Po dvou letech rekonstrukčních prací dospěla obnova a regenerace jižního křídla hradu Špilberku k úspěšnému konci. Slavnostním poklepem a zazděním symbolické „poslední cihly“ (číslo 167 328) bude tato etapa za přítomnosti představitelů města uzavřena.
„Hrad Špilberk je naším dědictvím. Už dlouho vedl nerovný boj se zubem času, a tak je samozřejmé, že jsme mu v něm poskytli pomoc, i když nás to stálo nemálo finančních prostředků. Beru to jako určitý závazek nás, současníků této doby, a věřím, že naši péči o historickou památku ocení i další, budoucí generace Brňanů, kterým ji předáme,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka.
Základní údaje:
Investor: statutární město Brno
Zhotovitel: stavební společnost TOCHÁČEK, spol. s r.o.
Projektant: architektonická kancelář Ing. arch. Radko Květ
Cena díla: 155 396 038,- Kč vč. DPH
Dotace z evropských fondů (ROP): 42 131 000,- Kč
Rekonstrukční práce začaly v únoru 2011. Dotýkaly se především dosud neopravené a veřejnosti nepřístupné části hradu, zejména jeho jižního křídla, ale zasáhly také střední křídlo a východní baštu s bastionem. Investice zahrnovala i venkovní úpravy při hospodářském zázemí, které umožní propojení okruhu venkovní vyhlídkové trasy přes vodojemy, aby návštěvníci mohli obejít celý komplex areálu této památky.
Při opravě se dbalo na autenticitu použitých materiálů
Stavební práce prováděné na tak výjimečné stavbě, jako je hrad Špilberk, musí probíhat v jiném režimu, než bývá zvykem na běžných stavbách. V průběhu celé rekonstrukce bylo nutné respektovat specifické požadavky orgánů státní památkové péče. Veškeré zde prováděné práce podléhaly jejich bedlivé kontrole. V průběhu prací docházelo často k dílčím korekcím projektu v návaznosti na odkrývání původních stavebních konstrukcí. Cílem rekonstrukce bylo zachovat, restaurovat a repasovat co nejvíce původních konstrukcí ze čtyřicátých let 20. století, kdy hrad Špilberk sloužil jako vzorová kasárna německé armády. Pochopitelně se v průběhu stavby našly i starší a o to cennější nálezy, které byly zachovány, zakonzervovány a v mnoha případech i prezentovány.
Při provádění oprav krovu byly vyměněny pouze ty části konstrukce, které byly napadeny dřevokaznými houbami nebo hmyzem. Zdravé části jednotlivých trámů byly zachovány a vyřezané části nahrazeny tzv. protézami. Jižní strana střechy, tj. pohledová část od města, je pokryta vytříděnou a očištěnou původní krytinou a na severní straně krovu, tj. směrem k nádvoří hradu, je použita krytina nová. Obdobně se postupovalo i při opravě krovu hlásky a přístupové chodby na 1. nádvoří jen s tím rozdílem, že zde byla použita vytříděná stará krytina v celém rozsahu.
Náročná byla oprava dřevěného stropu nad druhým patrem. Nosnou část stropu nad druhým patrem tvoří historicky cenné, ručně tesané dřevěné trámy z 19. století. Část dřevěných konstrukcí byla však napadena dřevokaznými houbami a hmyzem, místy se zjistilo i napadení dřevomorkou. Zde se opět nevyměňovaly celé trámy, ale pouze narušené části. Dřevěné konstrukce i zdivo napadené dřevomorkou byly sanovány metodou mikrovlnného prozařování
Pro sanaci vlhkého zdiva nebylo možné použít žádné moderní metody (např. sanační omítky, podřezání nebo injektáže zdiva, elektroosmóza apod.). Připouštělo se pouze přirozené provětrávání stavebních konstrukcí a běžné vápenné omítky. Za tímto účelem jsou v podlahách vybudovány nové větrací kanálky.
