Definitivní rozhodnutí, zda vrátit či nevrátit vilu Tugendhat potomkům původních majitelů, padlo na březnovém zasedání zastupitelstva. K bezúplatnému převodu unikátní památky nedojde, protože pro něj neexistují zákonné podmínky.
Děti původních majitelů - Ernst, Daniela a Rút Tugendhatovi - zažádali o navrácení funkcionalistické vily zapsané do seznamu UNESCO s odvoláním na zákon o zmírnění křivd způsobených holocaustem. V lednu zastupitelé morální nárok rodiny uznali a vedení města se pokusilo otevřít cestu k navrácení vily tak, že by ji převedlo nejdříve na stát. Jen ten by totiž mohl majetek „adresovat" přímo dědicům, protože zákon o křivdách holocaustu zná pouze vztah mezi žadatelem a státem, a nikoliv mezi žadatelem a městem či obcí.
Zástupci státu ovšem minulý týden městu Brnu sdělili, že o vilu zájem nemají. Odmítli převzít majetek s tím, že v současnosti neexistuje právní úprava, podle které lze tímto způsobem nemovitost žadateli vrátit. Problém tedy zůstal na půdě Brna, jehož zastupitelstvo 33 hlasy rozhodlo, že si vilu ponechá. „Bezúplatný převod není právně možný a darování je zase riskantní - byl by to totiž precedens a na město by se mohly obrátit jiné židovské rodiny, kterým byl v minulosti majetek zabaven," vysvětlil primátor Roman Onderka. Navíc v případě darování by město muselo při převodu památky do zahraničí zaplatit státu až čtyřicetiprocentní darovací daň. „Ta by mohla činit až 400 milionů korun, protože dle mého názoru se hodnota vily pohybuje kolem jedné miliardy korun," dodal Onderka.
Ačkoli potomci původních majitelů vily s rozhodnutím zastupitelstva prozatím nesouhlasí, vedení města jej považuje za definitivní a hodlá s rodinou Tugendhatových o dalším nakládaní s vilou vyjednávat. S rekonstrukcí mají radní v plánu začít co nejdříve, jen v letošním roce je na ni v městské kase připraveno skoro 55 milionů korun.
(mal)
