(ik) – Výstava Nechtěné dědictví začala dnes v západním křídle Špilberku. Přibližuje dílo brněnského architekta Jana Dvořáka (1925–1998), který tvořil v 60. až 80. letech minulého století a mimo jiné vypátral a zachránil původní nábytek z vily Tugendhat.
Architektovy realizace se přitom dnes přestavují. Výstava chce podle její autorky a kurátorky Šárky Svobodové z 4AM/Fóra pro architekturu a média rozvířit diskuzi o stavbách vzniklých za předlistopadového režimu.
Jan Dvořák v Brně projektoval například hotel Myslivna v Pisárkách, internát India v Komárově, areály několika výzkumných ústavů nebo již neexistující budovu Snahy na Lidické ulici naproti Lužánkám. Stržena byla jím navržená monumentální čelní budova dnešního sídla Fakulty informatiky MU na Botanické ulici. Jinou Dvořákovu budovu v Komárově zase ukrývá velkoformátový reklamní banner přes celou fasádu.
„Doba vzniku je pro majitele objektů mnohdy dostatečným argumentem ke změnám až destrukcím, aniž by byla zkoumána jejich uměleckohistorická hodnota,“ zdůrazňuje Šárka Svobodová.
Architekt Dvořák se angažoval i v dobových kauzách. V 60. letech se snažil chránit před zásahy stavby meziválečného funkcionalismu. Stál za nálezem několika kusů ztraceného původního nábytku z vily Tugendhat.
Výstava Nechtěné dědictví má tři části. Největší na Špilberku potrvá ode dneška do začátku července.
Další části výstavy:
od 5. května kulturní prostor Praha na nádvoří Pražákova paláce na Husově ulici
od 16. května ve vile Tugendhat
