Více než sto dlouhodobě nezaměstnaných našlo práci. Díky brněnskému projektu

(ral, gak) – Půl roku funguje projekt podpory nezaměstnanosti znevýhodněných osob na brněnském magistrátu. Zaměřuje se na dlouhodobě nezaměstnané, tedy na ty, kteří už na úřadu práce setrvávají déle než rok. Vrátit se na pracovní trh už pomohl 128 lidem.

Ženy po rodičovské dovolené, lidé důchodového věku, sociálně znevýhodnění nebo zdravotně postižení. Takové jsou skupiny nejvíce ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Právě na ně se tedy zaměřuje projekt Prostupné zaměstnávání. Podílí se na něm sami zaměstnavatelé i úřad práce. Jeho úlohou je přitom vytipování vhodných klientů. Těm je potom poskytnuto sociální poradenství, úředníci jim pomohou s tvorbou životopisu nebo přípravou na pohovor. K dnešku se podařilo celkem 45 lidí zaměstnat na volném pracovním trhu, z toho 25 lidí na hlavní pracovní poměr, 12 lidí na DPČ a 8 na DPP. „Tímto projektem město poprvé v historii řeší aktivní politiku zaměstnanosti. A ukazuje se, že při správně nastaveném přístupu jsme skutečně schopni nalézat zaměstnání i těm, kteří byli na úřadu práce třeba několik let. A to je velký benefit jak pro ně samotné, tak pro celou naši společnost,” uvedl uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund.

Další osoby nastoupily na tzv. tréninková pracovní místa. Ta fungují jako mezistupeň, zaměstnanec zůstává na úřadu práce, což mu poskytuje určitý pocit jistoty, ale zároveň si znovuosvojuje pracovní návyky. Jeho plat po dané tři měsíce hradí Evropská unie. To motivuje i soukromé subjekty, aby se do projektu zapojily. Ideou je, že když se osvědčí, nastoupí do firmy jako běžný zaměstnanec. V současnosti vznikly vazby například s knihovnou Jiřího Mahena, s domovem pro seniory Holásecká, s Fakultní nemocnicí u sv. Anny nebo s koncernem Albert. 

Tréninková pracovní místa pomáhají pokrýt pracovní pozice, pro které je těžké najít zaměstnance na volném pracovním trhu. „Využili jsme projektu tréninkových pracovních míst k řešení problému s nedostatkem pracovníků v jídelně. Spolupráce se zaměstnanci, kteří mají projekt v kompetenci, je naprosto bezchybná a funguje skvěle,“ pochvaluje si například vedoucí magistrátní jídelny Lenka Brymová.

U dlouhodobě nezaměstnaných se zpravidla setkají objektivní i subjektivní překážky, které jim brání zařadit se do pracovního procesu. „Největší překážkou jsou exekuce, kvůli tomu se lidé bojí být zaměstnáni,“ popisuje vedoucí projektu Kateřina Gajdzioková z Odboru sociální péče MMB. „Kolikrát nemají ani povědomí o tom, jak řešit své dluhy. Zaměřujeme se sice na zaměstnanost, ale ke klientům přistupujeme individuálně a snažíme se poskytnout jim to, co opravdu potřebují. Mnohdy stačí ty lidi podpořit, dodat jim sebevědomí, pomoci jim překonat strach, někdy potřebují třeba právní poradenství,“ dodává.

Nezaměstnanost v Brně je okolo 4,6 %, což představuje 12 477 nezaměstnaných. Situace mezi dlouhodobě nezaměstnanými, kteří setrvávají v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců, se však navzdory příznivému vývoji prakticky nemění. Město Brno aktuálně eviduje 1416 nezaměstnaných po dobu 12 až 24 měsíců, a dokonce 3499 nezaměstnaných déle než 24 měsíců.