Přeskočit na obsah

Při jednání s úřady pomáhají cizincům městští interkulturní pracovníci. Nápad ocenila i Evropská komise

04. února 2021 4 minuty čtení
(ral) - Zaskočit si v neděli k Vietnamcovi do večerky, když u vaření zjistím, že mi došla sůl. Nebo oběd rovnou vyřešit kebabem od Turka. Cizinci už v Brně dávnou nejsou žádnou exotikou, nýbrž součástí každodenního koloritu. Podle posledních odhadů jich v Brně žije zhruba 36 tisíc – v poměru k počtu obyvatel už je to téměř každý desátý člověk. Aby jim pomohlo s integrací do většinové společnosti, s pochopením pravidel, práv i povinností, zřídilo město již před čtyřmi lety pozice interkulturních pracovníků. Unikátního projektu si všimla i Evropská komise a zařadila jej mezi top 27 sociálních inovací uplynulých let. Jde už o druhý případ, kdy brněnský přístup k integraci cizinců reprezentuje Českou republiku jako příklad dobré praxe v zahraničí.

„Brno zavádí na úřadech arabštinu,“ hlásala v roce 2017 dezinformační média. E-mail ve stejném znění koluje mezi uživateli dokonce ještě dnes. Tzv. hoax, tedy falešná poplašná zpráva, reagoval na pilotní projekt Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně. Náročný název pod sebou ukrývá jedinou myšlenku: vytvořit most mezi cizinci a veřejnou správou, usnadnit – a v některých případech vůbec umožnit – jejich komunikaci.

Interkulturní práce jako taková samozřejmě není vynálezem Brna. Zatímco jinde ji ale zpravidla – pokud funguje – zajišťují neziskové organizace, tady je přímo součástí veřejné správy. „To je pro všechny zúčastněné strany zárukou důvěryhodnosti interkulturních pracovníků. Navíc je možné jejich zkušenosti přetvářet na efektivnější a levnější systémová řešení, která pak nahradí individuální pomoc. Takto třeba vznikly překlady podmínek k placení za svoz odpadu nebo cizojazyčné varianty webu koronavirus.brno.cz s aktuálními vládními opatřeními,“ vyjmenovává Lenka Šafránková Pavlíčková, koordinátorka interkulturní práce na Magistrátu města Brna.

Popis projektu se jako příklad dobré praxe objevuje v brožuře, kterou s koncem programového období vydává Evropská komise. V ní je dvacet sedm sociálních inovací, jedna za každý členský stát EU. Česko reprezentují právě interkulturní pracovníci. Evropské komisi doporučilo konkrétní české projekty Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které vybíralo z desítek konkurentů.

Brněnští interkulturní pracovníci se soustředí na šest jazykových skupin, vybraných na základě statistických dat Ministerstva vnitra ČR a Českého statistického úřadu o počtech cizinců na území města Brna. Roli při stanovení těchto skupin hrály i samy integrační potřeby – platí, že čím větší jazyková a kulturní vzdálenost dané skupiny je, tím náročnější a delší je adaptace na české prostředí. Zohledněno bylo také to, jaká podpora je pro dané skupiny cizinců na území města již dostupná. Výsledkem bylo vytvoření týmu čtyř interkulturních pracovníků, a to s jazyky ukrajinština, ruština; vietnamština; rumunština a moldavština; a arabština.

Nejen přeložit, ale taky poradit

Brněnští interkulturní pracovníci z cizineckých komunit sami povětšinou pocházejí. Kromě toho, že pomůžou překonat klientovi i organizaci jazykovou bariéru, dovedou díky svým zkušenostem s oběma kulturami odhadnout případné „třecí plochy“ a předejít nedorozuměním. „Třeba Rumuni nejsou zvyklí čekat ve frontě, ale ‚cpou‘ se všichni najednou. Dále pro ně ani pro Moldavce není jednoduché pochopit, že aby jim úředník schválil žádost, stačí mít poctivě připravené všechny podklady. Ze země svého původu jsou zvyklí na odlišné fungování institucí, a tak v nich každý problém, se kterým se tady na úřadě potkají, vyvolá strach a pocit, že by měli někoho podplatit, aby vše zafungovalo správně,“ říká interkulturní pracovník Alexandru Ceban, sám původem z Moldávie.

