(mak) – Až do 28. září příštího roku se budou moci historičtí nadšenci a další zájemci nořit do Světa tajemných Baltů. Tento mezinárodní výstavní projekt věnovaný u nás málo známé kultuře a historii Pobaltí připravilo společně s 35 muzejními, galerijními a vědeckými institucemi z tuzemska i ze zahraničí Moravské zemské muzeum.
Převážnou část prostor Paláce šlechtičen tak zaplnilo více než 2000 originálních exponátů, z nichž je většina v České republice vystavena poprvé. Hned ve vstupní hale paláce zaujme návštěvníky kopie bronzových dveří katedrály v Hnězdně z 12. století s „komiksovým“ vyobrazením života a mučednické smrti sv. Vojtěcha z rodu Slavníkovců. Tento exponát upozorňuje na další aspekt výstavy – snahu zdůraznit historické vazby mezi českými zeměmi a Pobaltím.
Začíná se od pravěku
Projekt je rozdělen na dvě samostatné výstavy. Expozice nazvaná Pobaltí před Balty představuje počátky osídlování a vývoj v oblasti budoucích států Litvy, Lotyšska a Estonska od závěru starší doby kamenné (před 10 000 lety) do doby bronzové (500 př. n. l.). „Pohled na nejstarší osídlené oblasti v Pobaltí je důležitou součástí výstavy, neboť se nám na základě mnoha významných archeologických nálezů podařilo doložit, že kontakty mezi tímto a naším územím byly časté a živé,“ zdůraznila kurátorka výstavy o prehistorii Pobaltí Zdeňka Nerudová z Ústavu Anthropos MZM. Vedle unikátního kostěného rybářského vybavení, dřevěných rukojetí či jantarových šperků uvidí návštěvníci např. i prestižní bronzové zbraně, zapůjčené institucemi z Litvy a Lotyšska.
V úvodu výstavy je věnována vzpomínka nedávno zesnulému docentu Karlu Valochovi, významnému pracovníkovi Ústavu Anthropos MZM, z jehož podnětu se projekt začal uskutečňovat.
Jagellonci patří i do české historie
Druhá část projektu nazvaná Od sv. Vojtěcha po Jagellonce, na jejíž přípravě se podíleli také přední historikové a lingvisté z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, zachycuje dějinný vývoj Pobaltí od počátku formování baltských kmenů až k období po pádu jagellonské dynastie, která symbolizovala společné dějiny baltského a středoevropského prostoru. „Ve výstavě chceme opět akcentovat česko-baltské vztahy v kontextu středověkých a raně novověkých dějin, které představují velmi zajímavou a inspirativní kapitolu politického a kulturního vývoje evropského kontinentu,“ uvedl kurátor expozice Petr Kostrhun z Ústavu Anthropos MZM.
V expozici rozdělené do osmi tematických celků se návštěvník seznámí se základními údaji o baltském etniku, o historické etnogenezi a vývoji jazyka – a mimo jiné si ujasní, že k Baltům patří pouze Litevci a Lotyši, zatímco předky Estonců jsou Ugrofinové –, pozná dlouho přetrvávající pohanskou mytologii Baltů či jejich christianizaci „křížem i mečem“, na níž měly významný podíl i země Koruny české a již zmíněný svatý Vojtěch.
Další části expozice se dotknou rozvoje námořního obchodu – hanzy, lavírování litevského velkoknížectví mezi západním a východním křesťanstvím, působení řádu německých rytířů ve 12.–15. století a zlomení jejich vlivu v bitvě u Grunwaldu. Poslání a podstatu rytířských řádů přiblíží také film Františka Vláčila Údolí včel, který bude v expozici promítán.
Závěr výstavy je věnován dynastii Jagellonců, která od 14. do 16. století sjednocovala oblast Pobaltí a střední Evropy v jeden politický a kulturní celek a na přelomu 15. a 16. století vládla i v naší zemi.
Expozici doplňuje doprovodný program Dětského muzea MZM a současně byla otevřena třetí, poslední výstava Baltského salonu v přízemí Paláce šlechtičen. Interaktivní expozice Litva v poštovní známce nabídne deset litevských kulturních, přírodních a historických pokladů, které jsou zapsány na seznamech a v registrech UNESCO. Připravena je také bohatá publikace rozšiřující téma výstavy o příspěvky předních zahraničních a našich archeologů a historiků.
Vzhledem k významu výstavního projektu rozšířilo muzeum otvírací dobu – ve středu je expozice možné zhlédnout až do 19 hodin. Více informací lze získat na stránkách www.mzm.cz.
