(ral) – Symbolicky v těsném sousedství bývalé věznice na Cejlu proběhla 23. listopadu odborná konference, která připomněla události z její nedávné historie a osudy osobností, jež byly drženy za jejími zdmi. Mluvilo se také o jejím budoucím využití jako Kreativního centra.
Moderované diskuze, jejímž tématem byl záměr města přeměnit chátrající objekt na kreativní centrum, se zúčastnili primátor města Brna Petr Vokřál, Aleš Homola z Národního památkového ústavu a publicista a historik Luděk Navara.
Na projekt revitalizace věznice je momentálně vypsaná architektonická soutěž. Sedm vybraných architektů má do března čas vypracovat soutěžní návrhy. Vize je taková, že v části objektu vznikne kreativní centrum a v části muzeum, které by připomínalo historii místa a příběhy vězněných osobností. „Měl jsem možnost setkat se se zástupci nejrůznějších skupin s nejrůznějšími vztahy k tomuto objektu. Snažíme se nyní komunikovat napříč všemi těmito skupinami, abychom dospěli k nějaké rovnováze mezi životaschopným využitím objektu a zachováním jeho pietní hodnoty,“ uvedl primátor Petr Vokřál, který zároveň poděkoval organizátorům za vytvoření prostoru pro dialog.
Součástí zadání architektonické soutěže je i studie limitů památkové ochrany, na které město spolupracovalo s památkáři. Ta definuje, u kterých míst je nutné respektovat jejich autentickou podobu. Zástupce NPÚ Aleš Homola potvrdil, že snahy města a památkářů jsou v souladu. „Mezi námi probíhají pravidelné konzultace. Nejsme v roli strážců skanzenu. Chceme, aby objekt žil a zhodnotil všechny tři mimořádně cenné roviny, které nabízí: historickou, architektonickou a také urbanistickou, která je velmi důležitá pro celou oblast Cejlu,“ prohlásil Homola.
Konference s názvem „Místo utrpení jako místo paměti aneb věznice Cejl v kontextu českých dějin“ se zúčastnili zástupci vedení města, kraje i ministerstva kultury, historikové, památkáři a další odborníci. O své zkušenosti s přeměnou věznice na muzeum se podělili hostí z Uherského Hradiště a Drážďan.
Brněnská věznice byla postavena ve druhé polovině 18. století a svému účelu sloužila až do roku 1956, kdy ji ve funkci nahradila nově vybudovaná věznice v Bohunicích. Zprvu představovala věznici pro lehčí zločince, za Protektorátu v ní sídlila ženská věznice gestapa, po válce v ní byly popraveny desítky nacistů a kolaborantů. Za totality v ní byli drženi i popravováni političtí vězni. Jejími branami prošli například spisovatelé Zdeněk Rotrekl a Jan Zahradníček.
