Po tisíciletí jsme vzhlíželi ke hvězdám a hledali odpovědi v nekonečnu vesmíru. Brno nás však už tři čtvrtě století učí dívat se opačným směrem – do mikrosvěta, který je stejně fascinující a neprobádaný jako vzdálené galaxie. Od 23. do 29. března 2026 naše město oslaví neuvěřitelných 75 let od vzniku prvního československého elektronového mikroskopu v Brně – a připomene, proč je na mapě světové vědy tak výrazně vidět.
„Program je rozprostřen po celém městě. Připraveny jsou exkurze do špičkových firem, výzkumných ústavů i škol, kde elektronová mikroskopie skutečně ožívá. Nabídku doplňují výstavy, odborné přednášky, dny otevřených dveří a praktické mikroskopické workshopy. Akce osloví širokou škálu návštěvníků: studenty, rodiny s dětmi i zvídavé nováčky. Podrobnosti naleznete na oficiálních stránkách www.dembrno.cz,“ říká primátorka města Brna Markéta Vaňková.
„Ročník 2026 se nese ve znamení výročí 75 let od vzniku prvního československého elektronového mikroskopu v Brně. A protože je naše město stále mikroskopickou velmocí, festival to pojímá jako oslavu techniky, která nám pomáhá mapovat realitu s neuvěřitelnou přesností – od živé přírody po špičkové materiály,“ připomíná zastupitelka města Brna pro inovace a spolupráci s výzkumnými organizacemi Anna Putnová.
Symbolem letošních Dnů elektronové mikroskopie bude bakterie Escherichia coli. Malý organismus, velký dějinný moment – E. coli patřila k prvním objektům, které brněnská elektronová mikroskopie pozorovala. Letos ji uvidíte v podobě, která se opravdu nedá přehlédnout: chystá se šest metrů vysoký model, tedy „E. coli zvětšená třímilionkrát“. Připomene nám tak, že i ten nejmenší organismus je složitým „vesmírem“ sám o sobě.
„Přijďte se podívat na svět, který je nám běžně skrytý, ale bez kterého by ten náš neexistoval,“ zve Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, jehož kolegové a kolegyně jsou zároveň garanty celého programu, a dodává: „Právě v tom je kouzlo celé akce: elektronová mikroskopie není jen ‚koukání na malé věci‘. Je to způsob, jak porozumět tomu, z čeho je svět složen a proč se chová tak, jak ho známe.“
Bohatý program po celém městě připravila Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s firmami Thermo Fisher Scientific, Delong Instruments a TESCAN. Zapojila se také Akademie věd ČR s Ústavem přístrojové techniky, Ústavem fyziky materiálů, Archeologickým ústavem i Botanickým ústavem, dále Masarykova univerzita i Vysoké učení technické v Brně, CEITEC, VIDA! science centrum, Technické muzeum v Brně, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Biskupské gymnázium a Gymnázium Matyáše Lercha.
Elektronová mikroskopie v Brně
Historie elektronové mikroskopie v Brně se začala psát už v roce 1947, kdy byly do Československa v rámci poválečné pomoci dodány první dva elektronové mikroskopy. V roce 1951 se týmu profesora Aleše Bláhy na Vysoké škole technické v Brně podařilo sestrojit první československý komerčně dostupný elektronový mikroskop Tesla BS 241. Dnes je Brno světovým centrem vývoje a výroby elektronových mikroskopů. Celá třetina z nich pochází právě odtud. Jsou tak dobré, že je používají třeba vědci NASA nebo univerzity Harvard. Dny elektronové mikroskopie poprvé organizovali pracovníci Magistrátu města Brna v roce 2017, od roku 2023 je hlavním garantem programu Hvězdárna a planetárium Brno. Dnes se na této populárně-vzdělávací akci podílí na dvě desítky firem, vědeckých i akademických institucí. Například Biskupské gymnázium Brno, Botanický ústav Akademie věd České republiky, CEITEC MUNI, CEITEC VUT, Československá mikroskopická společnost, Delong Instruments, Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, Technické muzeum Brno, TESCAN, Thermo Fisher Scientific, Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a VIDA! science centrum. Akci podporuje statutární město Brno a Jihomoravský kraj, dalšími partnery jsou TIC Brno a Galerie Vaňkovka.
