Již pátou generaci Regionální inovační strategie (RIS) doporučili radní zastupitelům vzít na vědomí a schválit ji pro území města Brna. Tato strategie je vodítkem pro zvýšení konkurenceschopnosti města i Jihomoravského kraje.
Město Brno i Jihomoravský kraj se ve své působnosti zaměřují na inovační politiku. Již dříve vznikly čtyři generace Regionální inovační strategie, které identifikovaly potřeby regionu a reagovaly na ně.
- RIS 1 (2002–2005) byla zaměřena především na vznik institucionálního zajištění implementace strategie (založení JIC), na začínající technologické podniky a přenos znalostí mezi výzkumnými organizacemi a obchodními společnostmi.
- RIS 2 (2005–2008) se více orientovala na pokrytí širšího spektra potřeb inovativních obchodních společností a přenos znalostí mezi výzkumnými organizacemi a společnostmi.
- RIS 3 (2009–2013) více zdůrazňovala naplňování potřeb výzkumných organizací v souvislosti s nově budovanými výzkumnými centry. Se zahrnutím oblasti vzdělávání se spektrum aktérů rozšířilo také o VŠ a SŠ instituce. Tato generace již byla schvalována jako společná strategie s Jihomoravským krajem.
- RIS 4 (2014–2020) v souladu s principy evropské regionální politiky obsáhla potřebu tzv. inteligentní specializace na domény vykazující největší komparativní výhody. Vedle zajištění rozvoje unikátních výzkumných center zvýšila důraz na propagaci regionu jako atraktivního místa pro realizaci znalostně intenzivních a kreativních aktivit.
Pátá generace RIS pro období 2021–2027, která je předkládána k projednání, se vyznačuje těmito hlavními body:
- strategie je koncipovaná výrazněji jako strategie pro ekosystém, tj. s větším akcent na vtažení dalších partnerů (podstatou RIS je koordinované rozhodování),
- důsledněji byly pojmenované cíle ovlivnitelné z regionální úrovně a prostřednictvím nástrojů RIS,
- svou vizí a záběrem se RIS zabývá novými oblastmi (větší akcent na společenský aspekt skrze osobnostní vzdělávání, inovace v poskytování veřejných služeb, společenské důsledky řešení globálních výzev),
- místně vlastněné obchodní společnosti jsou explicitně posunuty do těžiště strategie, vedle místních podniků byl formulován i strategický cíl rozeznávající důležitost zahraničních korporací pro ekonomiku regionu,
- aspirace na ovlivnění veřejného prostoru a služeb skrze inovace, zejména s ohledem na adaptaci veřejné správy na změny související s pojmenovanými globálními výzvami,
- posun v regionální specializaci,
- připravenost na důsledky pandemie onemocnění covid-19 nebo jiných vnějších šoků v nastavení implementace.
„Smyslem Regionální inovační strategie je podpořit kvalitní podmínky pro inovační podnikání v regionu, zejména skrze zvyšování úrovně vzdělávání, podněcování výzkumu k aktivitám s přesahy do rozvoje firem a lokálního prostředí, posilováním image regionu či přímou podporou podnikatelských aktivit tam, kde dochází k selhání trhu. Těší mě, že jsme na jižní Moravě dlouhodobě schopni nacházet konsenzus nad rozvojovými prioritami regionu. Kraj a město v oblasti podpory rozvoje inovací investují zhruba 200 milionů korun ročně. K tomu je nutné připočítat individuální projekty vysokých škol a dalších výzkumných organizací, které rovněž naplňují cíle inovační strategie,“ dodal náměstek primátorky Tomáš Koláčný.
Vyhodnocení výsledků realizace RIS JMK za období 2003–2016 (provedené TC AV ČR, Technopolis Group a IREAS v březnu 2018) konstatovalo, že RIS významně přispěla ke zvyšování znalostní intenzity ekonomiky JMK. Potvrdilo také vysokou relevanci aktivit RIS zaměřených na rozvoj a udržení talentů a na přilákání zahraničních studentů a vysoce kvalifikovaných pracovních sil. RIS přispěla k rozvoji spolupráce mezi výzkumným a podnikovým sektorem. Důležitou úlohou RIS byl rozvoj sociálního kapitálu, posilování inovační kultury a image regionu. Proces řízení a implementace RIS byl ohodnocen jako efektivní a vykazoval vysokou míru stability a kontinuity. Celkové náklady vynaložené na realizaci aktivit lze považovat za proporcionální k dosaženým výsledkům.
„Za zmínku stojí, že jihomoravská RIS je vzorem pro obdobné strategie po celé republice. Její kvalitu podtrhuje i fakt, že se na téměř roční přípravě podíleli zástupci z více než padesáti jihomoravských firem, univerzit, vědeckovýzkumných center a dalších institucí,“ doplnil náměstek primátorky Tomáš Koláčný.
Mgr. Kateřina Gardoňová
Tiskové středisko
Magistrát města Brna
tel.: +420 542 172 466
mob.: +420 602 595 170
e-mail: gardonova.katerina@brno.cz