Věznice na Cejlu by měla žít, shodli se diskutéři na konferenci

(ral) – Symbolicky v těsném sousedství bývalé věznice na Cejlu proběhla 23. listopadu odborná konference, která připomněla události z její nedávné historie a osudy osobností, jež byly drženy za jejími zdmi. Mluvilo se také o jejím budoucím využití jako Kreativního centra.

Moderované diskuze, jejímž tématem byl záměr města přeměnit chátrající objekt na kreativní centrum, se zúčastnili primátor města Brna Petr Vokřál, Aleš Homola z Národního památkového ústavu a publicista a historik Luděk Navara.

Na projekt revitalizace věznice je momentálně vypsaná architektonická soutěž. Sedm vybraných architektů má do března čas vypracovat soutěžní návrhy. Vize je taková, že v části objektu vznikne kreativní centrum a v části muzeum, které by připomínalo historii místa a příběhy vězněných osobností. „Měl jsem možnost setkat se se zástupci nejrůznějších skupin s nejrůznějšími vztahy k tomuto objektu. Snažíme se nyní komunikovat napříč všemi těmito skupinami, abychom dospěli k nějaké rovnováze mezi životaschopným využitím objektu a zachováním jeho pietní hodnoty,“ uvedl primátor Petr Vokřál, který zároveň poděkoval organizátorům za vytvoření prostoru pro dialog.

Součástí zadání architektonické soutěže je i studie limitů památkové ochrany, na které město spolupracovalo s památkáři. Ta definuje, u kterých míst je nutné respektovat jejich autentickou podobu. Zástupce NPÚ Aleš Homola potvrdil, že snahy města a památkářů jsou v souladu. „Mezi námi probíhají pravidelné konzultace. Nejsme v roli strážců skanzenu. Chceme, aby objekt žil a zhodnotil všechny tři mimořádně cenné roviny, které nabízí: historickou, architektonickou a také urbanistickou, která je velmi důležitá pro celou oblast Cejlu,“ prohlásil Homola.

Konference s názvem „Místo utrpení jako místo paměti aneb věznice Cejl v kontextu českých dějin“ se zúčastnili zástupci vedení města, kraje i ministerstva kultury, historikové, památkáři a další odborníci. O své zkušenosti s přeměnou věznice na muzeum se podělili hostí z Uherského Hradiště a Drážďan.

Brněnská věznice byla postavena ve druhé polovině 18. století a svému účelu sloužila až do roku 1956, kdy ji ve funkci nahradila nově vybudovaná věznice v Bohunicích. Zprvu představovala věznici pro lehčí zločince, za Protektorátu v ní sídlila ženská věznice gestapa, po válce v ní byly popraveny desítky nacistů a kolaborantů. Za totality v ní byli drženi i popravováni političtí vězni. Jejími branami prošli například spisovatelé Zdeněk Rotrekl a Jan Zahradníček.

Mohlo by vás dále zajímat

Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?

Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.