývajících místností dotčených stavbou bylo zjištěno, že předchozí rekonstrukce odstranila původní podlahy, „recyklovala“ primární zásypy kleneb a byly při ní odstraněny i starší omítky.
V průběhu výzkumu byly ze všech zkoumaných zděných historických konstrukcí odebrány vzorky malty pro analýzu. Podobně byly odebrány vzorky ze všech odkrytých dřevěných stavebních prvků pro dendrochronologickou analýzu.
Tiskové středisko MMB
e-mail: tis@brno.cz
tel.: 542 172 026
www.brno.cz
