Průměrná teplota v Brně roste. Jak se s tím dá bojovat?

O 2 °C vzrostla za posledních 60 let průměrná roční teplota v Brně. Největší rozdíly jsou vidět na čerstvě zastavěných místech, ať už jde o Černovické terasy, nebo třeba obytnou zónu na Sadové. Město zavádí řadu opatření, která mají následky zmírnit, jako je podpora zelených střech či parkových ploch.

Na území Brna dochází v posledních třiceti letech k výraznému oteplení povrchů, zejména v periferii, ve vznikajících či rozrůstajících se průmyslových oblastech nebo nákupních centrech. Zajímavá je situace u sídlišť, jako jsou Vinohrady nebo Starý Lískovec. Magistrátní oddělení dat a evaluací zpracovalo na základě historických satelitních snímků analýzu tepelného ostrova města Brna, která zahrnuje například právě srovnání teploty naměřené na sídlištích mezi lety 1991 a 2021.  „Staveniště jsou typická absencí vegetace – obnažená zemina tak absorbuje velké množství tepla a chybí jí regulační prvek. Několik let po dostavění panelových čtvrtí a založení porostu v prostoru mezi budovami zůstává sídliště přehřívané, byť ne tak silně. Teprve po dosažení vzrostlého stádia dřevin působí sídliště dokonce ochlazujícím efektem,“ vysvětluje Martin Dvořák v odkazovaném textu.

Zelené střechy 

Průměrná roční teplota v Brně vzrostla za posledních 60 let o 2 °C. Ve snaze adaptovat se na klimatické změny město klade důraz především na prevenci přehřívání. Průběžně se snaží rozšiřovat městskou zeleň a udržovat ji v dobré kondici, aby pomáhala ochlazovat mikroklima v ulicích. Pocitová teplota se tak může během tropických dní snížit i o několik stupňů Celsia.

Pomozte nám s ekologií, my vám pomůžeme s financemi

Dlouhodobým záměrem města je zvětšování plochy zeleně, a to i díky dotačním programům. Příkladem je Zeleň střechám!, v němž mohou lidé získat příspěvek právě na tvorbu zelených střech. Těch se již v Brně povedlo realizovat přes 200 a celkovou rozlohou přes 49 000 m² by pokryly 7 fotbalových hřišť. Fotky z městské části Brno-Bystrc ukazují, jak zelená střecha na budovách pomohla snížit jejich teplotu tak, že na termosnímku jsou na rozdíl od běžných střech zachyceny zeleně. Na zadržování vody především na zahradách lze čerpat dotace z programu Nachytej dešťovku! Oba programy jsou spuštěny od 1. února do konce října.

Cílem dotačního programu Vnitroblok! je zbavit se co nejvíce betonových a jiných nepropustných povrchů a umožnit tak vodě, aby se mohla vsakovat do půdy. Žadatelé tak získávají peníze na revitalizaci prostranství mezi domy, která zhusta slouží jako parkoviště, ale jejich funkce po obnově může být jiná. Možnost žádat o dotaci mají lidé od 15. září do konce října.

Podpořené projekty ve výše zmíněných dotačních programech najdete zde.

Parků není nikdy příliš mnoho

U Obřanského mostu nebo na náměstí Řehořova se teď pracuje, v Tuřanech v parku Lesíček je už hotovo. Plochy veřejné zeleně město revitalizuje postupně v rámci projektu Nové parky pro Brno. K téže aktivitě motivuje jak městské společnosti, tak soukromý sektor. „Příkladem mohou být zelené tramvajové pásy Dopravního podniku města Brna nebo zelená parkoviště. Magistrátní odbor životního prostředí také koordinuje zájemce o výsadbu stromů, a to ve spolupráci s městskými částmi a Veřejnou zelení města Brna,“ uvedl tiskový mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek.

Prvním krokem ke změně jsou informace

Pozitivní vliv zeleně na klima ve městě a nutnost péče o ni město propaguje mezi veřejností např. prodejem speciální kolekce brněnských suvenýrů, jehož výtěžek putuje na ošetření stromů, nebo kampaní Podpoř svůj strom, v níž si lze vybrat konkrétní strom a poslat peníze na péči o něj. Novinkou je rozmístění malovaných putovních kamínků po městě, které nálezce přivádějí na web https://priprav.brno.cz/. Tam najdou informace nejen o tom, co pro adaptaci na změnu klimatu dělá město, ale hlavně to, jak se může zapojit každý při svých běžných aktivitách.