Vodojemy na Žlutém kopci mají nový vstup. Zatím pro provozní účely

(fpo) – Vodojemy pod Žlutým kopcem lákají zájemce a dobrodruhy dlouhá léta. Tento architektonický skvost byl postupně postaven mezi 60. lety 19. století a druhým desetiletím 20. století. Z provozu byly vodojemy vyřazeny v roce 1997 a letos se staly kulturní památkou. Pro jejich lepší přístupnost nechalo město vybudovat nový vstup.

Do vodojemů se dostávali příležitostní návštěvníci po žebříku, což bylo mnohdy nebezpečné a problematické. Z tohoto důvodu město nechalo na základě projektu zadaného turistickým informačním centrem vybudovat vstup, výstup a pomocný výstup z jejich prostor. Ke konci museli stavbaři nechat udělat další technické úpravy na konstrukcích, které byly skryty a bylo nutné je dodatečně dodělat na základě zjištění skutečného technického stavu. Celkově do vstupů město investovalo 2,291 milionu Kč bez DPH.

Studie nastíní budoucí využití vodojemů

O dalším využití těchto ojedinělých prostor se vedou jednání. Nastínila se možnost, že by objekt vodojemů provozoval TIC Brno. Ten si nechá zpracovat studii, která navrhne kroky k dalšímu zpřístupnění a možné účely fungování. Již dříve zaznamenala zájem o natáčení ve vodojemech Filmová kancelář Brno, která je součástí TIC Brno. I to může být jeden ze způsobů využití. Dalšími mohou být za určitých podmínek prohlídky pro veřejnost.

Mohlo by vás dále zajímat

Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?

Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.