První dva vodojemy jsou připravené pro návštěvníky. Uvítají je v říjnu

„Brněnské podzemí je obrovský fenomén, ať už se jedná o chodby pod Zelným trhem, nebo unikátní kostnici pod kostelem sv. Jakuba. Vodojemy na Žlutém kopci jim budou rovnocenným partnerem, troufnu si říct, že je co do zájmu veřejnosti možná i předčí. Už dlouho totiž máme například zprávy od filmařů, jak moc je pro ně jejich prostředí a nezaměnitelný genius loci atraktivní a jak se těší, až se v nich bude filmování moct skutečně odehrát. Jak oni, tak návštěvníci sem budou mít dveře otevřené už během několika týdnů, TIC má v plánu spustit provoz v polovině října a pořádat tu pravidelné komentované prohlídky a třeba i jednorázové kulturní akce,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková. Veškeré informace k provozu najdou zájemci s dostatečným předstihem na webu podzemibrno.cz.

První etapa, která je momentálně dokončená, zahrnovala zpřístupnění dvou cihlových vodojemů z 19. století. „Když jsem se před dvěma lety poprvé jako náměstek šel podívat do prvního cihlového vodojemu, tak mě největší znalec brněnského podzemí pan Svoboda vyprávěl i o tom, že vzadu na pozemku je údajně ještě nějaký další podzemní prostor, o kterém se nic neví a ani on v něm ještě nikdy nebyl. Oddělali jsme tedy poklop šachty a začali jsme po zrezavělých skobách sestupovat do neznáma. Když jsme stanuli na dně a posvítili do tmy, úplně jsme oněměli. Tohle bylo ještě něco úplně jiného než ten přední vodojem. Před námi se otevřela nádherná podzemní katedrála jako z pána prstenů. Okamžitě jsem se rozhodl, že jej musí mít možnost vidět všichni, protože má potenciál stát se jednou z hlavních atrakcí města. Nyní stavební firma dokončila plné zpřístupnění tohoto prostoru. Do obou cihlových vodojemů nyní vedou nejen schodiště, ale i únikové východy, aby splňovaly požadavky na požární bezpečnost i při větším počtu lidí. Nadto byla zavedena elektroinstalace a osvětlení,“ popsal náměstek pro oblast správy majetku Jiří Oliva. Zároveň se již nyní pracuje na druhé etapě, a to v podzemních chodbách do betonového a předního cihlového vodojemu, na povrchu vznikne nový veřejný parčík (bude hotovo příští rok). „Druhá etapa se dotkne nejen podzemí, neboť je její součástí zpřístupnění betonového vodojemu z roku 1913, ale i toho, co vidíme na povrchu. Bude se jednat o parkové úpravy, opravy armaturního a šoupátkového domku, které sloužily k ovládání vodojemů, ale také o vybudování zázemí pro návštěvníky a personál v někdejším domku hlídače. Ten je v takovém technickém stavu, že jej nelze zachránit, ale rozebereme jej, podsklepíme, do suterénu zavedeme výtah a z něj budou přístupné dvě podzemní chodby vedoucí do vodojemů. Díky tomu získá tato technická památka i bezbariérový přístup. Domek nad tím následně zase postavíme, částečně použijeme původní materiál – například okna nebo krov,“ nastínil dále Jiří Oliva.

Veškeré náklady první etapy činily 52 milionů Kč (s DPH). Druhá etapa, která by měla stát 98 milionů Kč (s DPH), by měla být hotová v září příštího roku.  

Historie:

Tři vodojemy pod Žlutým kopcem mezi ulicemi Tvrdého a Tomešovou vznikly na přelomu 19. a 20. století. Dva z nich, z let 1874 a 1894, jsou postaveny z červených pálených cihel bez použití oceli, dřeva nebo železobetonu, třetí, nejmladší vodojem z počátku 20. století pak tvoří dvě betonové nádrže. Celkem měly tyto vodárenské objekty objem více než 20 tisíc kubických metrů.

Takzvaný pisárecký vodovod, na nějž byly napojeny vodojemy na Žlutém kopci, vznikl v 19. století a byl v pořadí čtvrtým vodovodem, který napájel Brno. Voda z pisárecké úpravny ale neměla dostatečnou kvalitu, byla měkká, v létě teplá, v zimě příliš studená. Ukázala se jako velmi vhodná pro užitkové a průmyslové účely, a tak došlo ve 20. letech ke zřízení samostatného užitkového vodovodu. V roce 1974 nahradily dosloužilou pisáreckou úpravnu vody I nové úpravny II a III. To mělo podstatný vliv na kvalitu dodávané vody – rozlišování vody pitné a užitkové díky tomu ztratilo význam. Trvalo ale dalších dvacet let, než hlavní brněnský hygienik vydal na základě dlouhodobých výsledků rozborů vzorků vody souhlas k trvalé dodávce pitné vody i prostřednictvím vodovodního systému vody užitkové. Oba systémy tak byly propojeny, nevyužitelné části užitkového vodovodu byly rušeny, vodojemy na Žlutém kopci vyřazeny z provozu. V roce 2019 Ministerstvo kultury prohlásilo soubor staveb „Historický vodárenský areál“ za kulturní památku.

Další informace přineslo zářijové číslo Brněnského metropolitanu formou dvou rozhovorů – dostupné na cosedeje.brno.cz.

Fotogalerie: Marie Schmerková