V ulicích se zhmotní příběh Brna

(mak) – Od 12. června do 31. srpna se uskuteční čtvrtý ročník Mezinárodní přehlídky současné sochařské tvorby v ulicích Brna nazvané Brno Art Open – Sochy v ulicích.

Příznivci výtvarného umění ve veřejném prostoru si už zvykli, že projekt, který ve spolupráci s městem pořádá Dům umění města Brna, s každým dalším ročníkem přináší nový pohled na fenomén zvaný socha. Jeho čtvrté pokračování  již tento poněkud úzce vymezený pojem nahradilo univerzálnějším pojmem artefakt, neboť umělci tentokrát používají velmi různorodé výrazové prostředky – mezi jejich díly například nalezneme audiovizuální objekt, sdílenou virtuální instalaci či procesuální instalaci a výstava je výrazně interaktivní.

Přehlídka s podtitulem Na hraně příběhu má tentokrát nejen kurátora, kterým je Michal Koleček, ale také autorku libreta Kateřinu Tučkovou. Tuto brněnskou spisovatelku Koleček oslovil, aby zpracovala určující historické události z Brna 20. století. „Naším cílem bylo přehlídku úzce spojit s Brnem a jeho moderními dějinami a práce Kateřiny Tučkové byla pro uskutečnění projektu klíčová. Z původních více než sta námětů jich vybrala čtrnáct a vytvořila příběh jakési brněnské křížové cesty. Umělci pak již pracovali s jasně definovanými tématy,“ uvedl kurátor.

Na základě spisovatelčina eseje představí třináct domácích a zahraničních umělců a jeden kolektiv autorů v prostorách města své instalace-artefakty komentující důležité okamžiky v dějinách města, které jsou spjaté s osudy jeho konkrétních obyvatel. Nejedná se však o pouhé „ilustrace“ dějin. Snahou organizátorů i umělců je přesah sdělení do současnosti. „Přehlídka je diskusí o tom, jak se dějiny Brna mohou promítnout do života jeho současných obyvatel a zda jsou dnešní lidé schopni je reflektovat,“ vysvětlil Koleček.

Dostat esemesku od Mahena či si vyjet na kole?
Za místo jakéhosi symbolického začátku a konce výstavy bychom mohli považovat Moravské náměstí, neboť se zde sešly dvě instalace reflektující události z počátku a konce 20. století.

Do boxu před Místodržitelským palácem, který v rámci spolupráce poskytla Moravská galerie, namalovala rakouská výtvarnice Esther Stocker šachovnici osudu Františka Pavlíka. Tento mladý truhlářský dělník a Sokol zemřel 1. října 1905 probodnutý bajonetem c. k. vojáka při brněnské demonstraci za otevření druhé české univerzity. Událost mocně zapůsobila na brněnské obyvatele, jichž se 80 tisíc demonstrativně zúčastnilo Pavlíkova pohřbu. Leoš Janáček v těchto pohnutých dnech zkomponoval svou jedinou klavírní sonátu Z ulice 1. X. 1905, kterou umělkyně nechává v objektu znít.

Oči kolemjdoucích nepochybně přitáhne také nedaleko se tyčící rezavé lešení, pod nímž se krčí malý zašlý studentský stan. Slovenský umělec žijící v Brně Richard Fajnor se tímto způsobem vyrovnává s absurdním příběhem tří studentů Fakulty architektury VUT, které komunistický kádr Jan Snášel zažaloval za to, že v době sametové revoluce podepsali listinu, v níž tehdejší posluchači odmítali navštěvovat jeho přednášky. Soudní spor pokračuje až do dnešních dnů, neboť bývalí studenti se nemíní smířit s rozsudkem, podle kterého by se měli Snášelovi omluvit. Po revolučním nadšení tak přišly „ …všední upatlané dny s ústupky, dohodami a kompromisy. Ten stan tady ale pořád stojí naproti budově slovutné soudní instituce.“

Na zájemce i jen náhodné účastníky „umělecké akce“ čekají další zajímavé instalace. Na Běhounské a na Orlí mohou postříkat své spoluobčany z vodního děla, na Kobližné možná dostanou esemesku od Mahena nebo z Malinovského náměstí vyrazí na kole na „vyhnaneckou“ cyklostezku. A to zdaleka není všechno. Více informací o přehlídce i doprovodném programu Nahraní lze získat na www.dum-umeni.cz.