Velký důraz byl kladen na finální podobu povrchů, především omítek, dlažeb a truhlářských výrobků a na jejich zachování v co největším množství. Způsob a rozsah odstranění vlhkostí degradovaných a nesoudržných omítek byly předmětem důsledné kontroly orgánů památkového dohledu. Ve všech prostorách jižního křídla jsou omítky provedeny v původní struktuře ze čtyřicátých let 20. století. V některých případech byly původní omítky dochovány pouze torzálně. Ve sklepě byly objeveny i části středověkých omítek, které byly zpevněny, zakonzervovány a takto jsou i prezentovány návštěvníkům hradu. V jedné z místností v přízemí není jedna stěna omítnuta vůbec a je zde zakonzervováno režné zdivo opravené restaurátorskými postupy, na kterém jsou prezentovány jednotlivé fáze stavebního vývoje hradu. Rovněž barevnosti maleb jednotlivých prostor vychází ze zjištěné původní barevnosti. Zajímavé jsou malby chodeb (v soklové části šedá lazura, ostatní plochy okrová lazura) a malby v restauraci a hlásce. Rovněž byl důraz kladen na zachování všech původních dochovaných dlažeb. Na chodbách v přízemí, v prvním a druhém patře jsou repasované původní hnědočervené dlažby s tzv. květákovým povrchem, jejichž repliky, naprosto k nerozeznání od originálu, jsou položeny v celém suterénu. V bývalé umývárně mužstva, která má nově sloužit jako pokladna, jsou repasované původní dlažby tzv. šachovnicové skladby, jejichž repliky jsou položeny v zázemí restaurace. A nakonec i v restauraci jsou v hlavní místnosti dlažby původní a ve zbývajících jejich repliky.
Celý prostor bývalé hradní vinárny (budoucí restaurace), včetně hlásky, byl obnoven a restaurován. Naprosto unikátní je mimořádně zdařilé restaurování historicky velice hodnotných kachlových kamen a dřevěných interiérových prvků, které byly doplněny o repliku výčepu.
Pro opravu cihelného zdiva hradebního systému se používaly výhradně prvorepublikové cihly, popř. i starší. Na opravené hradební zdivo byla nanesena tenkovrstvá strukturální omítka dle vzoru dochovaného na některých místech hradebního systému.
Záchranný archeologický výzkum jižního křídla Špilberku, jenž proběhl v součinnosti s rekonstrukčními pracemi, přinesl řadu nálezů. Jsou to mimo jiné zbytky kamnových kachlů bohatě zdobených reliéfy v podobě např. vyobrazení českého lva nebo různých náboženských motivů z druhé poloviny 15. století. Naprosto překvapivý byl nález zbytku měděného plechu, ze kterého byly vybíjeny či vystříhávány mincovní střížky. Ty pak sloužily jako polotovar pro ražení mincí. V průběhu středověku a raného novověku se však mince razily pouze z drahých kovů – zlata a stříbra. Vše tedy naznačuje, že se jedná o pozůstatky penězokazectví, tedy padělání peněz, a to přímo na královském hradě. Mince vyražené z měděného plechu byly poté pouze postříbřeny nebo pocínovány a vydávány za pravé.
Ukončením této etapy rekonstrukce však stavební úpravy hradu Špilberku nekončí. K dokončení opravy celého hradu zbývá ještě provést rekonstrukci tzv. východního přístavku nad severovýchodním bastionem, hospodářského zázemí pod severní terasou a vodojemů vestavěných ve východním bastionu.
Rekonstrukce hradu Špilberku má za sebou dlouhou historii
O opravě národní kulturní památky Špilberk se diskutovalo už od osmdesátých let 20. století, stavební práce byly zahájeny v roce 1983. Roku 1992 byla dokončena rekonstrukce kasemat, v následujícím roce byla provedena urychlená adaptace parkánové přízemní části západního křídla na výstavní prostory, včetně vybudování dřevěného mostu nad západním příkopem. V roce 1994 byla provedena rekonstrukce administrativní budovy, o rok později byl obnoven severozápadní bastion, v roce 1996 rekonstruováno severní křídlo pro výstavní účely a také střední trakt. Významným mezníkem byl rok 2000, kdy byla dokončena náročná rekonstrukce východního křídla, vydlážděno velké hradní nádvoří, osazena zvonkohra a pořízeno vybavení pro kulturní akce na nádvoří hradu. Tím skončila I. etapa rekonstrukce. Roku 2001 započala II. etapa rekonstrukce dokončením interiérů rekonstruovaného východního křídla. V následujícím roce pokračovala zahájením výstavby jihozápadního bastionu. Při terénních úpravách staveniště byly archeologickým průzkumem odhaleny cenné pozůstatky původní barokní fortifikace, které si vynutily změnu ve stavebním programu. Současně byla zahájena rekonstrukce vjezdové brány a vydlážděno malé hradní nádvoří včetně mostu přes východní příkop. Jihozápadní bastion s prohlídkovou trasou byl dokončen v prosinci 2007. Roku 2009 byl zpracován projekt „Regenerace a rozšíření služeb národní kulturní památky Špilberk“, výbor Regionální rady Jihovýchod rozhodl o podpoře tohoto projektu na jaře 2010.
PhDr. Soňa Haluzová
Tiskové středisko MMB
e-mail: tis@brno.cz
tel.: 542 172 010
www.brno.cz