Seznamte se s hrdinkou Dnů elektronové mikroskopie Brno 2026
Escherichia coli (E. coli) je dokonalým příkladem biologického „přítele i nepřítele zároveň“. Zatímco si ji často spojujeme s otravami z jídla, je také páteří moderní genetiky a trvalým obyvatelem lidských střev.
- Původ jména: Byla pojmenována po Theodoru Escherichovi, německo-rakouském pediatrovi, který ji objevil v roce 1885.
- Je to váš nájemník: Většina kmenů E. coli je neškodná a vyskytuje se ve střevech zdravých lidí i zvířat. Některé střevní bakterie (včetně E. coli) se podílejí na tvorbě forem vitamínu K, který je důležitý pro srážení krve.
- Kolik jí v sobě máme: V těle průměrného zdravého dospělého člověka se nachází přibližně 0,1 až 2 gramy E. coli. To je zhruba váha jedné kancelářské sponky nebo půlky kostky cukru. I tak jde ale o neuvěřitelných 10 až 100 miliard jednotlivých buněk.
- Bleskové dospívání: Zatímco lidem trvá 18 let, než dospějí, E. coli to zvládne za 20 minut. Teoreticky by se jedna buňka mohla během půl dne rozmnožit na miliardy.
- Všestrannost s kyslíkem: Dokáže přežít v prostředí s kyslíkem i bez něj. V půdě nebo ve vodě vydrží týdny, proto je klíčovým indikátorem znečištění při testování kvality vody.
- Modelový organismus: E. coli je nejprostudovanějším organismem na planetě; vědci na ní často začínají, když testují nové nápady v genetice či mikrobiologii. Několikrát byla záměrně vyslána do vesmíru, aby vědci mohli studovat, jak mikrogravitace ovlivňuje růst bakterií a jejich mutace.
- Továrna na inzulín: Téměř veškerý lidský inzulín používaný diabetiky je dnes vyráběn pomocí geneticky modifikované E. coli – je to jeden z ikonických příkladů biotechnologií.
- Nejmenší pevný disk: Vědci už do DNA živých buněk E. coli zapsali i digitální data – mimo jiné sekvence snímků připomínající „galloping horse“ (slavný motiv z úplných začátků filmu) – a zase je přečetli zpět.
- Profil zápachu: Když se pěstuje v laboratoři, má E. coli velmi specifický zápach – je lehce květinový, ale zároveň připomíná „myšinu“ – a ano, střevní bakterie obecně se podílejí i na vzniku plynů při trávení. (Tady věda ztrácí poezii, ale získává pravdu.)
----
Jak by E. coli vypadala milionkrát zvětšená?
Kdybychom E. coli zvětšili do velikosti našeho nafukovacího modelu (šest metrů) a ignorovali přírodní zákony, které by z ní okamžitě udělaly obří mokrý flek, vypadala by následovně:
Monstrum pokryté „tuhými dráty“ a s mnohametrovými lany místo bičíků, skrz jeho slizkou kůži by prosvítal obří chuchvalec vnitřností. Kdyby se pohnulo v místnosti z obrázku, z nábytku by zbyly třísky – a z domu nejspíš taky. Tvor by byl šestimetrovým vakem plným vody a organického materiálu: na povrchu kluzký, mokrý a lesklý; uvnitř vyplněný hustým, zakaleným gelem, ve kterém by plavaly menší „zrnitosti“ o velikosti tenisových míčků. Uprostřed by se vznášel gigantický, nepřehledný chuchvalec vláken – DNA. Takové jeho „řídicí centrum“.