Svoje klienty interkulturní pracovníci aktivně vyhledávají, navštěvují ubytovny, stavby, nádraží nebo pracují přímo „na ulici“ v širokém slova smyslu. Cizinců se ptají, co řeší, jestli něco potřebují, nabízejí kontakty na jednotlivé úřady a pracoviště i konkrétní pomoc při jejich návštěvě. „Klienti žádají o pomoc s vyřízením řidičského průkazu, živnostenského listu, s uzavřením zdravotního pojištění nebo smlouvy o dodávce elektřiny. Pracovník jim může pomoci i s umístěním dítěte do mateřské školy,“ uvádí příklady Lenka Šafránková Pavlíčková. 

Projekt interkulturních pracovníků slaví úspěch v krátké době už podruhé. Nedávno si jej totiž vybrali i výzkumníci z Univerzity Karlovy jako příklad dobré praxe z ČR pro mezinárodní výzkum SIRIUS. Video, které o IKP natočili, můžete zhlédnout níže. Výzkumu SIRIUS se zúčastnilo osm evropských univerzit, které se zabývaly začleněním migrantů na trh práce.

Mohlo by vás dále zajímat

Vodojemy na Žlutém kopci budou od podzimu přístupné veřejnosti. Foto: Zdeněk Kolařík
Vyšel zářijový Brněnský metropolitan

Tento týden najdete ve svých schránkách nový Brněnský metropolitan. Na podzim se pro návštěvníky otevřou vodojemy na Žlutém kopci, na jejich historii a současnost jsme se proto zeptali hned dvou odborníků. V hlavním tématu čísla se zaměřujeme na obecní bydlení a fotoreportáž představí projekt Příběhy našich sousedů. Historie se pak vrací ke kořenům brněnského Centra experimentálního divadla, které si připomíná 30 let existence.

Nejnovější články

Faktor K i Káznice 250. Bývalá věznice na Cejlu žije kulturou
Faktor K i Káznice 250. Bývalá věznice na Cejlu žije kulturou

Mezi mnoha letošními důležitými výročími by neměla zapadnout připomínka 250 let od položení základního kamene Káznice na Cejlu. Pohled do historie a hlavně nástin budoucnosti přinese od 5. do 8. října akce Faktor K. Ve čtvrtek 6. října se koná akce Káznice 250. Ta má omezenou kapacitu, a proto je nutná registrace zde. 

Budova hlavního nádraží v Brně
Den architektury ukazuje Brno v mnoha kontextech

Nebourej, transformuj! je motto letošního Dne architektury, který se koná od 30. září do 6. října. Na programu je opět mnoho procházek, výstav a workshopů, díky nimž poznáte tvář Brna z jiné strany. Očím veřejnosti se otevřou prostory standardně nepřístupné. Souběžně s Dnem architektury probíhá v kině Art festival Film a architektura.

Zdena Zábranská; foto: MMB
Zemřela básnířka Zdena Zábranská

Ve středu 21. září se uzavřel život Zdeny Zábranské. Výrazná autorka současné české poezie, dlouholetá redaktorka brněnského nakladatelství Blok a nositelka Ceny města Brna zemřela ve věku 82 let.

Hlasy jsou sečteny. V Brně přišlo k volbám 41,9 % oprávněných voličů. Foto: Z. Kolařík
Hlasy jsou sečteny. V Brně přišlo ke komunálním volbám 41,9 % oprávněných voličů

V průběhu pátku a soboty lidé po celé České republice volili své zástupce do vedení měst a obcí. V Brně přišlo do 352 volebních místností odevzdat svůj hlas 41,9 % oprávněných voličů. Ve dvou obvodech Brňané také vybírali nové senátory či senátorky. V těchto volbách se rozhodlo podpořit některého z kandidátů 44,78 % voličů.