Přeskočit na obsah

Svátek světel v Lipsku: Vítězství demokracie slavili s Němci i zástupci Brna

09. října 2019 2 minuty čtení
(ral, gak) – Desítky tisíc lidí se zapálenými svíčkami si v centru Lipska připomněly třicet let starou demonstraci, která nakonec vedla k pádu nejen berlínské zdi, ale celého komunistického režimu v Německu. Od oslavy tří dekád svobody je neodradilo ani sychravé počasí, ani střelba v jen pár kilometrů vzdáleném Halle. Ke slavnostní události, jejíž obdobu si Česká republika připomene už za několik týdnů, byla přizvána i delegace z partnerského města Brna.

Na den přesně před třiceti lety se ve východním Německu rozhodlo o dalším vývoji dějin. Tak interpretují pamětníci i historici 9. říjen 1989, kdy do ulic vyšlo na sto tisíc lidí se svíčkami v rukou a provolávajíce hesla jako „Nechceme násilí!“ a „My jsme lid!“ protestovali proti stávajícímu režimu. „Nikdo nevěděl, jestli policie zasáhne, jestli bude do lidí střílet, zatýkat... A to, že to neudělala, bylo znamení,“ vysvětluje význam události bývalý ředitel Muzea lipské historie Volker Rodekamp.

Sled tehdejšího dne si Lipští připomínají rok co rok nejprve mírovou modlitbou v kostele sv. Mikuláše, který byl koncem 80. let centrem pro lidi volající po dodržování lidských práv. Důležitou součástí každoročních oslav je také festival světla. Obyvatelé saské metropole se navečer sejdou v centru města a stejně jako v roce 1989 nesou v rukou zapálené svíce. Z těch pak na náměstí vytvoří nápis Liepzig 89. Poté se dav vydá po stopách tehdejších demonstrantů, a to po okružní třídě vedoucí kolem historického centra. 

Mezi přítomnými tentokrát nechyběli ani zástupci města Brna a Moravské zemské knihovny, organizátora projektu Ahoj Lipsko, který už přes rok přibližuje Němcům českou kulturu. Spolu s představiteli dalších partnerských měst Lipska nad rámec oficiálních oslav navštívili také výstavu věnovanou Chartě 77 a příběhům některých chartistů. „Lipsko sice stálo na pomyslném začátku hnutí pro demokratické a jednotné Německo, ale tyto myšlenky vyrůstaly z idejí, které sem proudily ze zahraničí – z polské Solidarity nebo právě z československé Charty 77,“ připomněla Gabriele Goldfussová z Oddělení zahraničních vztahů města Lipska.

Česko a Brno nevyjímaje si podobnou historickou událost – která se však na rozdíl od Lipska neobešla bez násilností na demonstrantech – připomene v polovině listopadu. Doprovodné akce jsou však pro Brňany připraveny už teď. Od pondělí bude na náměstí Svobody speciální projekční dóm, který prostřednictvím videomappingu přenese lidi do časů socialismu; tematické procházky si připravilo Turistické informační centrum a řadu projekcí pod hlavičkou Kino pravdy a lásky nabízí Univerzitní kino Scala. Přehledné informace najdete na webu 30let.brno.cz.

Mohlo by vás dále zajímat

Zdeněk Rotrekl (třetí zleva) při udílení čestného občanství města Brna v roce 1994. Foto: Archiv města Brna
Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.

Strakapoud jižní. Foto: Lenka Hubáčková
Ptáci v Brně: koho zajímají meruňky a koho rumiště?

Pokud jste si až dosud – stejně jako autorka textu – mysleli, že nejběžnějším ptačím obyvatelem Brna je holub, jste na omylu. Konkrétně holub hřivnáč figuruje až na 10. místě žebříčku, zatímco nejznámější holub domácí se nevejde ani mezi nejčastější tři desítky ptačích druhů. Kdo je předběhl, s jakými druhy ptáků se můžeme ve městě setkat a kde? To v naší fotoreportáži přiblíží ornitolog Jan Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Foto: Cottonbro Studio, Pexels
Město kreativcům zaslíbené. Jak a proč je Brno podporuje?

Představte si, že se ocitnete v AZ kvízu a začnete obligátním K. „Jaké slovo souhrnně označuje profese typu návrhář nábytku, grafik, spisovatel a filmař?“ zeptá se moderátor Aleš Zbořil. Hrozí, že zaváháte hned u první otázky? Pak čtěte dál. Brno je totiž v podpoře KREATIVCŮ v České republice průkopníkem, a tak by byla škoda, kdybyste se právě kvůli tomuto pojmu neprobojovali až k bankomatu.

Vladimíra Blažková. Foto: Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje
Vladimíra Blažková: Člověk musí mít z koní respekt

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Své o tom ví také Vladimíra Blažková, která to od dětské lásky ke koním dotáhla až na Mezinárodní policejní mistrovství České republiky v jízdě na koni. V kariéře ji nezastavil ani vážný úraz páteře, který utrpěla nijak překvapivě po pádu z koně. V rámci zmíněného turnaje, který již dvakrát vyhrála, se letos po třech letech představí brněnským fanouškům 10. června na Panské líše.

Nejnovější články

Ať je klima v Brně prima
Ekologie, poklad a divadlo v zoo? Ať je klima v Brně prima

Oslavy Mezinárodního dne životního prostředí vyvrcholí v pátek 9. června v Zoo Brno. Zábavný den rámuje soutěž Ať je klima v Brně prima. Dozvíte se zajímavosti o ekologii a životním prostředí a připraven je také bohatý program pro nejmenší.

Paleta dat, která najdete v letošním vydání Brno v číslech, je skutečně pestrobarevná. Zdroj: MMB
Tři sta slunečných dnů, šest set požárů, čtyři tisíce dětí. Jaká čísla definují Brno 2022?

Méně rozvodů, ale i méně dětí. Více slunečných dnů, více požárů, méně srážek. Nejen tyto závěry, ale hlavně přesná data přináší zpráva Brno v číslech, každoročně vydávaný souhrn dostupný na webu data.brno.cz. Kromě zajímavých infografik ale městští dataři mají ještě jedno eso v rukávu, díky kterému se lidé dozví víc o svém městě – šifrovací hru.

Veletrh prorodinných a seniorských organizací
Sraz v úterý u Jošta. Zveme všechny na Veletrh prorodinných a seniorských organizací

Vrchol Brněnských dní pro rodinu proběhne v úterý 13. června. Na Veletrhu prorodinných a seniorských organizací se seznámíte s činností společností působících v Brně v těchto odvětvích. Akci si užije díky bohatému doprovodnému programu celá rodina.

Zdeněk Rotrekl (třetí zleva) při udílení čestného občanství města Brna v roce 1994. Foto: Archiv města Brna
Jména Kapoun a Rotrekl patří do panteonu moravské poezie

Svět přichází o básníky i v červnu – letos si tak připomeneme dva tvůrce, jejichž pozemská pouť právě v tomto čase skončila, ale jejich poetické duše splynuly s duší Brna a Moravy a trvale ji posílily a obohatily. Před 60 lety, 10. června 1963, zemřel básník Karel Kapoun a 9. června to bude deset let, co odešel básník Zdeněk Rotrekl.