Špilberk vystavuje „konstruktéra barvy“ Bohumíra Matala - Tiskový servis

Špilberk vystavuje „konstruktéra barvy“ Bohumíra Matala

  • 16. června 2014
  • 3 minuty čtení

(mak) – Muzeum města Brna dává nahlédnout do celoživotní tvorby jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců 2. poloviny 20. století spjatého s Brnem. Ve spolupráci s Muzeem Brněnska připravilo na Špilberku výstavu Bohumír Matal/Konstruktér barvy.

"V díle Bohumíra Matala najdeme osobité metafory, které často s nadsázkou a ironií postihují úděl člověka v moderním světě, kritickou reflexi doby, nekonečnou variabilitu tvarů a konstrukčně promyšlených forem a také obdivuhodný cit pro barvu. A právě tento poslední aspekt jsem učinila východiskem této tematické výstavy," přiblížila svoji koncepci kurátorka expozice Martina Šviková.

Stěžejní část expozice je věnována chronologicky uspořádané Matalově malířské tvorbě od 40. let 20. století, kdy z německých pracovních táborů, kde byl internován za protifašistickou činnost, posílal dopisy doplněné surrealistickými kresbami tužkou. Po roce 1945 se brněnský rodák Matal vrátil do kulturního života rodného města, věnoval se malování a stal se mimo jiné i nejmladším členem Skupiny 42 fascinované městskou civilizací a technikou. „Umělec se přátelil také s Josefem Kainarem a dodnes není jisté, zda jeho obraz Stříhali dohola malého chlapečka byl inspiračním zdrojem pro Kainarovu báseň, nebo to bylo naopak,“ uvedla kurátorka k jednomu z vystavených děl.

V roce 1948 Skupina 42 zanikla a Matal, který si vždy cenil své zásadovosti, pohrdal mocí a snažil se zůstat svobodným i v nesvobodě, nesměl určitou dobu vystavovat. Kolem jeho ateliéru v ulici Česká se však v 50. letech vytvořila skupina přátel, intelektuálů a umělců, z níž později vzešla tvůrčí skupina Brno 57. Období 50. let reprezentují na výstavě díla na pomezí abstrakce a stylizované reality s tématy zátiší, kytic, portrétů žen se zrcadlem a cyklistů při závodech.

Ateliér ve mlýně poskytl klid k tvorbě
„V 60. letech malíř experimentoval a od pevné obrazové konstrukce přešel k lyrické abstrakci tvarů vznikajících stékáním barvy po plátně a následnými úpravami, jak je to vidět např. na obraze Opilý koráb. Po roce 1968 se však vrátil k řádu, pevně vedené linii, geometrickým formám a promyšlené barevné skladbě, s jejichž pomocí včlenil lidskou postavu do svébytného světa obrazu v cyklech Přítomnost člověka, Ptačí herci, Pomníky a v 80. letech pak tvořil menší kompozice reprezentované cyklem Hlavy,“ vysvětlila Šviková a dodala, že počátkem 70. let se Matal přestěhoval na venkov do mlýna v Prudké u Doubravníku, čímž získal klid na soustředěnou práci. Tvůrčí svobody se však již nedožil, zemřel v roce 1988.

Opomíjená oblast díla
Druhá část výstavy zachycuje Matalovy realizace v architektuře a veřejném prostoru a návrhy pro divadelní scénu, které byly dosud spíše opomíjenou oblastí jeho díla. „Řada jeho realizací v Brně, Praze, Žďáru nad Sázavou, Ostravě, Košicích, Bratislavě a mnoha jiných městech se do dnešní doby bohužel nedochovala. Výstava tedy umožňuje seznámit se s některými z nich alespoň prostřednictvím fotografií,“ uvedla Martina Šviková.
Výstava Bohumír Matal/Konstruktér barvy potrvá ve 2. patře západního křídla hradu Špilberku do 28. září 2014.

Další články z rubriky

Nejnovější články