Po tragické smrti Tomáše Bati byl roku 1933 ve Zlíně postaven jeho památník podle Gahurova návrhu. Roku 1948 byl přestavěn na Dům umění – sídlo výstav a filharmonie. Na snímku je model Gahurova Domu umění z výstavy na Špilberku.
{foto:Milos Strnad}
Loni v létě Muzeum města Brna na Špilberku zevrubně představilo dílo architekta Jiřího Krohy. Letos od poloviny května do konce září na tento počin navazuje dvojvýstava prezentující dílo o dva roky starších Krohových vrstevníků - architekta Františka Lýdie Gahury a tvůrce koncepce moderní bytové kultury Jana Vaňka.Výstava „František Lýdie Gahura - projekty, realizace, kreslířské a sochařské dílo" ve 2. patře západního křídla Špilberku vrací do povědomí veřejnosti osobnost, která po boku Tomáše Bati přetvořila rodný Zlín z malé obce v moderní město. František Lýdie Gahura (1891-1958; své druhé jméno převzal od milované manželky a zároveň své blízké spolupracovnice) byl tvůrcem architektonicko-urbanistického pojetí Baťova Zlína jako stylově jednotného města spojujícího individuální bydlení s obslužnými a volnočasovými zónami a továrními objekty v zahradách. Svůj sochařský talent uplatnil nejen ve volné tvorbě, ale i v návrzích projektovaných funkcionalistických staveb. Mnohé z nich jsou na výstavě prezentovány v podobě nákresů, fotografií i modelů, např. slavné typové baťovské domky, komplex objektů Studijních ústavů či původní Památník Tomáše Bati (s jeho letadlem Junkers uvnitř); dnes je to Dům umění. Vystaveny jsou i osobní fotografie, plány, kresby, malby a plastiky z autorovy pozůstalosti a také obrazy klasiků českého modernismu z dnes již rozptýlené Gahurovy sbírky. Promítá se tu i filmový dokument o Gahurovi a jeho Zlíně, autorovu osobnost a jeho dílo vůbec poprvé v celistvosti představuje krásně vypravený katalog z pera Ladislavy Horňákové ze zlínského Domu umění, která výstavu připravila společně s Jindřichem Chatrným z Muzea města Brna.
Civilizované bydlení pro každého
Jindřich Chatrný je i tvůrcem druhé výstavy, nazvané „Jan Vaněk (1891-1962) - civilizované bydlení pro každého". Tato výstava skvěle využívá prostoru v přízemí západního křídla Špilberku: jednotlivé místnosti mají adekvátní rozměr pro prezentaci veškerého vybavení pokoje moderní ženy, moderního muže a vůbec bydlení, které je charakterizováno podtitulem výstavy. Vaněk, ač neměl umělecké ani architektonické vysokoškolské vzdělání, byl umělcem, teoretikem, publicistou, vydavatelem, pedagogem a hlavně podnikatelem. Pokračoval v tradici rodinného nábytkářského podniku v Třebíči; rozšířil ho na Umělecko-průmyslové dílny, z nichž se stala největší nábytkářská firma v tehdejším Československu: Spojené uměleckoprůmyslové závody - UP (které později proslavily skladebné nábytkové sestavy podle návrhů Jindřicha Halabaly, jehož dílo Muzeum města Brna před časem prezentovalo velkou výstavou a katalogem). Roku 1925 Vaněk firmu opustil a založil v Brně a později v Praze vlastní podniky. V Brně měl designérský salon v (dnes kontroverzní) budově Jalty na Dominikánském náměstí. Spolupracoval s mnoha našimi i zahraničními osobnostmi: Loosem, Kotěrou, Fuchsem, Le Corbusierem i Miesem van der Rohe (vyrobil nábytek pro jeho vilu Tugendhat). Realizoval i architektonické a urbanistické projekty, např. dvojdomky na Alešově ulici v Brně - Černých Polích, výrobní provozovny a obytnou kolonii v Rybitví, sanatoria v Choceradech a Dobříši, přednášel na Škole umění ve Zlíně. Jeho heslem bylo „Pro dobré bydlení všem".
Muzeum města Brna myslí i na dětské návštěvníky. Školy si mohou objednat komentovanou prohlídku, pro děti s rodiči jsou připraveny sobotní tematické výtvarné programy. Bližší údaje o obou výstavách, které potrvají do 28. září, jsou na http://www.spilberk.cz/.
(mž)
