Svět faraonů znovu ožívá. V Brně - Tiskový servis

Svět faraonů znovu ožívá. V Brně

  • 16. října 2008
  • 4 minuty čtení

 

Můžeme do něho vstoupit na dvou místech: v Pavilonu Anthropos, kde jsou od 30. září výstavy fotografií Egypt - tajemství pouště a pyramid a Egypt - proměny, a v Titanic Hall na Heršpické 9 (za M-Palácem), kde 15. října začala výstava Tutanchamon - jeho hrob a poklady.

Na rozdíl od první dvojice výstav, uspořádaných Moravským zemským muzeem k 50. výročí Českého egyptologického ústavu, je výstava o nejznámějším faraonovi pojata jako velkolepá podívaná pro všechny typy diváků, které chce ohromit nádherou světově proslulé staroegyptské hrobky. Zároveň připomíná osudy tří osob s touto hrobkou spjatých: samotného krále Tutanchamona a dvou objevitelů hrobky, Angličanů Howarda Cartera a jeho mecenáše lorda Carnarvona.

Podle Paula Heinena, autora koncepce této výstavy, byl na počátku nápad inspirovaný otázkou: Jak to asi vypadalo, když H. Carter hrobku objevil, a co asi cítil, když prolomil stěnu hrobky a uviděl všechny ty poklady? Expozici, jež by návštěvníkům byla schopna tuto otázku zodpovědět, mezinárodní tým odborníků složený z egyptologů a expertů na výstavy v čele s architektem Rainerem Verbizhem připravoval déle než pět let. Výsledek této snahy okouzloval půl roku diváky v Curychu (bylo jich na 260 tisíc) a o totéž se od 15. října do poloviny března pokusí také v Brně jako jediném městě v Česku. Odtud pak výstava zamíří do Mnichova a Barcelony.

 

Na co se mohou návštěvníci těšit?

Po vstupu do expozice je uvítá trojice velkých obrazovek přibližujících rodinu mladičkého krále Tutanchamona, který vládl kolem roku 1325 př. n. l. pouhých devět let, než náhle zemřel v důsledku těžkého úrazu nohy. To nikdo nečekal, takže faraon byl pohřben v narychlo improvizované hrobce, která díky tomu ušla pozornosti vykradačů hrobů a zůstala skryta bezmála 3 300 let. Až roku 1922 ji po velkém úsilí a mnoha nezdarech objevil H. Carter s finanční pomocí lorda Carnarvona.

Historii objevu sugestivně líčí devítiminutový film. A pak už následují prostory expozice, postupně dokumentující podobu předsíně, přístěnku, pokladnice a pohřební komory nalezené hrobky - nejprve tak, jak je objevitelé spatřili, a poté znovu v rozložené a přehledně uspořádané sestavě. Návštěvníci tak mohou obdivovat v celé jejich kráse sarkofágy a tři do sebe vložené rakve s mumií, oltáře, trůny, vozy, sochy, truhlice, oděvy, zbraně, hudební nástroje, nářadí, sošky bohů, modely lodí a další předměty, které měly faraonovi usnadnit posmrtný život. Nejatraktivnější jsou samozřejmě zlaté šperky a Tutanchamonova drahými kameny vykládaná zlatá maska - symbol celé výstavy. Samozřejmě se nejedná o originály (např. maska nesmí opustit Egypt); všech zhruba 1 200 exponátů jsou věrné repliky, do nejmenších detailů a v reálné velikosti okopírované podle originálů. Byly vyrobeny v egyptských řemeslných dílnách podle starých osvědčených receptů, za použití původních přírodních barviv (a samozřejmě i plátků skutečného zlata všude tam, kde je to v zájmu hodnověrnosti zapotřebí).

 

Má vůbec smysl vystavovat napodobeniny?

Na to odpovídá Pavel Onderka, kurátor egyptsko-núbijských sbírek Národního muzea v Praze: „Výstava v takovém rozsahu by se z originálů ani sestavit nedala." Už proto ne, že jsou uloženy na různých místech. Výstava o Tutanchamonovi je tedy jen jakousi „vstupní drogou", která má návštěvníky navnadit k tomu, aby toužili spatřit Údolí králů a autentické (ovšem neúplné) nálezy z Tutanchamonovy hrobky vystavené v Egyptském muzeu v Káhiře.

Tento účel výstava plní spolehlivě, stejně jako záměr edukační. Je to i zásluhou výpravného katalogu a CD disku s příručkou pro učitele a s pracovními sešity připravenými s ohledem na učební osnovy pro žáky od 12 do 14 let. Návštěvníci mají navíc k dispozici multimédia a interaktivní prezentace s informacemi o egyptských dějinách a náboženství, lze si tu zapůjčit audioprůvodce a v místní prodejně zakoupit egyptské suvenýry. Speciální nabídku představují komentované prohlídky pro veřejnost ve dnech 29. října a 5., 12. a 19. listopadu, kdy je vždy v 15.00 hod. prohlídka pro rodiny s dětmi (na téma Posmrtný život starých Egypťanů) a v 17.00 hod. komentovaná prohlídka (na téma Hrobky a poklady). Vstupné na výstavu je 380 Kč, senioři a studenti platí 340 Kč a děti 290 Kč.

(mž)

Další články z rubriky

Nejnovější články